VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Kontaktní dermatitida u pacientů s bércovými vředy – a jak jí předcházet?
Prevalence chronických ran roste se zvyšujícím se průměrným věkem a například bércové vředy postihují až 2 % světové populace. Materiály využívané ke krytí ran ovšem představují riziko pro vznik kontaktní dermatitidy alergického nebo iritačního původu. Tématu kontaktní dermatitidy u pacientů s bércovými vředy se věnuje přehledový článek publikovaný v International Journal of Women’s Dermatology.
Novinky Biomarkery odpovědi na imunoterapii u nemalobuněčného karcinomu plic
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) patří v celosvětovém měřítku k nejčastějším malignitám. Efekt konvenční chemoterapie na bázi platiny je limitovaný a poměrně rychle dochází k progresi. Nadějí pro pacienty, u kterých není možná cílená terapie, může být imunoterapie. Ne u všech pacientů má ovšem tato metoda efekt. Vzhledem k potenciálně závažným nežádoucím účinkům imunoterapie je tedy zásadní role biomarkerů, které umožní predikovat léčebnou odpověď. Přinášíme aktuální pohled na možné biomarkery a jejich roli v terapii NSCLC.
Novinky Management terapie progredujících fibrotizujících IPP
U části pacientů s intersticiálními plicními procesy (IPP) dochází k fibrotizaci s progredujícím charakterem onemocnění. U těchto subtypů IPP spojených zejména s autoimunitními chorobami není s výjimkou idiopatické plicní fibrózy schválena žádná léčba. Autoři nedávno publikovaného přehledového článku proto shrnuli dosavadní důkazy o terapeutických možnostech u těchto pacientů.
Novinky Téměř 20 let s bevacizumabem přineslo naději pro pacienty i hlubší poznání solidních nádorů
Bevacizumab patří mezi první cílená léčiva používaná v onkologii. U řady indikací, ve kterých po vyčerpání možností chemoterapie mnoho jiných léčebných modalit nezbývalo, změnil přístup k léčbě a pacientům přinesl prodloužení přežití bez progrese onemocnění nebo i celkového přežití. U řady pokročilých nádorových onemocnění se stal standardem péče. Co dnes víme o této monoklonální protilátce, s níž jsme se v běžné praxi mohli poprvé setkat v roce 2005?
Novinky Vliv ARNI na účinek a bezpečnost empagliflozinu v terapii srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí
Farmakologická inhibice neprilysinu a receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARNI) prostřednictvím sakubitril/valsartanu snižuje kardiovaskulární (KV) mortalitu a riziko hospitalizace pro srdeční selhání. Stejný přínos byl prokázán i při užívání inhibitorů sodíko-glukozového kotransportéru 2 (SGLT2i) neboli gliflozinů. Předem specifikovaná subanalýza studie EMPEROR-Reduced hodnotila, zda je uvedený přínos SGLT2i významný rovněž u pacientů léčených ARNI.
Novinky Klinický a mikrobiologický efekt L. reuteri v léčbě chronické periodontitidy
V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.
Novinky Nesteroidní analgetika a peptický vřed
Pacientů, kteří z různých důvodů dlouhodobě užívají nesteroidní antiflogistika, je enormní množství. Otázka, jak se vypořádat s jejich vedlejšími účinky, zejména ve formě poškození sliznice horní části trávicího traktu, je proto stále aktuální. Nesteroidní antiflogistika (NSAID) jsou cenná v léčbě bolesti zejména u muskuloskeletálních onemocnění, aspirin je využíván také jako antiagregans.
Novinky Co ukázala 3letá data z české národní databáze CHOPN?
V prosinci loňského roku byla dokončena Česká multicentrická výzkumná databáze CHOPN. Jednalo se o rozsáhlý 5letý projekt, do něhož výzkumníci zařadili 784 pacientů s významnou chronickou obstrukční plicní nemocí (FEV1 ≤ 60 %) ze 14 center. Jde o cca 1 % celkového počtu pacientů s touto diagnózou v Česku, studijní vzorek tak lze označit za poměrně reprezentativní pro získání údajů o léčbě v české reálné praxi. Aktuálně jsou již k dispozici 3letá data. Co prozatím ukázala, shrnul během letošních Hradeckých pneumologických dnů MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a TBC LF UP a FN Olomouc.
