VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
ČEPICK%C
Novinky Magnosolv a migréna
V současnosti se za iniciální patofyziologický děj u migrény považuje primární záchvatovitá porucha funkce mozku, tj. korová šířící se deprese elektrické aktivity (cortical spreading depression – CSD), která je také podstatou aury. CSD je provázena i změnami krevního průtoku.
Články časopisu Evaluation of HLA matching in unrelated hematopoietic stem cell transplantation for nonmalignant disorders
John Horan, Tao Wang, Michael Haagenson, et al.
Emory University, Atlanta, GA; Center for International Blood and Marrow Transplant Research, Medical College of Wisconsin, Milwaukee, WI; Center for International Blood and Marrow Transplant Research, Minneapolis, MN; et al.
Blood, 4 October 2012, Vol. 120, No. 14, pp. 2918-2924
Emory University, Atlanta, GA; Center for International Blood and Marrow Transplant Research, Medical College of Wisconsin, Milwaukee, WI; Center for International Blood and Marrow Transplant Research, Minneapolis, MN; et al.
Blood, 4 October 2012, Vol. 120, No. 14, pp. 2918-2924
Novinky Statická vs. dynamická navigace při zavádění zubních implantátů
Zavádění implantátů tzv. freehand metodou přináší velké riziko chyby. To neznamená jen ztíženou situaci při protetické rekonstrukci chrupu, ale zejména ohrožení důležitých struktur, jakými jsou alveolární nerv nebo čelistní dutina. Snížená je poté i životnost implantátu v ústech. Nějaká forma navigace má tedy v implantologii zásadní význam. Jakou však zvolit?
Novinky Výskyt dětské žloutenky neznámé etiologie celosvětově prudce stoupá
Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje k 24. červnu 2022 už 920 možných případů výskytu akutní hepatitidy neznámé etiologie u dětí do 16 let. Onemocnění má klinicky těžší průběh s vyšším podílem případů akutního selhání jater než u předchozích epidemií. WHO hodnotí globální riziko jako středně závažné.
Novinky (Ne)čekaný vzestup telemonitoringu během pandemie COVID-19
Pandemie onemocnění COVID-19 měla navzdory mnoha negativním dopadům i pozitivní přínos pro zdraví pacientů, a to v poměrně neočekávaném směru. Před koronavirovou pandemií totiž bylo monitorování základních životních funkcí, například saturace krve kyslíkem pomocí pulzní oxymetrie, doménou prakticky výhradně zdravotnických zařízení. Potřeba pravidelného sledování pacientů v ambulantní sféře však pomohla s rozvojem oblasti telemonitoringu.