VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Články časopisu Analysis of outcomes in adolescents and young adults with chronic myelogenous leukemia treated with upfront tyrosine kinase inhibitor therapy
Naveen Pemmaraju, Hagop Kantarjian, Jianqin Shan, et al.
The University of Texas MD Anderson Cancer Center, Department of Leukemia, Houston, TX, USA
Haematol 1 July 2012, Vol. 97, No. 7, pp. 1029-1035
The University of Texas MD Anderson Cancer Center, Department of Leukemia, Houston, TX, USA
Haematol 1 July 2012, Vol. 97, No. 7, pp. 1029-1035
Novinky ASH 2020: mosunetuzumab a polatuzumab vedotin optikou recentních klinických studií
Mezi odborné akce, které letos z důvodu koronavirové pandemie proběhly virtuálně, se zařadil i 62. výroční kongres Americké hematologické společnosti (ASH) uspořádaný na začátku prosince 2020. V následujícím příspěvku se soustředíme na několik prezentovaných novinek z oblasti cílené léčby lymfomů, konkrétně na nejnovější poznatky k účinným látkám mosunetuzumab a polatuzumab vedotin.
Novinky Varianta omikron SARS-CoV-2 – důvod k optimismu, či k obavám?
Dle údajů Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore bylo ke dni 8. 2. 2022 v celosvětovém měřítku zaznamenáno bezmála 400 milionů infekcí virem SARS-CoV-2, s počtem úmrtí převyšujícím 5,7 milionu osob. Ke stejnému datu pak v Česku bylo evidováno 3 273 375 případů, kdy 37 549 skončilo úmrtím nemocného. Od konce prosince 2021 dochází i v naší zemi k rychlému vytlačování varianty delta variantou omikron. Stručně shrnujeme dosavadní poznatky.
Novinky EAN 2023: Farmakorezistentní epilepsie – nástrahy diagnostiky a možné komplikace
Součástí 9. kongresu Evropské neurologické akademie (EAN), jenž proběhl v Budapešti v červenci 2023, bylo i sympozium věnované farmakorezistentní epilepsii (DRE). Předsedkyně Španělské epileptologické společnosti (SEEP) dr. Mar Carreñová mimo jiné zdůraznila, že ne každá nekontrolovaná epilepsie musí nutně znamenat DRE. Ve svém sdělení se zaměřila na správnou diagnostiku DRE včetně odlišení od jiných paroxysmů, její komplikace a komorbidity a vše ilustrovala několika příklady z praxe.
Novinky Gaucherova choroba – nemoc známá i neznámá
Gaucherova choroba představuje jedno z nejčastěji se vyskytujících lyzosomálních střádavých onemocnění. Tato onemocnění jsou většinou způsobena nedostatečnou aktivitou některé z kyselých hydroláz, jejichž funkcí je štěpení složitých látek, vznikajících například při odbourávání buněčných změn. Nedostatečná aktivita daného enzymu vede k hromadění substrátu nad enzymatickým blokem.
Novinky Roztroušená skleróza a mateřství
Roztroušená skleróza (RS) nemá významný vliv na schopnost otěhotnět, na vývoj plodu ani na průběh a výsledek těhotenství. To platí pro onemocnění mužů i žen, proto by pacienti měli být v reprodukčních plánech podporováni.
Novinky Gaucherova choroba – možnosti diagnostiky
Gaucherova choroba (GD) je nejčastěji se vyskytujícím střádavým glykolipidovým onemocněním. Je způsobena dědičně získaným deficitem funkce lyzozomálního enzymu β-glukocerebrosidázy, který vede k akumulaci glukocerebrosidu v buňkách makrofágo-monocytárního systému.
Novinky Glifloziny v léčbě diabetu 2. typu dle aktuálních doporučení SVL
Glifloziny jsou relativně novou skupinou antidiabetik se specifickým mechanismem účinku. Kromě kompenzace glykémie prokázaly příznivý vliv na tělesnou hmotnost a krevní tlak, minimální riziko hypoglykémie, snížení rizika srdečního selhání a také renoprotektivitu a kardiovaskulární bezpečnost. Jejich pozice v terapeutickém algoritmu diabetu 2. typu je v doporučeních Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP z roku 2020 jasně definovaná.
Novinky Kožní problematika u pacientů s idiopatickými střevními záněty
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel diseases) se mohou manifestovat také na kůži. U Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) lze kožní projevy zaznamenat až u 22– 44 % pacientů a patří tak mezi nejčastější extraintestinální manifestaci nemoci. Ke kožním projevů IBD řadíme specifické změny, které mají stejný histopatologický obraz jako CD, dále reaktivní změny s odlišným histopatologickým obrazem, mezi které patří erythema nodosum, pyoderma gangrenosum či aftózní stomatitida, a asociované choroby jako je psoriáza, atopická dermatitida nebo hidradenitis suppurativa. U pacientů s IBD se také setkáváme s problematikou dermatóz v okolí stomie, vzácněji pak dermatóz z malabsorpce či malnutrice. Poslední poměrně důležitou kapitolou jsou dermatózy vzniklé v důsledku léčby IBD. Až u 20 % pacientů s IBD na biologické léčbě se objevují vedlejší kožní reakce. U těchto pacientů nejčastěji zaznamenáváme atopickou dermatitidu, dále pak paradoxní reakce a bakteriální kožní infekce tzv. pyodermie. Za paradoxní reakci považujeme indukci či exacerbaci nemoci (např. psoriázy, palmoplantární pustulózy) v průběhu léčby IBD v důsledku podávaného léku (infliximab, adalimumab), který se běžně používá k léčbě indukované nemoci. Při vzniku kožních projevů není vždy nutné podávaný lék vysadit. Vzhledem k častému výskytu rozmanitých kožních reakcí u pacientů s IBD je vhodná spolupráce gastroenterologa s dermatologem.