Novinky Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie
Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.
Novinky O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
O kousek dál se zřejmě v poznání placebo efektu u bolesti dostali neurovědci z USA. Své poznatky nedávno publikovali v časopisu Nature. Otevírá se tak možnost ovlivnit jimi popsanou dráhu kontroly bolesti prostřednictvím léků či neurostimulací.
Novinky Konsenzus expertů ACC 2023: Jak optimalizovat diagnostiku a léčbu srdečního selhání se zachovanou EF LK
Srdeční selhání (HF) zůstává významnou příčinou morbidity a mortality, přičemž stoupá incidence i prevalence HF se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Následující dokument se zaměřuje na jedince s HFpEF a podporuje zásady evidence-based diagnostiky a léčby HF z roku 2022. Zdůrazňuje potřebu individualizované péče a multidisciplinární spolupráce.
Novinky Diabetes mellitus a srdeční selhání − propojené jednotky s komplexní patogenezí
Diabetes mellitus (DM) představuje významný rizikový faktor rozvoje srdečního selhání. Patogeneze tohoto onemocnění je velmi komplexní a roli v ní hrají jak hyperglykémie a další metabolické abnormality, tak také často se vyskytující komorbidity jako hypertenze, ischemická choroba srdeční nebo diabetická neuropatie. Rozvoj DM 2. typu (DM2) u pacientů se srdečním selháním (kardiogenní DM2) je rovněž poměrně častý a za jeho hlavní příčinu je považována rezistence periferních tkání na inzulin. Výsledkem kardiogenního DM bývá další progrese a horší prognóza srdečního selhání. Recentní poznatky k tomuto tématu shrnuli ve svém přehledovém článku pro Journal of Clinical Medicine řečtí odborníci.
Novinky Začínají všechny nemoci ve střevě? Nové poznatky o střevním mikrobiomu
Dynamický ekosystém střevní mikrobioty je naprosto nezbytný pro lidské zdraví. Jeho rovnováhu ovlivňují genetické faktory, výživa, věk a různé faktory prostředí. Při nerovnováze ve složení střevního mikrobiomu nastává dysbióza, která zřejmě souvisí s rozvojem mnoha onemocnění, od střevních a metabolických až po neurologické a autoimunitní poruchy. Nejnovější poznatky o tom, jaký vliv mají mikroorganismy žijící ve střevě na náš zdravotní stav, diskutují ve svém recentním review odborníci z Národních zdravotních ústavů (NIH) v americké Bethesdě.
Novinky Inkontinence ve stáří a možnosti její prevence
Inkontinence moči se týká všech věkových skupin, ale její výskyt ve stáří se zvyšuje. Vzhledem ke stárnutí populace se tedy stává stále častějším problémem, který s sebou kromě zdravotních komplikací nese i jisté společenské stigma, jež pacientům často brání včas vyhledat pomoc. Prevence a aktivní nabízení pomoci by měly být běžnou součástí lékařské praxe.
Novinky Současné přístupy k terapii CHOPN dle doporučení GOLD a v podmínkách české praxe
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje významnou celosvětovou příčinu morbidity a mortality s vysokou prevalencí, která bude podle odhadů v dalších letech pravděpodobně významně narůstat. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventabilní a léčitelné onemocnění, důležitou úlohu zastává aktivní terapie, jež se celosvětově řídí mezinárodními doporučeními vycházejícími ze strategie GOLD. Ty ovšem v následujícím článku zasadíme i do aktuálního kontextu péče o tyto pacienty v Česku.
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.
Novinky Aktuální doporučení pro tromboprofylaxi u různých skupin onkologicky nemocných
Dle pracovní skupiny španělské Společnosti pro klinickou onkologii, která v přehledové práci shromáždila nejnovější poznatky a doporučení, je rutinní tromboprofylaxe vhodná především u pacientů hospitalizovaných a u těch, kteří podstupují chirurgickou léčbu.
