Druhá oficiální tisková konference ČLS JEP
Proč jsou lidé a pacienti klamáni


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2015; 154: 250-252
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Jak z podtitulu vyplývá, druhá tisková konference se věnovala především mediálním tématům, jejichž obsah není v souhlasu s „evidence based medicine“, doporučenými postupy odborných společností a zdravým rozumem. Tiskové konference se zúčastnilo 30 novinářů a mnoho hostů. K nejvýznamnější patřila náměstkyně ministra zdravotnictví JUDr. Lenka Teska Arnoštová, ředitelka kanceláře WHO v Praze MUDr. Alena Šteflová, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, odborník na zdravotnické právo JUDr. Ondřej Dostál a vedoucí kanceláře Koalice pro zdraví Jana Petrenko. Za výbor ČSL JEP (kromě řečníků) tiskovou konferenci svou účastí podpořili prof. MUDr. Jan Švihovec, doc. MUDr. Vilma Marešová, doc. MUDr. Antonín Pařízek a další odborníci. Tisková konference byla velmi interaktivní a zaznělo na ní mnoho (i kontroverzních) názorů.

Úvodní slovo patřilo předsedovi ČLS JEP prof. MUDr. Štěpánu Svačinovi, který shrnul poslání Purkyňovy společnosti, které kromě jiných úloh spočívá v podpoře správných léčebných postupů vůči lékařům, tak v edukaci pacientů.

Speciální problematikou, kterou zatím ČSL JEP neřešila, jsou vztahy k pacientským organizacím, kterých jsou v České republice stovky. Základním posláním ČLS JEP je rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů a snaha o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost. ČLS JEP se podílí na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti lékařských věd a příbuzných oborů a na šíření zdravotnické osvěty mezi občany. ČLS JEP dbá na užívání pouze takových diagnostických, preventivních a léčebných způsobů, jejichž povaha a účinek jsou podloženy v současnosti uznávanými vědeckými důkazy.

Česká společnost je velmi málo vzdělaná v prevenci nemocí, což poskytuje prostor pro šíření nevědeckých a alternativních postupů. ČLS JEP dosud vyvíjela jen malé aktivity směrem k občanům ve smyslu edukace k primární prevenci chorob a podpoře zdraví. Proto ČLS JEP ustavila společnou komisi s ČLK pro posuzování nevědeckých léčebných postupů, jejímž jedním z cílů je upozorňovat na možná nebezpečí alternativních diagnostických a léčebných postupů. Legislativa EU zakazuje reklamu na léky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, z čehož vyplývá, že pacient je poslední evropský spotřebitel oddělený od pravdivé reklamy. Reklama na nevědecké léčebné postupy regulována není, takže je občan ovlivňován nabídkami nákupu neověřených postupů a přípravků. Chybí i adekvátní vzdělávání ve školách.

Krokem ke zlepšení komunikace ČLS JEP je navázání kontaktů s některými pacientskými organizacemi (Koalice pro zdraví, Platforma pojištěnců). S odbornými lékařskými společnostmi mnoho pacientských organizací nespolupracuje. Mnohé pracují samy a někdy se dostávají pod vliv nevědeckých informací. Pozitivní je, že vznikají i organizace společné pro pacienty i lékaře. Edukaci pacientských organizací podporuje i Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která pořádá Akademii pacientských organizací, v níž je proškolováno celkem 75 pacientských organizací.

Na podzimním zdravotnickém veletrhu v Brně ČLS JEP pořádá dva tříhodinové bloky: Lékaři vzdělávají pacienty. Ve dnech 23. a 24. října proběhne diskuze na zdravotní témata: prevence diabetu, kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění, fyzická aktivita, nové infekce, pracovní lékařství (projekt zdravá firma).

ČLS JEP se chce podílet i na změnách legislativy, rozvíjet společné projekty zaměřené na pacientské organizace s Karlovou univerzitou a Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Plánován je i mezinárodní seminář ve spolupráci s AIFP o zkušenostech spolupráce odborných společností s pacientskými organizacemi.

Základní vyjádření k alternativní medicíně za ČLS JEP přednesl prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc. Takzvaná doplňková a alternativní medicína (dále CAM – z anglického complementary and alternative medicine), což je výstižnější název pro „alternativní medicínu“, bývá zejména lékaři podceňována, přestože ovlivňuje chování pacientů a je pro ně zdrojem rizik. Odpovědnost léčitele za poskytnutou službu nebývá odborně garantovaná, nebo je definována jen občansko-právně. CAM se vymyká standardizaci, existuje však paralelně s právně a odborně garantovaným systémem léčebně preventivní péče.

