VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Ceftazidim/avibaktam: Kdo říká, že není možné naučit staré léčivo novým trikům?
V následujícím textu detailně představujeme antibiotickou kombinaci ceftazidim/avibaktam. Přinášíme podrobný farmakologický a mikrobiologický profil léčiva a shrnujeme závěry klinických studií s účastí pacientů s infekcemi uropoetického traktu komplikovanými nitrobřišními infekcemi a nozokomiálními pneumoniemi.
Články časopisu Současné trendy v léčbě a následné dispenzarizaci pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy – zkušenosti s využitím rekombinantního humánního tyreotropinu – editorial
Macková M et al. Současné trendy v léčbě a následné dispenzarizaci pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy – zkušenosti s využitím rekombinantního humánního tyreotropinu. Vnitř Lék 2013; 59(2): 106–112.
Novinky Neuroprotektivita sartanů a jejich potenciál v léčbě Alzheimerovy nemoci
Situace, kdy výzkum odhalí zcela nový léčebný účinek, a tím novou indikaci pro již zavedenou molekulu, není v medicíně vzácností. Jedním z příkladů se brzy mohou stát i kandesartan či telmisartan, které na myších modelech Alzheimerovy choroby prokázaly významné neuroprotektivní účinky a nyní jsou předmětem klinických studií.
Novinky Aktuální doporučení MASCC a ESMO pro prevenci nevolnosti a zvracení vyvolaných protinádorovou léčbou
Zvracení a nevolnost související s onkologickou léčbou (CINV – chemotherapy-induced nausea and vomiting) zůstávají i přes značný pokrok v oblasti léčby nádorových onemocnění častými nežádoucími účinky terapie. Evropská společnost klinické onkologie (ESMO) a Mezinárodní asociace podpůrné onkologické péče (MASCC) aktualizovaly svá doporučení týkající se antiemetické léčby a prezentovaly je v časopisu Annals of Oncology.
Novinky Čtyři biosimilární „brouci v hlavě“
Evropská léková agentura (EMA) schválila do ledna 2022 již 86 biosimilárních přípravků a uplatnění v onkologii jich nachází celkem 39. Nejčastěji jde o biosimilární rituximab, bevacizumab, trastuzumab a (peg)filgrastim. Z literatury i výstupů na kongresech je nicméně zřejmé, že v odborné komunitě přetrvává určitá míra nejistoty ohledně používání biosimilars. Nižší náklady na léčbu jsou jistě důležitým přínosem, ale co klinické přínosy a rizika?
Novinky Očima maminky pacienta: Ze syna nedělám oběť a vedu ho k samostatnosti
Jedenáctiletý Ondra má na seznamu diagnóz více položek, než kolik by dala dohromady některá rodina jako celek – primární poruchu imunity (imunodeficit), refluxní chorobu jícnu, vrozený snížený počet buněk zásobujících nervovými vlákny tlusté střevo, chronický zánět průdušek a nosních dutin. Po dokončení všech genetických testů možná přibudou další diagnózy. Maminka jednoho z několika stovek dětských pacientů s primárním imunodeficitem (PID), kteří se v ČR léčí, se na loňském pacientském setkání zaměřeném na toto vzácné onemocnění podělila o svůj příběh. A může být inspirací a motivací pro nejednu rodinu, která pečuje o chronicky nemocné dítě.
Novinky Alzheimerova nemoc – další pandemie na obzoru?
Kvůli pandemii COVID-19 se často dostávají do pozadí jiné aktuální problémy. Jedním z nich je i stárnutí populace a narůstající výskyt demencí. Klíčovou se tak stává otázka jak co nejvíce prodloužit dobu aktivního stáří.
Novinky Management terapie progredujících fibrotizujících IPP
U části pacientů s intersticiálními plicními procesy (IPP) dochází k fibrotizaci s progredujícím charakterem onemocnění. U těchto subtypů IPP spojených zejména s autoimunitními chorobami není s výjimkou idiopatické plicní fibrózy schválena žádná léčba. Autoři nedávno publikovaného přehledového článku proto shrnuli dosavadní důkazy o terapeutických možnostech u těchto pacientů.
