ČESKÉ SOUHRNY


Vyšlo v časopise: ACTA CHIRURGIAE PLASTICAE, 48, 1, 2006, pp. 33-34

Rekonstrukce rozsáhlého defektu dolního víčka: nazojugální lalok s V-Y posunem

Rubino C., Farace F.

Rekonstrukce dolního víčka je dosud projevem špičkového výkonu v okuloplastické chirurgii.

Uvádíme případ 76letého muže s bazocelulárním karcinomem zevního koutku, zaujímajícím dolní víčko. Po snesení tumoru byl vzniklý kompletní defekt dolního víčka rekonstruován mukózním štěpem bukální sliznice a V-Y posunem ostrůvkového nazolabiálního laloku. Spojení obou popsaných postupů umožňuje lepší nazojugální transpozici a mělo by se brát v úvahu v případech, ve kterých se provádí rekonstrukce laterální poloviny dolního víčka a laterálního koutku.

Defekty sternálních krajin

Kletenský J., Paděra J.

Defekty sternálních krajin jsou důsledkem závažných pooperačních komplikací u části kardiochirurgických pacientů. Užití stopkovaných svalových laloků k uzávěru těchto defektů je v současnosti již standardní a osvědčenou metodou. Nejčastěji užívanými svaly pro krytí oblasti sterna a vyplnění předního mediastina je m.pectoralis major a m. rectus abdominis. Existuje několik variant použití těchto svalů pro jednotlivé konkrétní situace. Na základě vlastní zkušenosti, získané za uplynulých 6 let u 84 pacientů, rozebírají autoři technické aspekty jednotlivých variant i jejich výhody a nevýhody.

Užití reverzního ostrůvkového surálního laloku při rekonstrukci tkáňových defektů v oblasti distálního bérce, kotníku a paty

Alfano C., Chiummariello S., Mazzocchi M., Trignano E., Rinaldi S.

Příčiny vzniku tkáňového defektu na dolní končetině jsou různé. Etiologie může být úrazová, infekční, nádorová, iatrogenní, cévní nebo systémová.

Na kliniku plastické a rekonstruční chirurgie Univerzitní nemocnice La Sapienza v Římě bylo odesláno pět pacientů s defekty v oblasti distálního bérce, kotníku a paty, které byly úrazového původu. Rekonstrukce byla provedena pomocí neurovaskulárního, distálně stopkovaného laloku zásobovaného surální arterií.

Užití reverzního, ostrůvkového, surálního laloku je ve srovnání s jinými rekonstrukčními postupy výhodné z několika důvodů: jednoduché zvednutí laloku, akceptovatelná jizva v místě odběru, kratší operační čas.

V pooperačním průběhu je třeba dbát na to, aby nedošlo k útlaku laloku ani jeho stopky.

Průběh hojení u uvedené skupiny pacientů byl uspokojivý.

Rekonstrukce boltce po excizi karcinomu kůže

Mazzocchi M., Bistoni G., Buccheri E. M., Alfano C.

Karcinomy, které postihují boltec, jsou těžko eradikovatelné, recidivují a zakládají metastázy častěji než tumory v jiných lokalitách kožního krytu. Vzhledem k anatomii boltce je jeho rekonstrukce obtížná a náročná. Je popsáno mnoho technik rekonstrukce boltce. Mnohé z těchto chirurgických technik představují náročné komplexní postupy, které nejsou vhodné pro starší populaci, jež těmito tumory trpí. Provedli jsme retrospektivní studii pacientů, kteří podstoupili rekonstrukci boltce po excizi karcinomu. Vyhodnotili jsme data týkající se typu karcinomu, druhu operace a pooperačních kontrol. Došli jsme k závěru, že větší defekty, zaujímající čtvrtinu boltce nebo více, lze krýt kombinací kožních a chondrokutánních laloků postiženého boltce. Biopsie sentinelové uzliny může být užitečným diagnostickým prostředkem pro verifikaci časného lymfatického šíření nádoru.