Popularita CAM roste na celém světě. Proniká prakticky do všech oblastí medicíny, snad s výjimkou medicíny urgentní. S nejtragičtějšími důsledky alternativně medicínských postupů, zejména s odrazováním pacientů od účinných metod medicíny založené na důkazech (evidence based medicine, EBM) se můžeme setkat v onkologii.

Metody CAM působí především jako placebo a jen v některých případech i prostřednictvím chemických nebo fyzikálních činitelů. Příkladem metody, při níž se uplatňuje i jiný než placebový účinek, může být chiropraxe, tedy manipulační výkony při vertebrogenních potížích, masáže nebo aplikace některých rostlinných drog. Některé metody CAM mohou mít adjuvantní účinek. Světové písemnictví je však chudé na dvojitě zaslepené klinické studie, které by prokazovaly specifickou účinnost CAM při diagnózách, které nemají charakter psychosomatických onemocnění. Výsledky takových studií bývají pak negativní nebo na pokraji průkaznosti.

Existuje mnoho „léčebných“ a „vyšetřovacích“ metod, které jsou provozovány šarlatány bez lékařského vzdělání. Můžeme zmínit např. scientologii, naturopatii, psychickou „chirurgii filipínského typu”, aromaterapii, kineziologii (nejde o nauku o pohybech těla), psychotronickou diagnostiku, reiki, feng-šuej, léčbu dotykem, kovy, drahokamy, takzvanou magnetizovanou, mrtvou, živou, resp. pí-vodou, pyramidovými tvary, keltskými a jinými magickými symboly, talismany nebo barvami.

Existují vážné důvody, proč pacienti vyhledávají CAM, typicky se tak děje u onemocnění, která medicína dosud nedokáže uspokojivě léčit. Lidé jsou nespokojeni s „odlidštěnou“ medicínou, kde pacient je často vnímán jen jako diagnóza.

CAM představuje také velký etický problém, protože lékař by měl pacientovi pomáhat způsobem co nejúčinnějším, měl by se tedy vyhýbat metodám, jejichž účinnost je sporná, malá či nulová. Lékař, ač by CAM využívat aktivně neměl, musí rozhodovat, zda ji pacientovi doporučí (nebo povolí), či nikoliv, pokud bude dotázán. U rizikových metod by mělo být jeho stanovisko jednoznačně záporné, avšak jindy může být i kladné. Kladný vztah lékaře k CAM může vést ke ztrátě důvěry u pacientů, kteří tyto metody vnímají jako šarlatánské, případně může být záštitou pro laické léčitele.

Pravděpodobně jediným rozumným východiskem je odmítavý nebo velmi zdrženlivý vztah lékaře k CAM, provázený snahou o maximalizaci dodatečného placebového účinku racionální terapie a případným vysvětlením důvodů, které jej k odmítání CAM vedou. Klíčem je tedy posílení důvěry pacienta v metody, které mu nabízí medicína založená na důkazech, což je zřejmě úkol dalece přesahující konfrontaci s CAM.

Komentář MUDr. Aleny Šteflové (WHO) se věnoval nízké zdravotní gramotnosti české populace. V sociologickém šetření na základě metodiky WHO bylo zjištěno, že Češi neznají základní zásady podpory zdraví a prevence nemocí. Mezi osmi evropskými zeměmi zaujali předposlední místo před obyvateli Bulharska. Na špici jsou Nizozemci a Irové. Češi se však dobře orientují v systému české zdravotní péče.

Výsledky české neonatologie a nebezpečí domácích porodů bylo tématem prezentace předsedy České neonatologické společnosti ČSL JEP, MUDr. Lumíra Kantora. Je velmi potěšitelné, že se daří stále snižovat úmrtnost novorozenců v České republice. V roce 2014 činila 1,27 promile, což je nejnižší úmrtnost novorozenců v historii České republiky.

Ohledně pozdní morbidity, tedy těžkých a středních celoživotních postižení (dětská mozková obrna, psychomotorická retardace, těžké smyslové poruchy) lze konstatovat, že také dosahují nejnižších hodnot. Trvalé postižení u nejzranitelnější skupiny dětí s porodní hmotností pod 1500 gramů začala odborná společnost exaktně sledovat v roce 2000 v souladu s požadavky Evropské asociace perinatální medicíny. Incidence dětí s těžkým a středním hendikepem poklesla z tehdejších 29 % na 18 %. To plně odpovídá jiným velmi vyspělým zemím. Na excelentních výsledcích se podílí mnoho faktorů: především vysoká odbornost a vynikající péče o novorozence na všech úrovních třístupňového systému a na profesionalitě lékařů i sester.

