VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika
Novinky Novinky v diagnostice a léčbě karcinomu prsu – co zajímavého zaznělo na BOD 2019
Nezanedbatelný počet přednášek a posterů na letošních dubnových Brněnských onkologických dnech (BOD) byl věnován problematice karcinomu prsu. Přinášíme souhrn nejzajímavějších sdělení.
Novinky Substituční léčba hypotyreózy v ordinaci praktického lékaře
Diagnostika a léčba nekomplikovaných forem hypotyreózy při autoimunitním zánětu nebo sledování po totální tyreoidektomii patří do rukou praktického lékaře. Samotná zvýšená hodnota TSH bez další diferenciální diagnostiky by neměla vést k automatickému předání do sekundární péče. Tam patří případy komplikované, těhotné ženy nebo ženy mající problémy s fertilitou.
Novinky Diagnostika poruch tyreoidální osy v ordinaci PLDD v kazuistikách
Onemocnění štítné žlázy jsou v dětském a dorostovém věku vůbec nejčastějšími endokrinopatiemi. Adekvátní tvorba hormonů štítné žlázy a následná schopnost cílových buněk je správně využít jsou nezbytnou podmínkou optimálního vývoje a růstu dětského organismu.
Články časopisu Doporučení pro diagnostiku a léčbu chronické lymfocytární leukemie (CLL) České skupiny pro chronickou lymfocytární leukemii, sekce České hematologické společnosti ČLS JEP
Verze z 8. 3. 2016, schválená výborem ČHS ČLS JEP
Články časopisu Aktuální možnosti léčby jaterní cirhózy v ambulanci internisty
V České republice žije 40 000–60 000 pacientů s jaterní cirhózou a ročně jich v jejím důsledku umírá asi 2 000. Jedná se o nepřehlédnutelnou skupinu nemocných vyžadující komplexní léčbu, kterou zajišťuje zejména internista ve spolupráci s dalšími odborníky. Jedním z cílů ambulantního internisty je včasná diagnostika a léčba chronických jaterních onemocnění, která mohou k cirhóze vést.
Články časopisu Diagnostika a léčba obezity napříč specializacemi – tělovýchovné lékařství (1. část)
Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou.