#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Choroidální tloušťka u asymp­tomatických pa­cientů se stenózou karotidy


Autoři: Ç. Öktem 1;  E. Ö. Öktem 2;  A. Kurt 3;  R. Kilic 3;  B. E. Sahin 4;  A. Yetis 4;  Y. Dadali 5
Působiště autorů: Department of Ophthalmology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey 1;  Department of Neurology, Alaaddin Keykubat University Alanya Education and Research Hospital, Antalya, Turkey 2;  Department of Ophthalmology, Ahi Evran University Education and Research Hospital, Kirsehir, Turkey 3;  Department of Neurology, Ahi Evran University Education and Research Hospital, Kirsehir, Turkey 4;  Department of Radiology, Ahi Evran University Education and Research Hospital, Kirsehir, Turkey 5
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83(1): 73-78
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn202073

Souhrn

Cíl: Měřit choroidální tloušťku (ChT) metodou optické koherentní tomografie se zlepšeným hloubkovým zobrazováním (enhanced-depth imaging optic coherence tomography; EDI-OCT) u pacientů se stenózou a. carotis interna (ACI) a zkoumat vztah mezi ChT a stenózou ACI.

Materiál a metody: Do studie jsme zařadili 36 očí 25 asymptomatických pacientů s 50% nebo vyšší stenózou ACI a 36 očí 21 zdravých kontrol. ChT byla měřena metodou EDI-OCT z celkem 6 bodů u obou skupin. Výsledky byly statisticky porovnávány mezi skupinami.

Výsledky: Mezi pacienty s asymptomatickou stenózou ACI a zdravými jedinci bez stenózy nebyly signifikantní rozdíly v subfoveální ChT (p = 0,085), v 500 μm nasálně k fovee (p = 0,076), v 1 000 μm nasálně k fovee (p = 0,052), v 500 μm temporálně k fovee (p = 0,182), v 1 000 μm temporálně k fovee (p = 0,115), v 1 500 μm temporálně k fovee (p = 0,174). Navíc nebyl pozorován signifikantní rozdíl v hodnotách ChT naměřených z 6 bodů mezi stenotickou stranou a nestenotickou stranou u 14 pacientů s jednostrannou stenózou ACI (p > 0,05 pro všechny body).

Závěr: Choroidální tloušťka se nemusí měnit u asympromatické stenózy ACI v porovnání se zdravými jedinci bez stenózy. Jsou však zapotřebí další studie pro potvrzení našich výsledků.

Klíčová slova:

vnitřní karotida – cévnatka – optická koherentní tomografie – stenóza – tloušťka


Zdroje

1. Fisher CM. Transient monocular blindness as­sociated with hemiplegia. AMA Arch Ophthalmol 1952; 47(2): 167 –⁠ 203. doi: 10.1001/ archopht.1952.01700030174005.

2. Hol­lenhorst RW. Vascular status of patients who have cholesterol emboli in the retina. Am J Ophthalmol 1966; 61 (5 Pt 2): 1159 –⁠ 1165. doi: 10.1016/ 0002-9394(66)90238-8.

3. Carter JE. Chronic ocular ischemia and carotid vascular dis­ease. Stroke 1985; 16(4): 721 –⁠ 728. doi: 10.1161/ 01.str.16.4.721.

4. Kerty E, Eide N, Horven I. Ocular hemodynamic changes in patients with high-grade carotid occlusive dis­ease and development of chronic ocular ischaemia. II. Clinical findings. Acta Ophthalmol Scand 1995; 73(1): 72 –⁠ 76. doi: 10.1111/ j.1600-0420.1995.tb00017.x.

5. Hayreh SS. Orbital vascular anatomy. Eye (Lond) 2006; 20(10): 1130 –⁠ 1144. doi: 10.1038/ sj.eye.6702377.

6. Ciof­fi GA, Granstam E, Alm A. Ocular circulation. In: Kaufman PL, Alm A (eds). Adler‘s physiology of the eye: clinical application. 10th ed. St Louis, USA: Mosby 2003 : 747 –⁠ 784.

7. Roh S, Weiter JJ. Retinal and choroidal circulation. In: Bavbek T (ed). Yanoff and Duker ophthalmology. 2nd ed. Istanbul, Turkey: Hayat Tıp 2007 : 779 –⁠ 782.

8. Nickla DL, Wal­lman J. The multifunctional choroid. Prog Retin Eye Res 2010; 29(2): 144 –⁠ 168. doi: 10.1016/ j.preteyeres.2009.12.002.

9. Ehrlich R, Har­ris A, Wentz SM et al. Anatomy and regulation of the optic nerve blood flow. In: Stein JP (ed). Reference module in neuroscience and biobehavioral psychology. Amsterdam: Elsevier 2016.

10. Spaide RF, Koizumi H, Pozzoni MC. Enhanced depth imag­­ing spectral-domain optical coherence tomography. Am J Ophthalmol 2008; 146(4): 496 –⁠ 500. doi: 10.1016/ j.ajo.2008.05.032.

