VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Golimumab v terapii aktivní revmatoidní artritidy u pacientů léčených v minulosti inhibitory TNF-alfa – výsledky dlouhodobé prodloužené studie GO-AFTER
Březnové vydání časopisu Annals of Rheumatology Diseases přineslo dlouho očekávané výsledky prodloužené studie GO-AFTER, jejímž cílem bylo zhodnotit dlouhodobou terapii golimumabem u pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých byla předchozí léčba inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru alfa z nějakého důvodu ukončena či neefektivní.
Novinky Význam souslednosti protinádorových léků u metastatického kolorektálního karcinomu
Možnost využít v první linii léčby pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) a genem RAS divokého typu inhibitor vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) bevacizumab nebo inhibitory receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR) cetuximab a panitumumab přináší lékařům nutnost volby mezi oběma lékovými skupinami. Autoři z Kalifornie v USA se pokusili zhodnotit dostupnou literaturu a vytvořit model, který by klinikům rozhodování usnadňoval.
Novinky Perzistence pacientů s psoriázou na biologické léčbě – výsledky studie PSOLAR
Psoriasis Longitudinal Assessment and Registry (PSOLAR) je mezinárodní observační klinická studie, která je zaměřena na dlouhodobou bezpečnost systémových a biologických léčiv u 12 095 pacientů s psoriázou. Američtí a kanadští autoři se ve své práci zaměřili na faktory ovlivňující přetrvávání a na srovnání délky perzistence na léčbě jednotlivými biologickými léčivy u pacientů s psoriázou.
Novinky Podávání růstového hormonu u dětí s GHD zvyšuje hladinu vitaminu D
U dětí s deficiencí růstového hormonu (GHD) byla zjištěna vysoká prevalence hypovitaminózy D. Hladina vitaminu D se významně zvýšila po jednom roce substituční léčby růstovým hormonem (GH). Korelace mezi hladinou vitaminu D a osou růstový hormon (GH) – inzulinu podobný růstový faktor 1 (IGF1) již byla popsána.
Novinky Má při léčbě dabigatranem smysl kontrolovat jeho hladiny či jiné koagulační parametry?
K základním benefitům přímých perorálních antikoagulancií (DOACs) patří absence nutnosti pravidelné kontroly koagulačních parametrů. Přesto je však otázka terapeutického monitorování těchto léčiv v odborných kruzích stále diskutovaným tématem. Uvažován je v tomto ohledu zejména dabigatran, a to vzhledem ke své větší citlivosti na faktory ovlivňující farmakokinetiku a užšímu terapeutickému indexu při inhibici trombinu v porovnání s inhibicí faktoru Xa. Nejnovější data však potvrzují, že se hladiny dabigatranu při jeho užívání udržují v cílovém rozmezí. V jakých případech má tedy význam sledovat jeho koncentraci v plazmě a jakými metodami ji lze stanovovat? Tuto problematiku prakticky shrnujeme formou otázek a odpovědí.
Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?
Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Novinky Kandesartan v kombinaci s hydrochlorothiazidem snižuje krevní tlak účinněji než vyšší dávka samotného sartanu
Hypertenze je významným rizikovým faktorem mnoha kardiovaskulárních onemocnění. Dosažení optimálních hodnot krevního tlaku (TK) nemusí být vždy zcela jednoduchou záležitostí. Cílem studie japonských autorů bylo srovnání antihypertenzního efektu fixní kombinace nižší dávky kandesartanu s hydrochlorothiazidem s monoterapií kandesartanem ve vyšší dávce.
Novinky U zdravých dobrovolníků nebyl prokázán vliv axitinibu na QTc interval ani při vysokých dávkách
Axitinib je potentní selektivní inhibitor receptorů pro vaskulární endoteliální růstový faktor, který je schválen k léčbě druhé linie u pokročilého renálního karcinomu (RCC). Preklinické studie sice neprokázaly potenciál k poruchám srdeční depolarizace indukované axitinibem, nicméně autoři předkládané studie se rozhodli vztah axitinibu k prodloužení korigovaného QT (QTc) intervalu podrobněji prozkoumat.
Novinky Golimumab v terapii ulcerózní kolitidy
Zavedení protilátek proti tumor nekrotizujícímu faktoru (TNF) do léčby ulcerózní kolitidy (UC) značně ovlivnilo další průběh i prognózu onemocnění. Z této skupiny léků byly v indukční a udržovací terapii UC donedávna využívány pouze dvě protilátky – infliximab a adalimumab. Nicméně počet pacientů, kteří na uvedenou terapii přestanou odpovídat nebo ji netolerují, neustále narůstá.
Novinky Protilátky proti viru Epstein- Barr u pacientů s roztroušenou sklerózou
Virus Epstein-Barrové (EBV) je považován za možný příčinný faktor uplatňující se v etiopatogenezi roztroušené sklerózy (RS). Důkazem pro toto tvrzení je vyšší prevalence protilátek u dětí a dospělých, u kterých se později rozvinula RS. Zvýšené byly zejména protilátky proti jadernému antigenu EBV (EBNA), což je protein exprimovaný při latentní infekci.
Novinky Nakolik přispívá užívání NSAID či antibiotik, systémová nebo gastrointestinální infekce a stres k relapsu IBD?
Nesteroidní antiflogistika (NSAID), antibiotika, systémová nebo gastrointestinální infekce či stres bývají řazeny mezi faktory potenciálně přispívající ke spuštění relapsu idiopatických střevních zánětů.
Novinky Prevence muskuloskeletálních komplikací u hemofilie – časná prevence a agresivní terapie
Hemofilie je onemocnění dané nedostatkem srážlivého faktoru. To vede k narušení hemostázy, jehož důsledkem je krvácení do různých kompartmentů organismu, mimo jiné do svalů a kloubů, což dále vede k řadě muskuloskeletálních komplikací. Kloubní problémy bez zajištěné terapie začínají již v dětství – zahrnují opakovaná krvácení, chronickou synovitidu, flekční deformity, hypertrofie růstových chrupavek, poškození kloubní chrupavky a rozvoj komplexní hemofilické artropatie. Nejčastěji bývají postižené kotníky, kolena a lokty.