VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky Výběr z doporučení České endokrinologické společnosti pro léčbu tyreopatií v těhotenství: část první
V březnu 2013 vyšla v časopise Diabetes, metabolismus, endokrinologie a výživa doporučení České endokrinologické společnosti týkající se managementu tyreopatií v těhotenství (Horáček, et al. 2013).
Novinky Očima maminky pacienta: Ze syna nedělám oběť a vedu ho k samostatnosti
Jedenáctiletý Ondra má na seznamu diagnóz více položek, než kolik by dala dohromady některá rodina jako celek – primární poruchu imunity (imunodeficit), refluxní chorobu jícnu, vrozený snížený počet buněk zásobujících nervovými vlákny tlusté střevo, chronický zánět průdušek a nosních dutin. Po dokončení všech genetických testů možná přibudou další diagnózy. Maminka jednoho z několika stovek dětských pacientů s primárním imunodeficitem (PID), kteří se v ČR léčí, se na loňském pacientském setkání zaměřeném na toto vzácné onemocnění podělila o svůj příběh. A může být inspirací a motivací pro nejednu rodinu, která pečuje o chronicky nemocné dítě.
Novinky CHOPN jako rizikový faktor COVID-19: ano, či ne?
V rámci virtuálních XXV. hradeckých pneumologických dnů, jež proběhly v dubnu 2021, byly samozřejmě jedním z velkých témat různé aspekty týkající se onemocnění COVID-19. Dr. Marc Miravitlles z univerzitní nemocnice Vall d’Hebron v Barceloně se zaměřil na souvislosti současné pandemie a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Novinky Liposomální irinotekan ve 2. linii léčby metastatického karcinomu pankreatu předléčeného gemcitabinem – kazuistika
Kazuistika 74letého muže léčeného na Onkologické klinice 2. LF UK a FN Motol v Praze ukazuje přetrvávající, při posledním vyšetření téměř 2letou stabilizaci metastatického karcinomu pankreatu (mCaP) při léčbě sekvencí gemcitabin + paklitaxel vázaný na albumin – liposomální irinotekan + FUFA (5-fluorouracil + leukovorin).
Novinky Závěry studie „Já a COVID-19“: dopady na duševní zdraví obyvatel Česka
Na jaře loňského roku probíhala v Česku ve spolupráci Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a spolku Queer Geography studie „Já a COVID-19“, která měla za cíl zmapovat dopady celosvětové pandemie na duševní zdraví obyvatel.
Novinky Opakující se příznaky alergie po probuzení? Může být způsobena prachovými roztoči
Alergeny, které jsou součástí trusu a exoskeletu prachových roztočů, pouhým okem neviditelných příslušníků lidských domácností, mohou způsobit mírnější příznaky ve formě otoků sliznic, svědění nosu či hrdla, ale také silnější imunitní reakci, vznik astmatu nebo silné alergické rýmy. Uvádí se, že alergií způsobenou prachovými roztoči trpí 1−2 % světové populace, což odpovídá 65−130 milionům osob. Proč vzniká a co lze dělat v její prevenci a léčbě?
Novinky Alzheimerova nemoc – další pandemie na obzoru?
Kvůli pandemii COVID-19 se často dostávají do pozadí jiné aktuální problémy. Jedním z nich je i stárnutí populace a narůstající výskyt demencí. Klíčovou se tak stává otázka jak co nejvíce prodloužit dobu aktivního stáří.
Novinky Intersticiální plicní procesy a COVID-19
V rámci virtuálních XXV. hradeckých pneumologických dnů, jež proběhly v dubnu 2021, byly samozřejmě jedním z velkých témat různé aspekty týkající se onemocnění COVID-19. Na souběžný výskyt intersticiálních plicních procesů (IPP) a COVID-19 se zaměřila MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Novinky Kontaktní dermatitida u pacientů s bércovými vředy – a jak jí předcházet?
Prevalence chronických ran roste se zvyšujícím se průměrným věkem a například bércové vředy postihují až 2 % světové populace. Materiály využívané ke krytí ran ovšem představují riziko pro vznik kontaktní dermatitidy alergického nebo iritačního původu. Tématu kontaktní dermatitidy u pacientů s bércovými vředy se věnuje přehledový článek publikovaný v International Journal of Women’s Dermatology.
