#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)

rizikové faktory



Články časopisu Hluboká suprese kostní remodelace – vedlejší efekt léčby EGFR-TKI?: kazuistika

Autor článku: Rosa Jan, Fabrik Ivo, Soukup Ondřej, Palička Vladimír Zdroj: Clinical Osteology | 2/2024 14. 10. 2024

Články časopisu Fetomaternální hemoragie při porodu císařským řezem

Autor článku: M. Lubušký, O. Šimetka, M. Studničková, M. Procházka, L. Feketevíziová, M. Ordeltová, K. Langová Zdroj: Česká gynekologie | 2/2012 6. 4. 2012

Novinky Efektivita léčby azelastinu podávaného dvakrát denně ve formě nosního spreje u pacientů se sezónní alergickou rinitidou

Azelastin, vyráběný pod komerčním názvem Allergodil, je moderní H1-antihistaminikum. Kromě svého antagonistického působení na histaminových H1 receptorech má azelastin také mastocyty stabilizující účinky, působí protizánětlivě, snižuje koncentraci leukotrienů, kininů, destiček aktivujícího faktoru a celkově omezuje buněčnou migraci.
Zdroj: proLékaře.cz 24. 9. 2013

Články časopisu Starostlivosť o pacienta s demenciou v domácom prostredí v kontexte záťaže laických opatrovateľov

Autor článku: PhDr. Ph.D. Iveta Ondriová, PhDr. Ph.D. Terézia Fertaľová Zdroj: Geriatrie a Gerontologie | 1/2014 13. 3. 2014

Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie při užívání hormonální antikoncepce

Autor článku: Marta Nováčková Zdroj: Kardiologická revue – Interní medicína | 1/2014 28. 2. 2014

Novinky Hojení ran a exsudát – komplexní pohled na management vlhkosti v ráně

Exsudát vytvořený v zánětlivé fázi hojení je zásadním faktorem, který zajišťuje vlhké prostředí v ráně, dodává živiny pro buněčný metabolismus a podporuje autolytický débridement. Bez správného managementu exsudátu a udržování optimální vlhkosti v ráně jsou pacienti vystaveni řadě rizik a komplikací při hojení.
Zdroj: Hojení ran 14. 12. 2023

Články časopisu Etické konotace provádění klinických hodnocení léčivých přípravků během pandemie onemocnění covid-19

Autor článku: Anetta Jedličková Zdroj: Vnitřní lékařství | E-1/2022 7. 3. 2022

Novinky Význam prediktivních biomarkerů při cílené terapii mCRC

U pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC) bez mutace RAS je přidání monoklonálních protilátek proti receptoru pro epidermální růstový faktor (anti-EGFR) nebo proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (anti-VEGF) k chemoterapii v 1. linii rutinní záležitostí. Studie PARADIGM prokázala u těchto nemocných delší medián celkového přežití (OS) u režimu mFOLFOX6 + panitumumab (anti-EGFR) oproti kombinaci s bevacizumabem (anti-VEGF) v případě levostranného mCRC. Otázkou však zůstává co nejpreciznější optimalizace cílené léčby v rámci snah „ušít ji na míru“ každému pacientovi. Autoři níže citovaných prací proto dále zkoumali klinicky relevantní biomarkery a provedli analýzu výsledků u specificky selektovaných populací.
Zdroj: Kolorektální karcinom 9. 12. 2024

Novinky Hypomagnezémie v predikci terapeutického efektu protilátek proti EGFR v léčbě mCRC

Monoklonální protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) jsou efektivní součástí terapie metastatického kolorektálního karcinomu s nemutovanou formou onkogenu KRAS. Mají však relativně časté nežádoucí účinky, mezi něž patří hypomagnezémie a kožní obtíže. Japonská studie zjišťovala, zda má účinnost léčby spojitost s výskytem nežádoucích účinků.
Zdroj: Kolorektální karcinom 1. 12. 2016

Novinky Účinnost golimumabu s metotrexátem u pacientů s aktivní revmatoidní artritidou a anamnézou užívání inhibitorů TNF

Červencové online vydání Annals of the Rheumatic Diseases přineslo výsledky post-hoc analýzy již dobře známé studie GO-AFTER, hodnotící efektivitu golimumabu u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), kteří v minulosti užívali inhibitory tumor necrosis faktoru alfa (TNF-α).
Zdroj: Biologická léčba 14. 5. 2019

Novinky Co ovlivňuje preference pacientů s roztroušenou sklerózou ve výběru léčby?

Množství onemocnění modifikujících léků (DMT) používaných v léčbě roztroušené sklerózy (RS) narůstá. Zdá se, že v budoucnu bude ve výběru léčby hrát svou roli i preference pacientů. Němečtí lékaři hodnotili vliv preference pacienta na výběr orální versus parenterální léčby DMT a také se pokusili identifikovat faktory mající vliv na preferenci pacienta.
Zdroj: Roztroušená skleróza 2. 12. 2014

Články časopisu Vztah lidských papillomavirů a etiologie karcinomů patrových mandlí

Autor článku: E. Rotnáglová, R. Tachezy, M. Saláková, E. Košľabová, J. Šmahelová, E. Hamšíková, V. Ludvíková, J. Klozar Zdroj: Otorinolaryngologie a foniatrie | 1/2010 6. 1. 2010

Novinky Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění: kam dál?