Ohledně demografických dat je (mimo jiné) znepokojující stoupající trend počtu předčasných porodů. V současné době je to přes 8 %, v období před 10 lety to bylo 6,2 % (EU 6,5). Jedná se tedy o nárůst několika tisíc předčasně narozených dětí ročně. I když se třeba jedná „jen“ o lehkou nezralost, výrazně to navyšuje zdravotní riziko pro novorozence. Dalším aspektem je zátěž rodičů, ale i společnosti. I tato skutečnost vedla k tomu, že se Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR rozhodla neonatologii podpořit Integrovaným regionálním operačním programem Evropské unie. Superspecializovaná síť dvanácti perinatologických center bude během dalších let podpořena asi 720 miliony korun.

Nebezpečí domácích porodů – společné prohlášení neonatologů a porodníků, které na tiskové konferenci podpořil doc. MUDr. Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Pro akademicky vzdělané odborníky v péči o dítě je diskuze se skupinou zastánců porodů v domácnosti velmi složitá. Zastánci domácích porodů (pravděpodobně vedeni ekonomickými důvody) pro nedostatek konkrétních důkazů diskuzi převádějí na emocionální rovinu s popřením všech odborně relevantních skutečností. Většinou se jedná pouze o argumentaci o svobodách žen a pomíjí se aspekt práv dítěte. Argumentace příznivců domácích porodů je postavena na nepravdivých údajích. Neexistuje jakákoliv statistika o počtech porodů provedených v domácích podmínkách. Stejně tak nejsou známa data o úmrtnosti a celoživotním postižení dětí. Je možné zodpovědně prohlásit, že každý rok dochází v podmínkách domácí péče k minimálně k jednomu úmrtí. O počtu dětí s trvalým postižením není známo vůbec nic. Pokud k této věci připočteme skutečnost, že jde o porody s očekávaným narozením zdravých a donošených dětí, pak je výsledek absurdní.

Ročně se doma odehraje asi 400 porodů, část z nich je neúmyslných. Lze prohlásit, že novorozenec kategorie nad 2500 gramů porodní hmotnosti je v České republice vystaven riziku úmrtí při porodu doma 10krát většímu než při porodu v porodnici (jedno úmrtí asi na 350 porodů doma: jedno úmrtí na 3300 porodů v porodnici).

Nové aktivity zastánců domácích porodů

V historicky nedávné době vznikla Pracovní skupina k porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Žijeme v demokratické zemi a každý si může zakládat skupiny k prosazení svých zájmů. Porodnictví se však netýká jen rovného přístupu žen k volbě místa porodu, ale především práv dítěte na nejvyšší možný standard péče. Ženy sice mají právo vybrat si, kde chtějí rodit, ale když se „něco nepovede“ – každý i očekávaný fyziologický porod se může nečekaně zkomplikovat – pak veškeré náklady na léčbu a péči odpovědnost přebírá společnost. Jaké následky si nese dítě do života po „komplikovaném domácím porodu“, o tom v současnosti nejsou dostupná relevantní data.

Komentář doc. MUDr. Antonína Pařízka ještě zdůraznil všechna rizika, s nimiž je domácí porod spojen. V zemích, kde se „historicky“ rodilo vždy doma, jako je například Nizozemí, počet domácích porodů dramaticky klesá. Země s naprosto nejnižší novorozeneckou úmrtností, Japonsko, domácí porody v podstatě nezná. Domácí porody jsou velmi atraktivní mediální téma, které však vyjadřuje přání úzké skupiny porodních asistentek a žen s nízkou zdravotní gramotností.

Členy výše zmíněné Pracovní skupiny nejsou představitelé České neonatologické společnosti ČSL JEP, ani největšího sdružení porodních asistentek, České asociace porodních asistentek a dokonce ani oficiální zástupce České gynekologické a porodnické společnosti ČSL JEP. Byly přizvány jen soukromé osoby, které nemají mandát tyto společnosti zastupovat. Členem je však JUDr. Ondřej Dostál, který z hlediska práva upozorňuje, že je nutné nastavit takové právní prostředí, které by umožňovalo svobodnou volbu způsobu porodu, ale současně přesně definovalo (i trestní) odpovědnost porodních asistentek u domácího porodu.

Prohlášení České neonatologické společnosti ČSL JEP

Česká neonatologická společnost ČSL JEP je odborným garantem kvality péče o novorozence v České republice. Díky práci této odborné společnosti jsou výsledky péče o novorozence v České republice naprosto srovnatelné i se špičkou světové neonatologie.

