#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Výběry z mezinárodních časopisů


Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2024; 78(3): 266-268
Kategorie: Různé

Glucagon-like peptide-1 receptor agonists and risk of major adverse liver outcomes in patients with chronic liver disease and type 2 diabetes

Wester A, Shang Y, Toresson Grip E et al.
Gut 2024; 73 (5): 835–843. doi: 10.1136/gutjnl-2023-330962.

Agonisté receptoru pro glucagon-like peptid a riziko vážných nežádoucích jaterních příhod u pacientů s chronickým onemocněním jater a diabetem 2. typu

Studie fáze II naznačují, že agonisté receptoru pro glucagon-like peptid (GLP1) vedou k regresi steatohepatitidy asociované s metabolickou dysfunkcí, ale neovlivňují regresi fibrózy. Cílem této studie bylo posoudit dlouhodobý kauzální vliv GLP1 agonistů na riziko vážných nežádoucích jaterních příhod (MALO) u pacientů s jakýmkoli chronickým onemocněním jater a diabetem (DM) 2. typu. Byla použita observační data ze švédských zdravotnických registrů 2010–2020 se záměrem napodobit cílovou studii s GLP1 agonisty u vybraných pacientů s chronickým onemocněním jater na DM 2. typu. Hodnoceno bylo 10leté riziko MALO (dekompenzovaná cirhóza, hepatocelulární karcinom, transplantace jater nebo s MALO související úmrtí) u iniciátorů GLP1 agonisty vs. non-iniciátoři. Iniciátoři GLP1 agonisty měli 10leté riziko MALO 13,3 % (42/1 026) vs. 14,6 % u non-iniciátorů (1 079/15 633) v intention-to-treat analýze (risk ratio [RR] = 0,91; 95% CI 0,50–1,32). Odpovídající 10leté odhady rizika per protocol byly 7,4 % (22/1 026) a 14,4 % (1 079/15 633) (RR = 0,51; 95% CI 0,14–0,88). U pacientů s chronickým onemocněním jater a DM 2. typu, kteří adherují k léčbě v čase, mohou GLP agonisté vést k nižšímu riziku MALO. To naznačuje, že GLP1 agonisté mohou být slibnými léky snižujícími riziko progrese chronického onemocnění jater u pacientů se současným DM 2. typu, což je však nutno ověřit v randomizovaných studiích.

 

Coconut Water Induces Clinical Remission in Mild to Moderate Ulcerative Colitis: Double-blind Placebo-controlled Trial

Kedia S, Virmani S, Bajaj A et al.
Clin Gastroenterol Hepatol 2024; 22 (6): 1295.e7–1306.e7. doi: 10.1016/j.cgh.2024.01.013.

Kokosová voda indukuje klinickou remisi u mírné až středně aktivní ulcerózní kolitidy: dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie

Kokosová voda (CW) má protizánětlivé účinky, může ovlivňovat střevní mikrobiom a je bohatým zdrojem draslíku. Ovlivnění střevního mikrobiomu zlepšuje výsledky u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) a draslík má in vitro protizánětlivé vlastnosti. V této studii byl hodnocen efekt CW jako doplňkové terapie u pacientů s mírnou až střední UC. V této dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii z jediného centra byli pacienti s mírnou až střední (simple clinical colitis activity index –⁠ SCCAI: 3–9) endoskopicky aktivní UC (ulcerative colitis endoscopic index of severity –⁠ UCEIS > 1) randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě CW + standardní terapie (SMT) vs. placebo + SMT. Celkem 400 ml CW bylo podáváno 8 týdnů. Primárním cílem byla klinická remise (SCCAI ≤ 2) a sekundárním cílem klinická odpověď (pokles SCCAI o ≥ 3) a nežádoucí příhody po 8 týdnech. Mikrobiom byl analyzován vstupně a po 8 týdnech. Ze 121 screenovaných pacientů bylo 95 zahrnuto pro modifikovanou intention-to-treat analýzu (CW: n = 49; placebo: n = 46) (průměrný věk 37,2 ± 11,2 let; 54,1 % mužů; doba trvání nemoci 48 měsíců; interquartile range –⁠ IQR 24–90 měsíců; pankolitida 26,1 %; SCCAI 5 [IQR 4–6]; UCEIS 4 [IQR 3–5]). Klinická odpověď (57,1 vs. 28,3 %; OR 3,4; 95% CI 1,4–7,9; p = 0,01), remise (53,1 vs. 28,3 %; OR 2,9; 95% CI 1,2–6,7; p = 0,02) a podíl pacientů s fekálním kalprotektinem (FCP) < 150 μg/g (30,6 vs. 6,5%; OR 6,3; 95% CI 1,7–23,6; p = 0,003) byly významně vyšší u CW. Nežádoucí příhody byly srovnatelné v obou skupinách, u žádného pacienta nedošlo k rozvoji hyperkalemie. CW byla více efektivní než placebo v indukci remise u pacientů s mírnou až střední UC.

