Paranoid Syndrome, Paranoid Reaction, Paranoia
The term paranoid is derived from the Greek word paranoia meaning nadnese. It does not only mean self-reference, but there are various personality features as they are hostility, a tendency towards aggressiveness, irritability, a lack of sense of humour, feelings of overestimation of one-self and a tendency towards accusations. These features may appear also within normal psychology and they becomeclinically important after thein increase of intensity and conspicuousness (los sof hearing, long-term abuse of alcohol and psychostimulants) and organic disorders of the brain may contribute to the development of paranoidity. A mechanism of projection is considered as a decivise factor from the point of view of dynamic psychiatry. Clinically unimportant sign sof paranoidity can be observed due to unusual situations. If a paranoid reaction becomes more serious, formation of a paranoid delusion should be taken to account. In our koncept the term paranoid and paranoidity should be used only as a psychopathological term.
Key words: paranoid syndrome, development of paranoia, biological cause of paranoidity, mechanism of projection, formation of delusion, paranoid disorders in ICD-10.
Autoři: P. Pavlovský Působiště autorů: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2006; 145: 178-180 Kategorie: Přehledový článek
Pojem paranoidní se odvozuje od řeckého slova paranoia – šílenství. Jeho obsahem není jen pouhá vztahovačnost, nýbrž i řada povahových projevů, jako je hostilita, sklon k agresi, zlostnost, chybění smyslu pro humor, pocity nadměrné důležitosti vlastní osoby a sklon k obviňování. Tyto vlastnosti se vyskytují i v rámci normální psychologie a klinického významu nabývají až vystupňováním intenzity a nápadnosti; vlivy exogenní hrají při rozvoji paranoidity zřejmě méně vážnou roli. Z biologických faktorů se uplatňují jako onemocnění somatická. Významná je nedoslýchavost nebo dlouhodobé zneužívání alkoholu a psychostimulací. Z dynamických faktorů se největší důležitost připisuje mechanizmu projekce. Klinicky nevýznamné známky vztahovačnosti se mohou objevit v důsledku neobvyklé situace. Nebude-li paranoidní reakce klinické závažnosti, musíme zvažovat možný rozvoj bludu. Pojmu paranoidní by se mělo užívat pouze pro označení patologického stavu a neoznačovat jím prchavé reakce zvýšené ostražitosti a vztahovačnosti.
Klíčová slova: paranoidní syndrom, paranoický vývoj, biologické příčiny vzniku paranoidity, mechanizmus projekce, vytváření bludu, paranoidní poruchy v MKN-10.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
