Zemřel docent Petr Brandejský

Dne 19. ledna 2023 zemřel ve věku 83 let nestor českého tělovýchovného lékařství doc. MUDr. Petr Brandejský, CSc.

Petr Brandejský se narodil 18. srpna 1939 v Praze. Po střední škole byl přijat na Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, kde během studií působil jako demonstrátor na Ústavu tělovýchovného lékařství. Promoval v roce 1962 a nastoupil do OÚNZ Sokolov jako sekundární lékař interního oddělení nemocnice. Po roce 1968 se vrátil do Prahy, nejprve na oddělení tělovýchovného lékařství Ústavu národního zdraví při Národním výboru hl. m. Prahy a v roce 1969 byl přijat na místo odborného asistenta Ústavu tělovýchovného lékařství FVL UK, kterému zůstal věrný více než půl století. Současně pracoval ve Fakultní nemocnici I v Praze (nyní Všeobecné fakultní nemocnici), kde složil atestaci z vnitřního lékařství I. stupně a nástavbovou atestaci z tělovýchovného lékařství. V roce 1999 habilitoval, ale již roku 1990 byl jmenován přednostou Ústavu tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN v Praze; tuto funkci zastával do roku 2004.

Docent Brandejský byl autorem stovek domácích i zahraničních odborných publikací, většinou na téma prevence civilizačních chorob, především ischemické choroby srdeční. Té se věnoval celý svůj život i klinicky. Zdravý životní styl dodržoval s pečlivostí sobě vlastní tak, že byl mnoha kolegy považován za asketu. Byl zapřisáhlým abstinentem, zdravě jedl, udržoval si ideální tělesnou hmotnost a do vysokého věku pravidelně sportoval. Svým zaujetím pro sport, zejména o atletiku a závodní chůzi, inspiroval k pohybové aktivitě nejen mnoho studentů medicíny, ale i řadu lidí mimo akademické prostředí.

Díky svému zdravému životnímu stylu byl celý život štíhlý a málokterý sportovec splňoval jeho přísná kritéria na optimální tělesné složení a somatotyp. Spolupracoval s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze na problematice pohybové léčby pacientů s roztroušenou sklerózou a Parkinsonovou nemocí. Jeho oblíbeným tématem byla také prevence úrazů ve sportu, o které rád přednášel a věnoval jí i mnoho populárně naučných článků. Podílel se na tvorbě učebnic tělovýchovného lékařství i na odborných textech týkajících se zdravé výživy ve sportu.

Se závodní chůzí začínal podle příkladu nejlepšího poválečného chodce Václava Balšána spolu s bratrem Janem, svým jednovaječným dvojčetem. Začali se chůzi věnovat v dresu tehdejšího SK Jawa Nusle, kde v 50. letech vytvořili silnou chodeckou dvojici, která úspěšně reprezentovala tehdejší ČSSR. Po dvaceti letech se do Nuslí v dresu Spartaku Praha 4 vrátil a působil zde jako lékař, chodecký trenér, rozhodčí, pořadatel závodů, statistik a především jako dobrý člověk, jenž se stal v roce 2021 členem síně slávy tohoto sportovního klubu. V roce 1999 byl atletickým svazem vyznamenán cenou fair play za celoživotní prosazování čestného přístupu ke sportu. Současně byl i laskavým kolegou, který byl vždy ochoten pomoci a poradit.

Milý Petře, budeš nám scházet. Bude nám chybět Tvoje pracovitost, pečlivost hraničící někdy až s puntičkářstvím, Tvoje poctivost i Tvůj typický zvučný hlas, který bylo slyšet i skrz dvoje dveře, jak jím povzbuzuješ sportovce na ergometru, aby více dýchal, protože Ti „dluží“ 4 litry kyslíku. My, Tvoji spolupracovníci, Ti dlužíme více –⁠ za Tvoji fair play nejen ve sportu, ale v celém životě.

doc. MUDr. Zdeněk Vilikus, CSc.
Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN v Praze