 

Role of compliance in Helicobacter pylori eradication treatment: Results of the European Registry on H. pylori management

Huguet JM, Ferrer-Barceló L, Suárez P et al.
United European Gastroenterol J 2024; doi: 10.1002/ueg2.12569. Online ahead of print.

Význam compliance při eradikační léčbě Helicobacter pylori: výsledky Evropského registru léčby H. pylori

Východiska: Adherence k eradikační léčbě Helicobacter pylori (H. pylori) je základem pro dosažení odpovídající účinnosti léčby. Cíl: Určit, které faktory ovlivňují compliance léčby. Metody: Byl využit systematický prospektivní neintervenční registr (Hp-EuReg) klinické praxe evropských gastroenterologů. Compliance byla považována za adekvátní, pokud pacient užil ≥ 90 % léků. Údaje byly shromažďovány do září 2021 pomocí elektronického registru AEG-REDCap a byly podrobeny kontrole kvality. Byla také provedena multivariační analýza a následně byly určeny faktory spojené s účinností léčby a compliance. Výsledky: U 646 (1,7 %) z 38 698 pacientů byla compliance nedostatečná. Míra non-compliance byla vyšší u pacientů, kterým byly předepsány delší režimy (10-, 14denní) a záchranná léčba, u pacientů s funkční dyspepsií a u pacientů hlásících nežádoucí účinky. Prevalence non-adherence byla nižší u léčby první linie než u záchranné léčby (1,5 vs. 2,2 %; p < 0,001). Byly prokázány rozdíly v non-adherenci u tří nejčastějších léčebných postupů první linie: 1,1 % při léčbě inhibitorem protonové pumpy + klaritromycin + amoxicilin; 2,3 % při léčbě inhibitorem protonové pumpy + klaritromycin + amoxicilin + metronidazol; a 1,8 % při léčbě čtyřkombinací bismutu. Tyto léčebné postupy byly významně účinnější u pacientů dodržujících léčbu než u pacientů nedodržujících léčbu: 86 vs. 44 %, 90 vs. 71 % a 93 vs. 64 % (p < 0,001). Adekvátní compliance byla ve vícerozměrné analýze určena jako nejvýznamnější faktor spojený s vyšší účinností léčby (odds ratio [OR] 6,3; 95% CI 5,2–7,7; p < 0,001). Závěr: Dodržování léčby eradikace Helicobacter pylori je velmi dobré. Mezi faktory spojené se špatnou compliance patří funkční dyspepsie, záchranná léčba, prodloužené léčebné režimy, přítomnost nežádoucích účinků a použití jiné než bismutové sekvenční a konkomitantní léčby. Adekvátní dodržování léčby bylo faktorem, který nejvíce souvisel s úspěšnou eradikací.

 

Role of proton pump inhibitors dosage and duration in Helicobacter pylori eradication treatment: Results from the European Registry on H. pylori management

Pabón-Carrasco M, Keco-Huerga A, Castro-Fernández M et al.
United European Gastroenterol J 2024; 12 (1): 122–138. doi: 10.1002/ueg2.12476.

Role dávkování a délka podávání inhibitorů protonové pumpy v léčbě eradikace Helicobacter pylori: výsledky z Evropského registru léčby H. pylori

Východiska: Léčba infekce Helicobacter pylori (H. pylori) vyžaduje k dosažení úspěšné eradikace současnou léčbu inhibitory protonové pumpy (PPI) a použití antibiotik. Cíl: Zhodnotit roli dávkování PPI a délky léčby v účinnosti léčby eradikace H. pylori na základě „Evropského registru pro léčbu Helicobacter pylori“ (Hp-EuReg). Metody: Hp-EuReg je multicentrický, prospektivní, neintervenční, mezinárodní registr rutinní klinické praxe léčby H. pylori. V letech 2013–2022 byli systematicky sledováni všichni dospělí pacienti, kteří podstoupili léčbu H. pylori. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 36 579 pacientů z pěti zemí s více než 1 000 pacienty. Optimální (≥ 90 %) účinnosti léčby v první linii bylo dosaženo u následujících léčebných postupů: 1. 14denní terapie klaritromycin-amoxicilin-bismut a metronidazol-tetracyklin-bismut, obě nezávisle na předepsané dávce PPI; 2. všechny 10denní (kromě 10denní standardní trojkombinace) a 14denní terapie s vysokými dávkami PPI; a 3. 10denní čtyřkombinační terapie klaritromycin-amoxicilin-bismut, metronidazol-tetracyklin-bismut a klaritromycin-amoxicilin-metronidazol (sekvenční), všechny se standardní dávkou PPI. V první linii léčby bylo optimální účinnosti dosaženo při použití vysokých dávek PPI ve všech 14denních léčebných režimech, při 10 -⁠ a 14denní čtyřkombinaci s bismutem a při 10denní sekvenční léčbě se standardními dávkami PPI. Optimální účinnosti ve druhé linii bylo dosaženo při 1. čtyřkombinační léčbě metronidazolem-tetracyklinem-bismutem po dobu 14, resp. 10 dnů se standardními a vysokými dávkami PPI a 2. trojkombinančí léčbě levofloxacinem-amoxicilinem po dobu 14 dnů s vysokými dávkami PPI. Žádná ze 7denních terapií v obou léčebných liniích nedosáhla optimální účinnosti. Závěr: V první linii léčby doporučujeme při 14denní trojkombinační terapii a při 10 -⁠ nebo 14denní čtyřkombinační terapii v první linii léčby používat vysoké dávky PPI, zatímco při 10denní bismutové čtyřkombinační terapii by stačily standardní dávky PPI. Na druhou stranu v léčbě druhé linie by byly vysokodávkované PPI výhodnější při 14denní trokombianční terapii levofloxacinem a amoxicilinem nebo při 10denní čtyřkombinační terapii bismutem buď ve formě jedné tobolky „tři v jedné“, nebo v tradičním schématu.