Užití laseru a Varioskopu® při léčbě hemangiomů a cévních malformací

Chiummariello S., Mezzana P., Fioramonti P., Onesti M. G., Alfano C., Scuderi.

Cévní léze jsou časté v kojeneckém a dětském věku obecně. Lze je dělit do dvou hlavních skupin: cévní nádory a cévní malformace.

Hemangiomy jsou proliferativní léze, které jsou charakterizovány zvýšenou endotelovou přeměnou. Cévní malformace jsou kongenitální změny, které postihují kapiláry, žíly i lamfatické cévy.

Při stanovení diagnózy i postupu léčby u dětí s cévními anomáliemi je velmi důležitá multidisciplinární spolupráce.

Léčba hemangiomů je možná několika způsoby. Od roku 2003 bylo na oddělení plastické chirurgie univerzity La Sapienza léčeno 14 případů pacientů s hemangiomy v oblasti obličeje a krku. V sedmi případech byla provedena resekce nádoru s využitím Varioskopu a v sedmi případech bylo užito laseru. Varioskop je operační mikroskop, který se nasazuje na hlavu operatéra. Autoři oceňují výhody tohoto přístroje, jako je automatické ostření, možnost zvětšení 3,6 – 7,2x a automatické kontrola vzdálenosti od operačního pole, které dovolují neomezenou volnost pohybu a zmírňují tak nepohodlí spojené s nutností udržovat konstantní vzdálenost od operačního pole.

Terapie laserem umožňuje, při užití patřičné vlnové délky a délce impulsu, selektivně odstranit určité ložisko v kůži. Způsob laserové terapie je založen na několika faktorech, jako je umístění léze, její morfologie a typ kůže pacienta.

Předmětem naší studie je zhodnocení estetického a funkčního zlepšení a porovnání výsledků při užití chirurgické a laserové léčby. U 11 pacientů jsme dosáhli zlepšení vzhledu a u všech pacientů odstranění bolestivých projevů.

Analýza tvaru obličejového skeletu u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra: metoda geometrické morfometrie

Velemínská J., Katina S., Šmahel Z., Sedláčková M.

Studie je založena na longitudinálním kraniometrickém sledování teleRTG snímků u pacientů s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra v období puberty. Na laterálních snímcích 25 pacientů se stejnou diagnózou i terapií byly stanoveny x, y koordináty celkem 22 landmarků, které byly vstupními daty pro analýzu tvaru. Tvarové změny obličeje mezi 10. a 15. rokem věku pacientů se hodnotily metodou deformace ohebných pásků (TPS). Pomocí TPS jsme hledali funkci, která transformuje tvar obličeje v 10 letech spolu s čtvercovou TPSsítí do tvaru obličeje v 15 letech s deformovanou TPSsítí. Pomocí metody Geometrická PCA pro Booksteinovy souřadnice jsme vytipovali tvarově odlišné jedince, kteří se během puberty vyvíjejí neobvykle, jejich vývoj je slabě predikovatelný.

Obličej se během puberty relativně protahuje. Nejvýraznější deformaci způsobuje posun první dolní trvalé stoličky mesiálním směrem, neboli relativní zkrácení přední části hloubky zubních oblouků. Anteriorním směrem se změnila poloha landmarků pouze v okolí nosu, alveolární výběžek vykazuje retruzi. Poloha dolní čelisti se vůči maxile mění především inferiorním směrem, dochází k posteriornímu posunu úhlu dolní čelisti. Tvar skeletálního profilu byl srovnán se souborem pacientů se stejnou diagnózou, ale částečně rozdílnou terapií.


Štítky
Chirurgie plastická Ortopedie Popáleninová medicína Traumatologie

Článek vyšel v časopise

Acta chirurgiae plasticae

Číslo 1

2006 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se