Novinky Rekombinantní koagulační koncentráty – národní doporučení pro terapii
Ve volbě doporučení týkajícího se typu používaných koncentrátů v léčbě hemofilie je základním dogmatem srovnání ceny a přínosu daného preparátu pro pacienty. Jaké jsou tedy současné přístupy některých států k terapii hemofilie? Co vedlo k eventuální změně léčebné politiky?
Novinky LHON: novinky v diagnostice a péči o pacienty − zpráva z konference EVER
V rámci největší evropské konference zaměřené na výzkum oka a zraku s více než 900 účastníky, pořádané European Association for Vision and Eye Research (EVER), která se konala ve dnech 5.−8. října 2016 ve francouzském Nice, proběhlo sympozium na téma „Leberova hereditární neuropatie optiku (LHON): novinky v diagnostice, stagingu a péči o pacienty“. Zde byly mj. prezentovány zkušenosti s léčbou preparátem idebenonem u pacientů trpících LHON v Německu.
Novinky Trazodon zpomaluje kognitivní pokles u starších pacientů pravděpodobně zlepšením kvality spánku
Stárnutí je doprovázeno poruchami spánku, které se vyznačují zkracováním fáze hlubokého spánku (SWS – slow wave sleeping neboli spánek pomalých vln). Spánkové poruchy přitom mohou být předzvěstí následného poklesu kognitivních funkcí, postupné demence a Alzheimerovy nemoci (AD). Článek, který loni vyšel v Journal of Alzheimer's Disease, hodnotí vliv trazodonu na kvalitu spánku.
Novinky Technologie Pro-Argin v řešení hypersenzitivity dentinu
Hypersenzitivita dentinu postihuje poměrně značnou část populace. Terapeutickým cílem je v tomto případě poskytnout pacientovi rychlou a dlouhodobou úlevu. Jednou z nových možností jsou profylaktické zubní pasty s technologií Pro-Argin.
Novinky Fekální inkontinence jako nežádoucí projev těhotenství a porodu
Fekální inkontinence je definována jako rekurentní, vůlí neovladatelný odchod tekuté či formované stolice po dobu alespoň 1 měsíce. Jedná se o závažný medicínský problém, který významně zasahuje do všech oblastí lidského života.
Novinky Jak si stojí cenobamát ve srovnání s protizáchvatovými léčivy 3. generace z hlediska nákladové efektivity?
Hlavním cílem léčby epilepsie je dosažení bezzáchvatovosti bez neakceptovatelných nežádoucích účinků terapie. I přes přínosy poslední generace protizáchvatových léčiv (ASMs) však přibližně 40 % nemocných trpí epilepsií rezistentní k terapii. Novou naději pacientům přináší i nedávno schválený cenobamát. Španělská farmakoekonomická studie si dala za cíl porovnat nákladovou efektivitu cenobamátu s vybranými ASMs 3. generace v přídatné léčbě pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií.
Novinky Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic?
Čeští plicní lékaři zveřejnili první průběžné výsledky letos zahájeného pilotního testování silných kuřáků kvůli riziku onkologického onemocnění plic. Sítem praktických lékařů prošlo více než 4 tisíce pacientů, k vyšetření nízkodávkovým CT se jich následně dostavilo 900. Jaké další konkrétní poznatky ze sběru dat vyplývají? A jaké výzvy stojí před odborníky zapojenými do tohoto programu?
Novinky Diagnostika chřipkových virů a D-dimerů v ambulanci praktického lékaře
V posledních letech významně posiluje úloha všeobecného praktického lékaře v diagnostice a terapii řady onemocnění. Od roku 2020 tak bude například nově hrazeno laboratorní stanovení D-dimerů v ambulanci praktického lékaře. S tím souvisí i stále větší potřeba dostupnosti rychlých laboratorních testů, díky nimž lze stanovit rovněž řadu dalších parametrů včetně diagnostiky respiračních onemocnění.