#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Včasné rozpoznání akutního zhoršení klinického stavu ošetřovatelským personálem v zařízeních, která se nezabývají akutní péčí


Autoři: P. Búřilová 1,2;  J. Vinklárek 3;  M. Krejčí 1,4;  I. Doležalová 3;  M. Baláž 3;  A. Pokorná 1,2;  J. Búřil 3
Působiště autorů: Department of Health Sciences, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1;  Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, Prague, Czech Republic 2;  Department of Neurology, St. Anne’s University Hospital in Brno and Faculty of Medicine at Masaryk University, Brno, Czech Republic 3;  Medical Rescue Service of the South Moravian Region, Brno, Czech Republic 4
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2026; 89(5): 313-319
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2026313

Souhrn

Cíl: Prodlužování průměrné délky života má významný dopad na rostoucí poptávku po zařízeních dlouhodobé péče a sociálních zařízeních pro pacienty v celé ČR. Cílem studie bylo posoudit schopnost zdravotních sester rozpoznat příznaky klinického zhoršení naznačující vznik CMP u pacientů v zařízeních dlouhodobé péče a sociálních zařízeních, kde lékaři nejsou na místě trvale přítomni.

Metodika: Byla provedena retrospektivní analýza uzavřených zdravotních dokumentací (2022–2023) s využitím dat ze Záchranné služby Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (SM-REMS) a poskytovatele akutní lůžkové péče. Do studie byli zařazeni pacienti s podezřením na CMP (ICD--10 I64), kteří byli službou SM-REMS přepraveni do komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ze zařízení dlouhodobé péče a sociálních zařízení, přičemž v obou typech zařízení chyběla nepřetržitá přítomnost lékaře.

Výsledky: Z celkového počtu 1 154 transportů bylo identifikováno 138 pacientů s podezřením na CMP, kteří byli převezeni ze dvou zařízení dlouhodobé péče a čtyř sociálních zařízení do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. CMP byla potvrzena u 48 pacientů a v 5 případech byla provedena intravenózní trombolýza, přičemž průměrná doba od nástupu příznaků do zahájení léčby činila 5 h a 54 min. U 40 pacientů s ischemickou CMP došlo k opožděnému rozpoznání mimo časové okno, které by umožnilo akutní zásah. Hemoragická CMP byla potvrzena ve 3 případech. V 65,2 % případů byla CMP vyloučena a zhoršení klinického stavu bylo přičítáno jiným neurologickým onemocněním, nejčastěji Parkinsonově chorobě (n = 43) a postiktálním stavům po epileptických záchvatech (n = 16).

Závěr: Posílení kompetencí v oblasti klinického rozhodování u sester pracujících ve zdravotnických zařízeních bez přítomnosti lékařů na místě je zásadní pro včasné rozpoznání akutních změn zdravotního stavu a adekvátní reakci na vyvíjející se klinické situace.

..


Zdroje

1. Population. Czech Statistical Office 2025. [online]. Available from: https: //csu.gov.cz/obyvatelstvo.

2. Stoodley I, Conroy S. An ageing population: the benefits and challenges. Medicine 2024; 52 (11): 710–712. doi: 10.1016/j.mpmed.2024.08.013.

3. Gadó K, Szabo A, Markovics D et al. Most common cardiovascular diseases of the elderly –⁠ A review article. Dev Health Sciences 2022; 4 (2): 27–32. doi: 10.1556/2066.2021.00048.

4. Jones D, Mitchell I, Hillman K et al. Defining clinical deterioration. Resuscitation 2013; 84 (8): 1029–1034. doi: 10.1016/j.resuscitation.2013.01.013.

5. Albutt A, O’Hara J, Conner M et al. Involving patients in recognising clinical deterioration in hospital using the Patient Wellness Questionnaire: a mixed-methods study. J Res Nurs 2020; 25 (1): 68–86. doi: 10.1177/1744987119867744.

6. Beane A, Wijesiriwardan, W, Pell C et al. Recognising the deterioration of patients in acute care wards: a qualitative study. Wellcome Open Res 2022; 7 : 137. doi: 10.12688/wellcomeopenres.17624.2.

7. Byrne AL, Massey D, Flenady T et al. When nurses worry: a concept analysis of intuition in clinical deterioration. J Adv Nurs 2025; 81 (8): 4566–4583. doi: 10.1111/jan.16956.

8. Mohammmed Iddrisu S, Hutchinson AF, Sungkar Y et al. Nurses’ role in recognising and responding to clinical deterioration in surgical patients. J Clin Nurs 2018; 27 (9–10): 1920–1930. doi: 10.1111/jocn.14331.

9. Thiele L, Flabouris A, Thompson C. Acute clinical deterioration and consumer escalation in the hospital setting: a literature review. Resuscitation 2020; 156 : 72–83. doi: 10.1016/j.resuscitation.2020.08.011.

10. Methodology for unexpected deterioration of clinical condition. Central Adverse Event Reporting System 2025. [online]. Available from: https: //shnu.uzis.cz/res/file/metodicke_dokumenty/neocekavane_zhorseni_klinickeho_stavu_plna_verze-2022_final_na_web.pdf?utm_source=chatgpt.com.