Jednoznačně odmítavé stanovisko České neonatologické společnosti ČLS JEP k porodům v domácnosti je dostatečně známé.

O to více je zarážející fakt, že neonatologická odborná společnost nebyla vůbec vyzvána k účasti na práci Pracovní skupiny k porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Byla absolutně a arogantně vynechána a nepřizvána ke spolupráci.

Tato situace je pro výbor České neonatologické společnosti ČLS JEP nepochopitelná a nepřijatelná. Sestavení pracovní skupiny je účelové a názorově nevyvážené. Komise je většinově sestavena z osob prosazujících domácí porody. Síla druhé strany je minimální. Výsledek je tak dán dopředu. Mechanismus výběru není znám.

Členové komise uvedení jako neonatolog a pediatrička nejsou určenými zástupci odborné společnosti, nýbrž soukromými osobami. Byli kooptováni neznámo kým a neznámo proč. Výbor České neonatologické společnosti ČLS JEP se od jejich činnosti v komisi distancuje.

Připomínáme, že podobné komise byly sestaveny na půdě ministerstva zdravotnictví několikrát a vždy bez výsledku, který by byl pro zastánce porodů doma uspokojivý. Hledají tedy jiné cesty, jak tyto postupy legalizovat jak potlačováním odborných argumentů, tak ignorováním základního práva novorozence na vstup do života s nejlepší možnou péčí.

Zastánci domácích porodů nemají žádný statistický přehled o množství těchto porodů a jejich výsledků. Neuveřejňují fakta o úmrtích a porodem poškozených dětech, zkreslují celkový obraz o této situaci.

Výbor České neonatologické společnosti ČSL JEP podá v následujících dnech zodpovědným úřadům ohledně výše uvedené komise žádost o vysvětlení a námitku.

MUDr. Lumír Kantor, Ph.D. – předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP

MUDr. Martin Čihař – místopředseda České neonatologické společnosti ČLS JEP

Doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D. – vědecký sekretář České neonatologické společnosti ČLS JEP

Hlas Ministerstva zdravotnictví ČR

Velmi pozitivním signálem o budoucí spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR a odborných společností byly komentáře náměstkyně ministra zdravotnictví ČR JUDr. Lenky Teska Arnoštové. Z jejích komentářů vyplynulo, že je velmi žádoucí spolupráce odborných společností sdružených v ČSL JEP v revizi mnoha doposud hrazených léčebných metod, o nichž neexistují účinostní data. Současně JUDr. Arnoštová naznačila, že ministerstvo chce naslouchat názorům odborných společností.

Mýty o hubnutí nejen z Evropského obezitologického kongresu, který se konal v květnu 2015, komentoval závěrem tiskové konference prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Evropský obezitologický kongres se vrátil do Prahy po 11 letech. Podle klesajícího počtu účastníků (sešlo se asi 1000 odborníků oproti 3000 v minulosti) lze usuzovat i na určité rozpaky evropské obezitologie. V USA je již 4 roky dostupné nové centrálně působící antiobezitikum, Evropa nemá žádnou novinku pro farmakoterapii obezity. I to je možná důvodem úbytku klinických praktických témat. Na kongresu převládala teoretická, vědecká, psychologická a epidemiologická sdělení.

K novinkám, které zaujaly klinické účastníky, patřily: možnost ovlivnění mikrobů trávicího traktu, například vakcinací proti mikrobům trávicího traktu, nové trendy v bariatrické/metabolické chirurgii, biologická léčba v obezitologii a vývoj nových léčivých přípravků.

Diskutovalo se i o nové klasifikaci obezity do stadií podle přítomnosti komplikací, což oslabuje klasickou obezitologii a posouvá léčbu obezity do jiných oborů (diabetologie, kardiologie apod.). Důležitý je psychologický přístup k obéznímu a zdůraznění dostatečné fyzické aktivity.

Philip Calder ze Southamptonu (Velká Británie) referoval o klasickém prostředku „nevědecké medicíny“ omega-3 mastných kyselinách, které mohou skutečně snižovat zánět tukové tkáně! Avšak u člověka nebyl prokázán žádný efekt na cukrovku, lipidy, krevní tlak či aterosklerózu.

Obezitologie je málo úspěšná ve vývoji nových léčebných postupů, proto je objektem zájmu nevědeckým postupů a vznikají nové a nové mýty o hubnutí.

MUDr. Marta Šimůnková

koordinátorka tiskových konferencí ČLS JEP

e-mail: marta.simunkova@yo


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se