Novinky Aktuální doporučení pro tromboprofylaxi u různých skupin onkologicky nemocných
Dle pracovní skupiny španělské Společnosti pro klinickou onkologii, která v přehledové práci shromáždila nejnovější poznatky a doporučení, je rutinní tromboprofylaxe vhodná především u pacientů hospitalizovaných a u těch, kteří podstupují chirurgickou léčbu.
Novinky Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic?
Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?
Novinky LHON: novinky v diagnostice a péči o pacienty − zpráva z konference EVER
V rámci největší evropské konference zaměřené na výzkum oka a zraku s více než 900 účastníky, pořádané European Association for Vision and Eye Research (EVER), která se konala ve dnech 5.−8. října 2016 ve francouzském Nice, proběhlo sympozium na téma „Leberova hereditární neuropatie optiku (LHON): novinky v diagnostice, stagingu a péči o pacienty“. Zde byly mj. prezentovány zkušenosti s léčbou preparátem idebenonem u pacientů trpících LHON v Německu.
Novinky Vliv ARNI na účinek a bezpečnost empagliflozinu v terapii srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí
Farmakologická inhibice neprilysinu a receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARNI) prostřednictvím sakubitril/valsartanu snižuje kardiovaskulární (KV) mortalitu a riziko hospitalizace pro srdeční selhání. Stejný přínos byl prokázán i při užívání inhibitorů sodíko-glukozového kotransportéru 2 (SGLT2i) neboli gliflozinů. Předem specifikovaná subanalýza studie EMPEROR-Reduced hodnotila, zda je uvedený přínos SGLT2i významný rovněž u pacientů léčených ARNI.
Novinky Kontaktní dermatitida u pacientů s bércovými vředy – a jak jí předcházet?
Prevalence chronických ran roste se zvyšujícím se průměrným věkem a například bércové vředy postihují až 2 % světové populace. Materiály využívané ke krytí ran ovšem představují riziko pro vznik kontaktní dermatitidy alergického nebo iritačního původu. Tématu kontaktní dermatitidy u pacientů s bércovými vředy se věnuje přehledový článek publikovaný v International Journal of Women’s Dermatology.
Novinky Použití přemosťovací terapie při chronickém podávání perorálních antikoagulancií
Problematikou přerušení podávání perorálních antikoagulancií a přínosem a riziky přemosťující léčby se zabýval přehledový článek publikovaný v Journal of the American College of Cardiology.
Novinky Konsenzus expertů ACC 2023: Jak optimalizovat diagnostiku a léčbu srdečního selhání se zachovanou EF LK
Srdeční selhání (HF) zůstává významnou příčinou morbidity a mortality, přičemž stoupá incidence i prevalence HF se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Následující dokument se zaměřuje na jedince s HFpEF a podporuje zásady evidence-based diagnostiky a léčby HF z roku 2022. Zdůrazňuje potřebu individualizované péče a multidisciplinární spolupráce.
Novinky Delší přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC léčených OCA?
Kyselina obeticholová (OCA) je lékem 2. volby u pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) s nedostatečnou odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou (UDCA) nebo její intolerancí. Níže prezentovaná studie, jejíž výsledky byly recentně publikovány, zkoumala účinnost OCA na pokles cholestatických enzymů, ale i délku přežití bez transplantace jater u pacientů s PBC.
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.
Novinky Biomarkery odpovědi na imunoterapii u nemalobuněčného karcinomu plic
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) patří v celosvětovém měřítku k nejčastějším malignitám. Efekt konvenční chemoterapie na bázi platiny je limitovaný a poměrně rychle dochází k progresi. Nadějí pro pacienty, u kterých není možná cílená terapie, může být imunoterapie. Ne u všech pacientů má ovšem tato metoda efekt. Vzhledem k potenciálně závažným nežádoucím účinkům imunoterapie je tedy zásadní role biomarkerů, které umožní predikovat léčebnou odpověď. Přinášíme aktuální pohled na možné biomarkery a jejich roli v terapii NSCLC.