Co ukázala česká praxe o vlivu mukoaktivní léčby na exacerbace CHOPN?
Fenotypy s mukoaktivní léčbou
Český doporučený postup léčby CHOPN v případech, kdy nestačí eliminace rizik a základní léčba (dlouhodobě působící muskarinoví antagonisté /LAMA/ nebo dlouhodobě působící beta2-agonisté /LABA/, případně LAMA + LABA, očkování, plicní rehabilitace, vhodná výživa a jiné nefarmakologické přístupy), již dlouho staví na fenotypově specifické terapii. Rozlišuje 6 fenotypů a u poloviny z nich jsou využívány (mimo jiné) mukoaktivní léky (viz schéma níže).
Bylo prokázáno, že tvorba hlenu má u CHOPN značný význam – chronická bronchitida, bronchiální sekret a přítomnost hlenových zátek zrychlují pokles plicních funkcí, zhoršují potíže a kvalitu života, zvyšují riziko infekcí a pneumonie i akutních exacerbací, hospitalizací a mortality.
Obr.
Pozice erdosteinu
Velmi účinnou mukoaktivní molekulou s thiolovou bazí se ukázal být erdostein − lék působící nejen mukomodulačně, ale též antibakteriálně-antiadhezivně, antioxidačně a lokálně protizánětlivě. Podle stanoviska GOLD z letošního roku může u pacientů s CHOPN, kteří neužívají inhalační kortikosteroidy (IKS), pravidelná léčba mukolytiky (karbocystein, N-acetylcystein) redukovat exacerbace a mírně zlepšit zdravotní stav, zatímco erdostein dokáže výskyt (mírných) exacerbací ovlivnit významně, a to bez ohledu na to, zda jsou souběžně užívány IKS. Potenciální cílová populace pro antioxidační látky u CHOPN zatím nebyla přesně identifikována, protože studované populace, dávkování i souběžná léčba jsou velmi heterogenní.
Efekt erdosteinu na míru a dobu trvání exacerbací CHOPN doložila známá studie RESTORE. Na tomto místě je potřeba připomenout zásadní informace. Účastnilo se jí 445 pacientů s CHOPN ve 2.–3. stadiu a s minimálně 2 exacerbacemi za poslední rok. Všichni podstupovali obvyklou terapii a k ní po dobu 12 měsíců dostávali buď erdostein, nebo placebo. V erdosteinové větvi v porovnání s placebovou ubylo všech exacerbací (o 19,4 %) − výrazně potom zejména lehkých (o 57,1 %), středně těžké a těžké ubyly statisticky nevýznamně. Efekt erdosteinu byl patrný především u pacientů ve 2. stadiu CHOPN a nezávisel na souběžném užívání IKS.
Data erdosteinu z české reálné praxe
Jak se dlouhodobá mukoaktivní léčba CHOPN a její efekt na výskyt exacerbací osvědčují v praxi, zjišťovala citovaná česká multicentrická prospektivní observační studie z reálné praxe.
Analyzovány byly výsledky 452 dospělých, jejichž údaje zahrnoval registr Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN. Účastníci měli FEV1 ≤ 60 % predikované hodnoty, podstupovali standardní péči a byli sledováni po dobu až 5 let. V prvních 24 měsících 81 pacientů pravidelně dostávalo navíc mukoaktivní léky s thiolovou bazí, drtivá většina (77) erdostein (4 osoby N-acetylcystein /NAC/), zbylých 371 pacientů tvořilo kontrolní skupinu bez mukolytik. Ve zbývajících 3 letech sledování byla terapie na uvážení ošetřujícího lékaře. Uplatněn byl léčebný přístup podle fenotypů CHOPN v souladu s českými odbornými doporučeními.
Výsledky
U jedinců v rameni s mukoaktivní terapií došlo k významně větší redukci všech exacerbací oproti výchozímu stavu než v kontrolní skupině (v prvním roce –0,61 vs. –0,18, p = 0,026; ve druhém –0,54 vs. –0,09, p = 0,007; ve třetím –0,55 vs. 0,04, p = 0,005; ve čtvrtém –0,67 vs. 0,13, p = 0,002; v pátém –0,53 vs. 0,10, p = 0,019).
Úbytek středně těžkých exacerbací byl v této větvi rovněž signifikantně větší. Míra exacerbací byla výrazněji snížená v podskupinách pacientů s kašlem nebo CHOPN ve stadiu 3‒4, kteří užívali mukolytika, a to nezávisle na probíhající léčbě IKS. Mukoaktivní terapie podávaná 2 roky snížila počet exacerbací CHOPN (všech a středně těžkých) v průběhu celých 5 let sledování.
Závěr
Česká studie provedená v podmínkách reálné praxe tedy přinesla rozšíření poznatků z klinické studie RESTORE – na rozdíl od ní erdostein v české praxi významně snížil výskyt i středně těžkých exacerbací a fungoval rovněž u pacientů s CHOPN v těžších stadiích. Shodně jako ve studii RESTORE nemělo na účinek mukoaktivní léčby vliv užívání či neužívání IKS. Kromě toho se v českém hodnocení ukázalo, že prediktorem efektu terapie je chronický kašel.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Zatloukal J. Efekt léčby mukoaktivními léky na exacerbace CHOPN během 5 let sledování v ČR: real-world studie. Cesta pacienta s pľucným ochorením, Stará Lesná, 11.–12. 9. 2025.
2. Dal Negro R. W., Wedzicha J. A., Iversen M. et al. Effect of erdosteine on the rate and duration of COPD exacerbations: the RESTORE study. Eur Respir J 2017; 50 (4): 1700711, doi: 10.1183/13993003.00711-2017.
3. Zatloukal J., Page C., Brat K. et al. Effect of treatment with mucoactive drugs on COPD exacerbations during 5 years of follow-up in the Czech Republic: a real-world study. Lung 2025 May 6; 203 (1): 61, doi: 10.1007/s00408-025-00813-7.