Novinky Potravinová alergie
Potravinová alergie (PA) musí mít imunologický podklad. Nežádoucí reakce na potraviny – a že jich není málo (odhadem 20 % populace) –, u kterých se žádná imunopatologie neprokáže, nemohou být prohlášeny za PA. Nicméně samotná PA hrozivě narůstá, od devadesátých let minulého století se výskyt ve vyspělých zemích minimálně zdvojnásobil.
Novinky Arteriální hypertenze ve stáří
Vysoký krevní tlak je jedním z nejčastějších zdravotních problémů vyššího věku a je jedním z hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů. Osoby starší 65 let trpí především izolovanou systolickou hypertenzí se zvýšeným pulzním tlakem, který je důsledkem ztráty tepenné elasticity. S věkem roste pravděpodobnost výskytu dalších kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění a cukrovky. Pro léčbu proto užíváme léky, které mají kromě snížení krevního tlaku prokázaný kardioprotektivní efekt a nemají negativní vliv na přidružená onemocnění. Jsou vhodná diuretika, o nichž máme nejvíce dat z dlouhodobých prospektivních studií, dále antagonisté vápníku (zvláště u izolované systolické hypertenze) a ACE inhibitory. Antihypertenzní léčba vede k poklesu rizika kardiovaskulárních příhod a srdečního selhání také u nejstarších osob ve věku nad 80 let.
Novinky Výzvy týkající se péče o pacienty s CHOPN během pandemie COVID-19
Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí nedostávají v době pandemie takovou péči, jakou by potřebovali. Zároveň je tato choroba predisponuje k závažnějšímu průběhu COVID-19 i horší prognóze. K těmto zjištěním došli kanadští autoři níže citovaného recentního článku.
Novinky Staré a nové v léčbě chronické migrény
V první polovině roku 2020 se na českém trhu objevily léky, které přinášejí naději pro pacienty s chronickou migrénou − zvláště pro ty, kteří již neúspěšně zkoušeli dosud dostupnou profylaxi. Přinášíme proto stručný přehled aktuálních možností terapie chronické migrény.
Novinky Shrnutí doporučených postupů péče o dospělé infikované HIV
V lednu 2016 vydala Společnost infekčního lékařství ČLS JEP „Doporučený postup péče o dospělé infikované HIV“, který vychází z posledních aktualizací světových a evropských guidelines a reflektuje nové vědecké poznatky. Shrnujeme základní principy těchto doporučení.
Novinky Management von Willebrandovy choroby v těhotenství a při porodu
Von Willebrandova choroba je nejčastěji děděnou poruchou hemostázy. Management pacientů se závažnějšími formami této choroby může být velkou výzvou, obzvláště ve specifických situacích, jako je porod. Jak se tato choroba diagnostikuje a léčí?
Novinky Když se řekne amyloid…
Termín „amyloid“ poprvé použil německý lékař Rudolf Virchow v polovině 19. století. Popsal tak patologicky se vyskytující látku, o které se původně domníval, že jde o škrob. Ačkoliv se velmi brzy přišlo na to, že se jedná o látku bílkovinné povahy, odkaz na škrob (z řeckého amylon) již v názvu zůstal.
Novinky Nová škála pro hodnocení kognitivních funkcí u schizofrenie
Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.
Novinky Buschkeho–Löwensteinův tumor – kazuistika
Obrovské kondylomy, také označované jako tzv. Buschkeho–Löwensteinovy tumory (BLT), představují vzácné sexuálně přenosné onemocnění (STD) s incidencí v celé populaci okolo 0,1 %. Onemocnění souvisí s infekcí lidským papilomavirem (HPV). BLT je charakteristický invazivním růstem, vysokým počtem recidiv po léčbě a možností maligní transformace ve spinocelulární karcinom (SCC). Vhodný léčebný postup dobře ilustruje i následující kazuistika.
Novinky Management exsudátu rány – současný pohled na problematiku
Problém s exsudátem patří k častým komplikacím léčby ran. Exsudát má důležitou roli v procesu hojení ran, může však hojení i zpomalit a někdy je velmi obtěžující a pro pacienty problematický. Problémem jsou odchylky v jeho množství – je-li ho mnoho, vzniká riziko macerace, naopak je-li ho málo, hrozí vyschnutí. Významným faktorem je dále jeho lokalizace, tedy zda se objevuje v ráně nebo v jejím okolí, i jeho složení – z experimentů víme, že dostane-li se exsudát z chronické rány do akutní, přestane se rána hojit. Kterákoliv z těchto poruch vede k potřebě odstranění exsudátu.