 

Antibody Responses to Influenza Vaccination are Diminished in Patients with Inflammatory Bowel Disease on Infliximab or Tofacitinib

Liu Z, Alexander JL, Eng KY et al.
J Crohns Colitis 2024; 18 (4): 560–569. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjad182.

Protilátková odpověď na očkování proti viru chřipky je snížena u pacientů s idiopatickými střevními záněty na terapii infliximabem či tofacitinibem

Úvod a cíle: Cílem této práce bylo zjistit, zda šest imunosupresiv, běžně užívaných v terapii idiopatických střevních zánětů, je spojeno s nižší protilátkovou odpovědí po očkování proti sezónní chřipce. Metody: Byla realizována prospektivní studie zahrnující 213 pacientů s IBD a 53 zdravých kontrol: 165, kteří dostali očkování proti sezónní chřipce, a 101 bez očkování. Pacienti s IBD byli léčeni infliximabem, thiopuriny, kombinovanou terapií infliximabem a thiopurinem, ustekinumabem, vedolizumabem nebo tofacitinibem. Hlavním výsledkem byla protilátková odpověď proti chřipce A/H3N2 a A/H1N1 ve srovnání s kontrolami, přičemž do úvahy byl brán ohled na věk, předchozí očkování a interval mezi očkováním a odběrem vzorků. Výsledky: Nižší tvorba protilátek proti chřipce A/H3N2 byla zaznamenána u pacientů užívajících infliximab (geometrický průměrný poměr 0,35; 95% CI 0,20–0,60; p = 0,0002), kombinovanou terapii infliximabem a thiopurinem (0,46; 95% CI 0,27–0,79; p = 0,0050) a tofacitinib (0,28; 95% CI 0,14–0,57; p = 0,0005) ve srovnání s kontrolami. Nižší protilátková odpověď proti A/H1N1 byla pozorována u pacientů užívajících infliximab (0,29; 95% CI 0,15–0,56; p = 0,0003), kombinovanou terapii infliximabem a thiopurinem (0,34; 95% CI 0,17–0,66; p = 0,0016), monoterapii thiopurinem (0,46; 95% CI 0,24–0,87; p = 0,017) a tofacitinib (0,23; 95% CI 0,10–0,56; p = 0,0013). Ustekinumab a vedolizumab nebyly spojeny se sníženou tvorbou protilátek proti A/H3N2 nebo A/H1N1. Očkování v předchozím roce bylo spojeno s vyšší protilátkovou odpovědí proti A/H3N2. Koncentrace protilátek proti SARS-CoV-2 vyvolaných očkováním slabě korelovala s protilátkami proti H3N2 (r = 0,27; p = 0,0004) a H1N1 (r = 0,33; p < 0,0001). Závěr: Očkování v obou sezónách 2020–2021 a 2021–2022 bylo spojeno s významně vyšší protilátkovou odpovědí proti chřipce/A, než když pacienti nebyli vůbec očkováni anebo byli, ale pouze v sezóně 2021–2022. Terapie infliximabem a tofacitinibem byla spojena s nižší tvorbou protilátek proti chřipce/A, podobně jako protilátková odpověď vyvolaná vakcinací proti covidu-19.

 

Články vybrali a komentovali MUDr. Mgr. Irena Míková1, doc. MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D.2–4, MUDr. Vincent Dansou Zoundjiekpon2, MUDr. Kristýna Zdychyncová5

1Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
2II. interní klinika –⁠ gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc
3Chirurgická klinika LF MU a FN Brno
4Gastroenterologické oddělení a digestivní endoskopie, LF MU a Masarykův onkologický ústav, Brno
5Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2024 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#