11. New Methodological Materials. Central Adverse Event Reporting Systém. [online]. Available from: https: //mzd.gov.cz/nove-metodicke-materialy-v-systemu-hlaseni-nezadoucich-udalosti-shnu/?utm_source=chatgpt.com.

12. Martin SS, Aday AW, Almarzooq ZI et al. 2024 heart disease and stroke statistics: a report of us and global data from the American Heart Association. Circulation 2024; 149 (8): e347–e913. doi: 10.1161/CIR.0000000000001209.

13. Gurková E, Šaňák D, Bartoníčková D et al. Stroke specific measurement tools used to assess health related quality of life in young adults after ischemic stroke. Cesk Slov Neurol N 2023; 86/119 (1): 31–38. doi: 10.48095/cccsnn202331.

14. Řepík T, Štibraná K, Čeledová L et al. The problematics of post-stroke disability assessment. Cesk Slov Neurol N 2023; 86/119 (2): 148–152. doi: 10.48095/cccsnn2023148.

15. Búřilová P, Melišková M, Búřil J et al. The use of screening tests in differential diagnosis in nursing care. Crit Care Nurs Q 2024; 47 : 83–89. doi: 10.1097/CNQ.0000000000000493.

16. Václavík D, Bar M, Klečka L et al. Prehospital stroke scale (FAST PLUS Test) predicts patients with intracranial large vessel occlusion. Brain Behav 2018; 8 (9): e01087. doi: 10.1002/brb3.1087.

17. Rudnicka E, Napierała P, Podfigurna A et al. The World Health Organization (WHO) approach to healthy ageing. Maturitas 2020; 139 : 6–11. doi: 10.1016/j.maturitas.2020.05.018.

18. Chadborn NH, Devi R, Hinsliff-Smith K et al. Quality improvement in long-term care settings: a scoping review of effective strategies used in care homes. Eur Geriatr Med 2021; 12 (1): 17–26. doi: 10.1007/s41999-020-00389-w.

19. Wang X, Rihari-Thomas J, Bail K et al. Care quality and safety in long-term aged care settings: a systematic review and narrative analysis of missed care measurements. J Adv Nurs 2025; 81 (9): 5264–5290. doi: 10.1111/jan.16358.

20. Le Lagadec MD, Dwyer T, Browne M. Indicators of patient deterioration in poorly resourced private hospitals: Which vital sign to watch? A retrospective case–control study. Aust Crit Care 2024; 37 (3): 461–467. doi: 10.1016/j.aucc.2023.05.006.

21. Vincent JL, Einav S, Pearse R et al. Improving detection of patient deterioration in the general hospital ward environment. European Eur J Anaesthesiol 2018; 35 (5): 325–333. doi: 10.1097/EJA.0000000000000798.

22. Carnicelli A, Edwards DG, Williams AM. Paramedic education to support the use of low-acuity care pathways: a scoping review protocol. NursingReports 2023; 13 (1): 265–272. doi: 10.3390/nursrep13010025.

23. Catangui EJ. Identifying and differentiating stroke and stroke mimics. Nursing Standard 2019 Feb 18 [online ahead. doi: 10.7748/ns.2019.e11110.

24. Buck B, Akhtar N, Alrohimi A et al. Stroke mimics: incidence, aetiology, clinical features and treatment. Ann Med 2021; 53 (1): 420–436. doi: 10.1080/07853890.2021.1890205.

25. Hosseininezhad M, Sohrabnejad R. Stroke mimics in patients with clinical signs of stroke. Caspian J Intern Med 2017; 8 (3): 213–216. doi: 10.22088/cjim.8.3.213.

26. Rowley H, Vagal A. Stroke and stroke mimics: diagnosis and treatment. In Hodler J., Kubik-Huch RA, von Schulthess GK (eds.). Diseases of the brain, head and neck, spine 2020–2023: diagnostic imaging. Cham: Springer 2020.

27. Caslake R, Taylor KSM, Counsell CE. Parkinson’s disease misdiagnosed as stroke. BMJ Case Rep 2009; 2009: bcr07.2008.0558. doi: 10.1136/bcr.07.2008.0558.

28. Defebvre L, Krystkowiak P. Movement disorders and stroke. Rev Neurol 2016; 172 (8–9): 483–487. doi: 10.1016/j.neurol.2016.07.006.

29. Hsieh CY, Chen CH, Sung SF et al. Parkinsonism or other movement disorders presenting as stroke mimics. Acta Neurol Taiwan 2016; 25 (4): 124–128.

30. Tu TM, Tan GZ, Saffari SE et al. External validation of stroke mimic prediction scales in the emergency department. BMC Neurology 2020; 20 (1): 269. doi: 10.1186/s12883-020-01846-6.

31. Večerková S, Volný O, Ječmínková R et al. Stroke mimic prediction scales for initial hospital stroke diag-nosis. Cesk Slov Neurol N 2024; 87/120 (5): 309–312. doi: 10.48095/cccsnn2024309.

32. Chadborn NH, Devi R, Hinsliff-Smith K et al. Quality improvement in long-term care settings: a scoping review of effective strategies used in care homes. Eur Geriatr Med 2021; 12 (1): 17–26. doi: 10.1007/s41999-020-00389-w.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2026 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Mazová zátka a její řešení

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Revma Focus: Spondyloartritidy

Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#