Autoři: Paolo Meloni 1 ; Terenzia Simari 2 ; Rodolfo Brizio 3 ; Roberto Conturso 4 ; Ilenia Mappa 5 ; Giuseppe Rizzo 5 ; Edward Araujo Júnior 6 ; Gabriele Tonni 7 Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, ASL1 Imperiese, Imperia, Liguria, Italy 1; Antenatal Clinic, ASL1 Imperiese, Imperia, Liguria, Italy 2; Human Pathology Service, ASL1 Imperiese, Imperia, Liguria, Italy 3; Prenatal Medicine, Sant’Anna Hospital, Lugano, Switzerland 4; Department of Obstetrics and Gynecology, Fondazione Policlinico Tor Vergata, Tor Vergata University, Rome, Italy 5; Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of S’ao Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo, Brazil 6; Prenatal Dia gnostic Service, Department of Obstetrics and Neonatology, and Researcher, Istituto di Ricovero e Cura a Carattere Scientifi co, (IRCCS), AUSL Reggio Emilia, Reggio Emilia, Italy 7 Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2024; 89(3): 215-218 Kategorie: Kazuistika doi: https://doi.org/10.48095/cccg2024215
Odloučení placenty může být katastrofální událostí s následky pro matku i plod. Prezentujeme masivní odloučení placenty, ke kterému došlo u mladé asymptomatické matky v 30. týdnu těhotenství. Ačkoli elektronický monitoring plodu a ultrazvuk umožnily rychlou diagnózu retroplacentárního hematomu o velikosti 8 × 5 cm, plod během akutního císařského řezu odumřel. Plod byl intubován a resuscitován, ale neúspěšně. Histologické vyšetření placenty prokázalo ztenčené a na sebe navrstvené choriové klky se zvýšeným množstvím kapilár a syncitiálními hnízdy a ložisky fibrinoidní nekrózy za přítomnosti hyalinních pruhů jak na straně matky, tak na straně plodu.
histopatologické vyšetření – odloučená placenta – bez rizikových faktorů – akutní distres plodu – akutní císařský řez
1. Gude NM, Roberts CT, Kalionis B et al. Growth and function of the normal human placenta. Thromb Res 2004; 114 (5–6): 397–407. doi: 10.1016/j.thromres.2004.06.038.
2. Tonni G, Bonasoni MP, Araujo Júnior E. Physiopathology. In: Nardozza L, Araujo Júnior E, Rizzo G et al (eds). Fetal Growth Restriction. 1st ed. Cham: Springer 2018 : 41–64.
3. Tikkanen M. Placental abruption: epidemiology, risk factors and consequences. Acta Obstet Gynecol Scand 2011; 90 (2): 140–149. doi: 10.1111/j.1600-0412.2010.01030.x.
4. Ananth CV, Keyes KM, Hamilton A et al. An international contrast of rates of placental abruption: an age-period-cohort analysis. PLoS One 2015; 10 (5): e0125246. doi: 10.1371/journal.pone.0125246.
5. Brosens I, Puttemans P, Benagiano G. Placental bed research: I. The placental bed: from spiral arteries remodeling to the great obstetrical syndromes. Am J Obstet Gynecol 2019; 221 (5): 437–456. doi: 10.1016/j.ajog.2019.05.044.
6. ACOG Practice Bulletin No. 106: Intrapartum fetal heart rate monitoring: nomenclature, interpretation, and general management principles. Obstet Gynecol 2009; 114 (1): 192–202. doi: 10.1097/AOG.0b013e3181aef106.
7. Brandt JS, Ananth CV. Placental abruption at near-term and term gestations: pathophysiology, epidemiology, diagnosis, and management. Am J Obstet Gynecol 2023; 228 (5S): S1313–S1329. doi: 10.1016/j.ajog.2022.06.059.
8. Ananth CV, Lavery JA, Vintzileos AM et al. Severe placental abruption: clinical definition and associations with maternal complications. Am J Obstet Gynecol 2016; 214 (2): 272.e1–272.e9. doi: 10.1016/j.ajog.2015.09.069.
9. Odibo AO, Cahill AG, Stamilio DM et al. Predicting placental abruption and previa in women with a previous cesarean delivery. Am J Perinatol 2007; 24 (5): 299–305. doi: 10.1055/s-2007 - 981430.
10. Oyelese Y, Ananth CV. Placental abruption. Obstet Gynecol 2006; 108 (4): 1005–1016. doi: 10.1097/01.AOG.0000239439.04364.9a.
11. Glantz C, Purnell L. Clinical utility of sonography in the diagnosis and treatment of placental abruption. J Ultrasound Med 2002; 21 (8): 837–840. doi: 10.7863/jum.2002.21.8.837.
12. Hall DR. Abruptio placentae and disseminated intravascular coagulopathy. Semin Perinatol 2009; 33 (3): 189–195. doi: 10.1053/j.sem peri.2009.02.005.
13. Benz R, Malär AU, Benz-Wörner J et al. Traumatic abruption of the placenta with disseminated intravascular coagulation. Anaesthesist 2012; 61 (10): 901–905. doi: 10.1007/s00101-012-2084-3.
14. Chauveau D, Pirson Y, Le Moine A et al. Extrarenal manifestations in autosomal dominant polycystic kidney disease. Adv Nephrol Necker Hosp 1997; 26 : 265–289.
15. Dashraath P, Wong YC. Couvelaire uterus. N Engl J Med 2020; 383 (20): 1973. doi: 10.1056/ NEJMicm2010749.
16. Allam MS, B-Lynch C. The B-Lynch and other uterine compression suture techniques. Int J Gynaecol Obstet 2005; 89 (3): 236–241. doi: 10.1016/j.ijgo.2005.02.014.
17. B-Lynch C, Coker A, Lawal AH et al. The B-Lynch surgical technique for the control of massive postpartum haemorrhage: an alternative to hysterectomy? Five cases reported. Br J Obstet Gynaecol 1997; 104 (3): 372–375. doi: 10.1111/j.1471-0528.1997.tb11471.x.
18. Price N, Whitelaw N, B-Lynch C. Application of the B-Lynch brace suture with associated intrauterine balloon catheter for massive haemorrhage due to placenta accreta following a second-trimester miscarriage. J Obstet Gynaecol 2006; 26 (3): 267–268. doi: 10.1080/ 01443610 600555634.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
