Tloušťka junkční zóny na magnetické rezonanci – neinvazivní diagnostická metoda pro adenomyózu a další

Stáhnout PDF English version

Autoři: Jule Eriç Horasanl ¹ ; Fatih Akkuş ²; Pinar Diydem Yılmaz ³ ; Cengiz Kadıyoran ³ ; Ecenur Çetinkuş Polat ¹
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Necmettin Erbakan University Faculty of Medicine, Konya, Turkey ¹; Department of Obstetrics, Gynecology and Perinatology, Kütahya City Hospital, Kütahya, Turkey ²; Department of Radiology, Faculty of Medicine, Necmettin Erbakan University Faculty of Medicine, Konya, Turkey ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2026; 91(3): 173-180
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2026173

Souhrn

Úvod a cíle: Adenomyóza je rozšířené gynekologické onemocnění postihující ektopickou endometriální tkáň v myometru. Magnetická rezonance (MR) umožňuje neinvazivní diagnostiku, avšak role tloušťky junkční zóny (JZ) v predikci koexistujících intrauterinních patologií zůstává nejistá. Tato studie hodnotila diagnostickou a prediktivní hodnotu tloušťky JZ na základě MR u adenomyózy potvrzené hysterektomií. Materiály a metody: Tato retrospektivní studie zahrnovala 420 pacientek, které podstoupily hysterektomii s předoperační MR v letech 2020–2025. Tloušťka JZ byla měřena na sagitálních T2 vážených snímcích a byly zaznamenány histopatologické nálezy. Byly provedeny logistické regresní analýzy k identifikaci nezávislých prediktorů intrauterinních patologií. Diagnostická přesnost byla posouzena pomocí ROC křivek. Výsledky: Průměrná tloušťka JZ byla 17,5 ± 3,8 mm. Histopatologické vyšetření potvrdilo adenomyózu v 97,1 % případů s koexistujícími lézemi, vč. myomů (44,5 %), endometriálních polypů (7,9 %), jednoduché hyperplazie (6,2 %), atypické hyperplazie (1,9 %) a karcinomu endometria (2,4 %). Tloušťka JZ vykazovala silnou pozitivní korelaci s polypy (r = 0,46; p < 0,001), jednoduchou hyperplazií (r = 0,55; p < 0,001), atypickou hyperplazií (r = 0,49; p < 0,001) a myomy (r = 0,38; p < 0,001). Logistická regrese identifikovala tloušťku JZ jako nejkonzistentnější nezávislý prediktor intrauterinních lézí s poměrem šancí 1,70 pro atypickou hyperplazii (95% CI 1,11–2,60; p = 0,014). ROC analýza odhalila vynikající rozlišovací schopnost pro jednoduchou hyperplazii (AUC = 0,842), atypickou hyperplazii (AUC = 0,888) a polypy (AUC = 0,840), zatímco prediktivní výkon pro myomy byl střední (AUC = 0,661). Závěry: Měření tloušťky JZ pomocí MR je spolehlivým neinvazivním biomarkerem adenomyózy a prokazuje dodatečnou prediktivní hodnotu pro koexistující premaligní intrauterinní patologie. Začlenění prahových hodnot tloušťky JZ do rutinního zobrazovacího vyšetření může zlepšit stratifikaci rizika, omezit zbytečné invazivní zákroky a informovat o personalizovaných strategiích léčby u žen s adenomyózou.

Klíčová slova:

adenomyóza – magnetická rezonance – neinvazivní diagnostika – junkční zóna

...

Zdroje

1. Gordts S, Grimbizis G, Campo R. Symptoms and classification of uterine adenomyosis, including the place of hysteroscopy in diagnosis. Fertil Steril 2018; 109 (3): 380.e1–388.e1. doi: 10.1016/j.fertnstert.2018.01.006.

2. Vannuccini S, Petraglia F. Recent advances in understanding and managing adenomyosis. F1000Res 2019; 8: F1000 Faculty Rev-283. doi: 10.12688/f1000research.17242.1.

3. Guo SW. The pathogenesis of adenomyosis vis-à-vis endometriosis. J Clin Med 2020; 9 (2): 485. doi: 10.3390/jcm9020485.

4. Struble J, Reid S, Bedaiwy MA. Adenomyosis: a clinical review of a challenging gynecologic condition. J Minim Invasive Gynecol 2016; 23 (2): 164–185. doi: 10.1016/j.jmig.2015.09.018.

5. Abbott JA. Adenomyosis and abnormal uterine bleeding (AUB-A) –⁠ pathogenesis, diagnosis, and management. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2017; 40 : 68–81. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2016.09.006.

6. Chapron C, Vannuccini S, Santulli P et al. Diagnosing adenomyosis: an integrated clinical and imaging approach. Hum Reprod Update 2020; 26 (3): 392–411. doi: 10.1093/humupd/dmz049.

7. Novellas S, Chassang M, Delotte J et al. MRI characteristics of the uterine junctional zone: from normal to the diagnosis of adenomyosis. AJR Am J Roentgenol 2011; 196 (5): 1206–1213. doi: 10.2214/AJR.10.4877.

8. Harmsen MJ, Trommelen LM, de Leeuw RA et al. Uterine junctional zone and adenomyosis: comparison of MRI, transvaginal ultrasound and histology. Ultrasound Obstet Gynecol 2023; 62 (1): 42–60. doi: 10.1002/uog.26117.

9. Bergholt T, Eriksen L, Berendt N et al. Prevalence and risk factors of adenomyosis at hysterectomy. Human Reprod 2001; 16 (11): 2418–2421. doi: 10.1093/humrep/16.11.2418.

10. Templeman C, Marshall SF, Ursin G et al. Adenomyosis and endometriosis in the California Teachers Study. Fertil Steril 2008; 90 (2): 415–424. doi: 10.1016/j.fertnstert.2007.06.027.

11. Bergholt T, Eriksen L, Berendt N et al. Prevalence and risk factors of adenomyosis at hysterectomy. Human Reprod 2001; 16 (11): 2418–2421. doi: 10.1093/humrep/16.11.2418.

12. Leyendecker G, Wildt L, Mall G. The pathophysiology of endometriosis and adenomyosis: tissue injury and repair. Arch Gynecol Obstet 2009; 280 (4): 529–538. doi: 10.1007/s00404-009-1191-0.

13. Tetikkurt S, Çelik E, Taş H et al. Coexistence of adenomyosis, adenocarcinoma, endometrial and myometrial lesions in resected uterine specimens. Mol Clin Oncol 2018; 9 (2): 231–237. doi: 10.3892/mco.2018.1660.

14. Molitor JJ. Adenomyosis: a clinical and pathologic appraisal. Am J Obstet Gynecol 1971; 110 (2): 275–284. doi: 10.1016/0002-9378 (71) 90620-x.

15. Shrestha A, Shrestha R, Sedhai LB et al. Adenomyosis at hysterectomy: prevalence, patient characteristics, clinical profile and histopatholgical findings. Kathmandu Univ Med J (KUMJ) 2012; 10 (37): 53–56. doi: 10.3126/kumj.v10i1.6915.