VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky Léčebné modality postpartálního krvácení u pacientek se získanou hemofilií
Článek se zabývá problematikou léčby získané hemofilie u žen s projevy závažného poporodního krvácení vyvolané na základě získaných protilátek proti koagulačnímu faktoru VIII.
Novinky Do jaké míry zpoždění mezi nástupem příznaků a stanovením diagnózy AATD ovlivňuje přežití pacientů?
Riziko chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) zvyšuje mimo jiné deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD). Časté je však zpoždění mezi nástupem příznaků a stanovením diagnózy AATD, což souvisí s horším klinickým i funkčním stavem a pokročilejším stadiem onemocnění. Níže prezentovaná studie zkoumala, jak tato skutečnost navíc ovlivňuje přežití pacientů.
Novinky Ekzém rukou u dětí? Příčiny mohou být různé
Také vám chodí do ordinace děti s ekzémem pouze na rukou? Pak vás možná zaujme studie, která zkoumala jeho nejčastější příčiny a projevy.
Novinky Gaucherova choroba – nemoc známá i neznámá
Gaucherova choroba představuje jedno z nejčastěji se vyskytujících lyzosomálních střádavých onemocnění. Tato onemocnění jsou většinou způsobena nedostatečnou aktivitou některé z kyselých hydroláz, jejichž funkcí je štěpení složitých látek, vznikajících například při odbourávání buněčných změn. Nedostatečná aktivita daného enzymu vede k hromadění substrátu nad enzymatickým blokem.
Novinky Mikrokarcinomy štítné žlázy a terapie radiojódem – aktuální poznatky a postupy
Ve svém sdělení věnovaném mikrokarcinomům štítné žlázy, které zaznělo v rámci 8. cyklu jarních endokrinologických seminářů konaných v dubnu 2019 v Praze, Brně, Plzni a Ostravě, se přednášející prof. MUDr. Petr Vlček, CSc., MHA, z Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol detailněji zaměřil rovněž na aktuální poznatky k problematice léčby těchto pacientů radiojódem (RJ).
Novinky Moderní přístupy zvyšující efektivitu antibiotické léčby v nemocniční praxi
Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie.
Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence.
Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín.
Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.
Novinky Jak rozpoznat amyloidózu jako příčinu srdečního selhání?
Ačkoliv se osud pacientů se srdečním selháním v posledních dekádách zlepšil, stále jde o onemocnění se špatnou prognózou, které navíc významně zhoršuje kvalitu života. Prevalence srdečního selhání činí v dospělé populaci 1−2 %, s přibývajícím věkem se však zvyšuje a u osob nad 70 let je to již více než 10 %. Kromě dobře známých příčin mohou za rozvojem srdečního selhání stát také některé vzácné nozologické jednotky − a jednou z nich je i amyloidóza.
Novinky Kdy myslet na Gaucherovu nemoc a jak ji včas a správně diagnostikovat
Zvážení Gaucherovy nemoci (GN) jako příčiny pacientových obtíží zejména při splenomegalii a krvácivých projevech je velmi důležité, a to bez ohledu na věk. Dostupné a velmi jednoduché je přitom screeningové vyšetření pomocí metody suché krevní kapky.