Kardiovaskulární (KV) onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu (DM2) hlavní příčinou úmrtí. Ovlivnění kardiovaskulárního rizika změnami životního stylu a farmakologickou terapií je proto zásadní. Souhrnný článek uveřejněný v časopisu Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se kromě klasických kardiovaskulárních rizikových faktorů věnuje i vlivu nově zjištěných rizikových faktorů, mezi něž patří poruchy spánku, socioekonomický status a působení chronického stresu.
Zdroj: Kardiovaskulární kontinuum 6. 4. 2018

Novinky Terapeutické zvládání častých vedlejších účinků cílené léčby metastatického kolorektálního karcinomu

Cílená léčba nádorů sice vykazuje menší toxicitu než chemoterapie, ale často přináší vedlejší účinky spojené se specifickým mechanismem účinku. Inhibitory receptorů epidermálního růstového faktoru (EGFR), jež se používají v léčbě kolorektálního karcinomu, mohou způsobit poruchu elektrolytové rovnováhy, která je však poměrně dobře klinicky zvladatelná.
Zdroj: Kolorektální karcinom 22. 10. 2018

Články časopisu Doporučená očkování pro osoby s kardiovaskulárním onemocněním

Autor článku: Dvořák J. Zdroj: Kardiologická revue – Interní medicína | 1/2020 10. 4. 2020

Články časopisu Příčinnost v epidemiologiia komplexní architekturazdraví a nemoci

Autor článku: L. Novotný, V. Bencko Zdroj: Praktický lékař | 6/2003 19. 5. 2003

Novinky Vhodnou sekvencí biologické léčby metastatického kolorektálního karcinomu s divokým typem RAS by měly být inhibitory EGFR – inhibitory VEGF

Kliničtí onkologové stojí při léčbě pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) s divokým typem RAS často před obtížným rozhodnutím, zda v 1. linii podávat v kombinaci s chemoterapií inhibitor receptorů pro epidermální růstový faktor (EGFR), nebo inhibitor vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGF). Současné preklinické a klinické údaje přinášejí biologické opodstatnění sekvence inhibitor EGFR – inhibitor VEGF.
Zdroj: Kolorektální karcinom 10. 12. 2015

Články časopisu Prognostický význam klinickopatologických a vybraných imunohistochemických faktorů u karcinomu endometria

Autor článku: I. Marková, R. Pilka, M. Dušková, J. Zapletalová, Milan Kudela Zdroj: Česká gynekologie | 3/2010 21. 6. 2010

Články časopisu Farmakoterapie revmatických onemocnění v graviditě

Autor článku: Jan Vachek, Hana Ciferská, MUDr. PhDr. Oskar Zakiyanov, PhD., Vladimír Tesař Zdroj: Praktická gynekologie | 4/2015 28. 12. 2015

Články časopisu Současná situace legislativy, depistáže, hlášení a prevence sexuálně přenosných nemocí
Příčiny šíření, etické, morální, sociální otázky, předtestové a potestové poradenství

Autor článku: V. Resl, I. Kuklová Zdroj: Česko-slovenská dermatologie | 3/2013 23. 6. 2013

Novinky Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.
Zdroj: Žilní insuficience 3. 1. 2020

Novinky Koreluje aktivita revmatoidní artritidy s počasím?

Podle výsledků prezentované práce je aktivita revmatoidní artritidy (RA) ovlivňována počasím. Klesá s množstvím slunečního svitu a nižší vlhkostí vzduchu. RA je chronické onemocnění, jehož aktivita je ovlivňována četnými vnitřními i vnějšími faktory. Zájem výzkumníků je tak směřován nejen na možnosti její léčby, ale také na potenciální vztahy aktivity choroby a dalších faktorů.
Zdroj: Artritida 15. 9. 2015

Novinky Podpora hojení popálenin pomocí obkladů s krevními destičkami

Krevní destičky hrají nezastupitelnou roli při hojení jakéhokoli poranění. Nejenže jsou nezbytné pro koagulaci a zánětlivou fázi, ale hrají důležitou úlohu také ve fázi remodelační. Uvolňují velké množství růstových faktorů a cytokinů, které podporují hojení tkáně. Některé jednotlivé růstové faktory již prokázaly svou účinnost například v hojení diabetických vředů.
Zdroj: proLékaře.cz 26. 10. 2014

Články časopisu Výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u ošetřovatelského personálu

Autor článku: E. Sovová, M. Nakládalová, M. Kaletová, J. Lukl Zdroj: Pracovní lékařství | 4/2005 31. 12. 2007

Články časopisu Mikrobiologické vlastnosti kmenů endogenní vaginální flóry asymptomatických žen reprodukčního věku

Autor článku: R. Krajčovičová, R. Hudeček, M. Chrápavá Zdroj: Praktická gynekologie | 4/2009 18. 11. 2009

1 80 81 82 83 84 400
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#