11. Margolis R, Spaide RF. A pilot study of enhanced depth imag­­ing optical coherence tomography of the choroid in normal eyes. Am J Ophthalmol 2009; 147(5): 811 –⁠ 815. doi: 10.1016/ j.ajo.2008.12.008.

12. Manjunath V, Taha M, Fujimoto JG et al. Choroidal thickness in normal eyes measured us­­ing Cir­rus-HD optical coherence tomography. Am J Ophthalmol 2010; 150(3): 325 –⁠ 329. doi: 10.1016/ j.ajo.2010.04.018.

13. Wang H, Wang YL, Li HY. Subfoveal choroidal thickness and volume in severe internal carotid artery stenosis patients. Int J Ophthalmol 2017; 10(12): 1870 –⁠ 1876. doi: 10.18240/ ijo.2017.12.13.

14. Laviers H, Zambarakji H. Enhanced depth imaging-OCT of the choroid: a review of the cur­rent literature. Graefes Arch Clin Exp Ophtalmol 2014; 252(12): 1871 –⁠ 1883. doi: 10.1007/ s00417-014-2840-y.

15. Li XQ, Larsen M, Munch IC. Subfoveal choroidal thickness in relation to sex and axial length in 93 Danish university students. Invest Ophtalmol Vis Sci 2011; 52(11): 8438 –⁠ 8441. doi: 10.1167/ iovs.11-8108.

16. Usui S, Ikuno Y, Akiba M et al. Circadian changes in subfoveal choroidal thickness and the relationship with circulatory factors in healthy subjects. Invest Ophtalmol Vis Sci 2012; 53(4): 2300 –⁠ 2307. doi: 10.1167/ iovs.11-8383.

17. Chakraborty R, Read SA, Read SA. Diurnal variations in axial length, choroidal thicknes­s, intraocular pres­sure, and ocular bio­metrics. Invest Ophthalmol Vis Sci 2011; 52(8): 5121 –⁠ 5129. doi: 10.1167/ iovs.11-7364.

18. Shinohara Y, Kashima T, Akiyama H et al. Alteration of choroidal thickness in a case of carotid cavernous fistula: a case report and a review of the literature. BMC Ophthalmol 2013; 13 : 75. doi: 10.1186/ 1471-2415-13-75.

19. González Martín-Moro J, Sales-Sanz M, Oblanca-Llamazares N et al. Choroidal thicken­­ing in a case of carotid cavernous fistula. Orbit 2018; 37(4): 306 –⁠ 308.

20. Lareyre F, Nguyen E, Raf­fort J et al. Changes in ocular subfoveal choroidal thickness after carotid endarterectomy us­­ing enhanced depth imag­­ing optical coherence tomography: a pilot study. Angiology 2018; 69(7): 574 –⁠ 581. doi: 10.1177/ 0003319717737223.

21. Demirok G, Topalak Y, Başaran MM et al. Cor­relation of ocular pulse amplitude, choroidal thicknes­s, and internal carotid artery doppler ultrasound findings in normal eyes. Semin Ophthalmol 2017; 32(5): 620 –⁠ 624. doi: 10.3109/ 08820538.2016.1141223.

22. Kang HM, Lee CS, Lee SC. Thin­ner subfoveal choroidal thickness in eyes with ocular ischemic syndrome than in unaf­fected contralateral eyes. Graefes Arch Clin Exp Ophthalmol 2014; 252(5): 851 –⁠ 852. doi: 10.1007/ s00417-014-2609-3.

23. Sayin N, Kara N, Uzun F et al. A quantitative evaluation of the posterior segment of the eye us­­ing spectral domain OCT in carotid artery dis­ease: a pilot study. Ophtalmic Surg Lasers Imag­­ing Retina 2015; 46(2): 180 –⁠ 185. doi: 10.3928/ 23258160-20150213-20.

24. Kim DY, Joe SG, Lee JY et al. Choroidal thickness in eyes with unilateral ocular ischemic syndrome. J Opthalmol 2015; 2015 : 620372. doi: 10.1155/ 2015/ 620372.

25. Mizener JB, Podhajsky P, Hayreh SS. Ocular ischemic syndrome. Ophthalmology 1997; 104(5): 859 –⁠ 864. doi: 10.1016/ s0161-6420(97)30221-8.

26. Klijn CJ, Kappel­le LJ, van Schooneveld MJ et al. Venous stasis retinopathy in symp­tomatic carotid artery occlusion: prevalence, cause, and outcome. Stroke 2002; 33(3): 695 –⁠ 701. doi: 10.1161/ hs0302.104619.

27. Akçay Bİ, Kardeş E, Maçin S et al. Evaluation of subfoveal choroidal thickness in internal carotid artery stenosis. J Ophthalmol 2016; 2016 : 5296048. doi: 10.1155/ 2016/ 5296048.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 1

2020 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#