ÚVODEM

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v polovině května je kovidová pandemie jednoznačně na ústupu, více či méně nesměle se ruší zákazy, protiepidemická omezení pozbývají platnosti a znovu se zdá, že se svět, alespoň ten náš evropský, vrátí do kolejí, po kterých se kodrcal a leckdy i řítil před koncem zimy minulého roku.

V mnohém bude jiný, některá poučení si vezmeme za svá, na mnohá většina rychle (a ráda!) zapomene, tak jako v dějinách (nejen medicíny) mnohokrát. Některé poznatky však dosud čekají, zda se z nich vůbec poučení stanou –⁠ to se podle mého názoru týká i využití stanovení protilátek proti koronaviru. Proto jsem rád, že náš osvědčený autorský tým připravil protilátkové repetitorium, ve kterém srozumitelně shrnuje informace, jež se zatím v praxi skoro neuplatňují.

Probíhající pandemie nám nepochybně ukázala, že máme skvělé odborníky –⁠ infekcionisty, pneumology, intenzivisty. Ti všichni, stejně jako většina ostatních kliniků, měli nutně jen velmi omezené epidemiologické znalosti; stejně jako imunologové, virologové, biologové a –⁠ obávám se –⁠ i nespecializovaní hygienici. Přesto se leckteří z nich neváhali vyjadřovat k průběhu a budoucnosti epidemie způsobem, jakým bych si jako kvalifikovaný internista netroufal mluvit třeba o vyhlídkách pacientů po zákrocích intervenční kardiologie… Opravdu bych nechtěl být politikem, dokonce ani tím s velkými životními zkušenostmi, ale bez valného biologického vzdělání.

Díky husté síti zdravotnických zařízení (v minulosti podrobované kritice, a to zejména z ekonomického pohledu nijak nekompetentní) a jejich dobrému vybavení, samozřejmě při mimořádném nasazení zdravotníků, nedošlo k významnému uplatnění dalšího zásadního tématu tohoto vydání ČLČ: Podle jakých kritérií rozdělovat a přidělovat omezené zdroje, např. intenzívní péči. Ačkoliv se tato dilemata doufejme již neuplatní v péči o nemocné s kovidem, doporučení mají obecnou platnost a v budoucnu na ně bohužel určitě dojde.

Ale toto číslo není kovidové –⁠ konečně jsme mohli k vydání zařadit několik již delší dobu čekajících příspěvků přinášejících prakticky uplatnitelné poznatky klinických oborů i obecnější souhrny, tedy doufejme, že čtení pro každého.

Petr Sucharda