Gastroenterologie v době pandemie covid-19

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

pandemie covid-19 má celosvětově významný dopad na všechny oblasti medicíny včetně gastroenterologie a preventivních programů. Dle průzkumu Komise pro screening kolorektálního karcinomu (KRK) Světové endoskopické organizace (WEO CRC Screening Committee) ve vybraných zemích došlo k redukci či zastavení screeningu KRK ve většině států s výjimkou zemí, kde se podařilo pandemii dostat rychle pod kontrolu (Tchaj-wan, Austrálie) [1]. Data z USA (oblast San Franciska) potvrzují významný pokles v provádění screeningových metod (fekální imunochemické testy na okultní krvácení do stolice o 86 % a koloskopie o 90 %) [2]. Modelová studie z Anglie ukazuje vliv redukce zdravotní péče v době pandemie na nárůst úmrtí na KRK v pětiletém horizontu, který činí 15,3–16,6 % v závislosti na délce této redukce (jeden ze tří scénářů) [3].

Vliv pandemie na endoskopickou praxi v České republice byl velmi přehledně popsán v letošním třetím čísle tohoto časopisu. Výsledky dotazníkové studie ukázaly, že v období 1. 3.–20. 4. 2020 (7 týdnů) byl zcela zásadně redukován provoz v 86 % z 90 dotázaných endoskopických pracovišť [4]. Přestože lze předpokládat, že v rámci těchto opatření byly omezeny koloskopie prováděné v rámci sekundární prevence KRK (TOKS pozitivní a screeningové koloskopie), srovnání dat z Registru preventivních koloskopií (Registr) v prvních pěti měsících roku 2019 a 2020 ukazuje jen mírný pokles výkonů (8 223 vs. 7 743 koloskopií, 3 021 vs. 2 974 odstraněných adenomů). Přestože jde o data nepřímá (závislá na zadávání informací do Registru), ukazují, že v České republice byl v první polovině letošního roku útlum screeningu KRK jen částečný. Je otázkou, jaký vliv bude mít úprava designu screeningového programu od počátku července (snížení dolní věkové hranice pro screeningovou koloskopii z původních 55 let na 50 let věku) a nepříznivý průběh pandemie v podzimních měsících a ke konci roku.

V tomto čísle časopisu se vztahu onemocnění covid-19 a hepatogastroenterologie věnuje prof. Špičák. Přehledové sdělení uzavírá konstatováním, že covidová infekce bývá provázena gastrointestinálními příznaky (zejména průjem, dále abdominální bolesti a zvracení), nezhoršuje průběh nespecifických střevních zánětů a imunosupresivní a bio­logická léčba těchto zánětů nezhoršuje průběh infekce a že vliv na virové hepatitidy a transplantace je marginální [5].

Tématem gastrointestinální onkologie se zabývají dva příspěvky z pražských pracovišť. Doktor Grega prezentuje výsledky multicentrické studie, která byla zaměřena na individuální riziko vzniku kolorektálního karcinomu. U téměř 2 000 asymptomatických pacientů bylo prokázáno, že rizikové faktory spojené s pokročilou kolorektální neoplazií (pokročilé adenomy a karcinomy) jsou zejména věk, mužské pohlaví a kouření, dále pak sérová koncentrace triglyceridů a nízká hladina vitaminu D [6].

Doktor Pazdírek předkládá přehledové sdělení o současných možnostech predikce léčebné odpovědi na neoadjuvantní chemoradioterapii u karcinomu rekta. Tato léčba je považována za standardní péči u pacientů s lokálně pokročilým nádorem (stadium II a III) a jejím cílem je redukce rekurence tumoru spíše než celkové přežití. Ke kompletnímu vymizení tumoru dochází u 15–25 % pacientů. Prediktory dobré odpovědi na léčbu jsou klinické, radiologické, imunologické a molekulární. Z předloženého literárního review vyplývá, že žádná z těchto možností není zcela dostatečná a dominantní. Mezi slibné metody odhadu dobré léčebné odpovědi patří lokalizace tumoru (distální tumory oproti proximálním), nízká hladina karcinoembryonálního antigenu (CEA) před léčbou, ně­kte­ré parametry vyšetření magnetickou rezonancí a pokles cirkulující nádorové DNA (ctDNA) během léčby [7].

Další zajímavé informace a vlastní zkušenosti přinášejí příspěvky slovenských kolegů zaměřené na vztah akutního selhání jater a malobuněčného karcinomu plic a dále na potenciální nežádoucí účinky léčby somatostatinovými analogy u neuroendokrinních tumorů gastrointestinálního traktu.

Přeji vám vše dobré v neklidných časech.

doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce  Gastrointestinální onkologie

stepan.suchanek@uvn.cz