XXIV. kongres SPFS a ČPFS: Proč je terapie zahrnující mukoaktivní léky přínosná nejen pro pacienty s CHOPN

Ve dnech 12.–14. června 2025 hostily Národný ústav tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie vo Vyšných Hágoch a hotel Patria na Štrbském Plese XXIV. kongres Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti SLS (SPFS) a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS). Z předních českých expertů vystoupil se svou přednáškou například předseda ČPFS a přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. V rámci sympozia podpořeného společností Angelini se zabýval rolí mukoaktivních látek v terapii některých respiračních chorob včetně chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přiblížil i českou studii léčby CHOPN v reálné praxi, jejíž výsledky publikoval časopis Lung.

Sekrece hlenu jako negativní prognostický faktor

Nadměrná sekrece hlenu je základním příznakem řady respiračních onemocnění – bronchiektázie, bronchitidy, CHOPN, astmatu, chřipkových stavů a jiných. Klinicky bezpříznaková obstrukce periferních dýchacích cest hlenem, která je viditelná pouze na skenu CT s vysokým rozlišením, byla popsána jako negativní prognostický faktor jak u astmatu (studie VESTIGE), tak u CHOPN (studie COPDGene).

Ve studii COPDGene mělo 36 % (627) z 1739 účastníků s CHOPN bez kašle i hlenu na CT skenech v dýchacích cestách hlenové zátky. Mezi rizikové faktory vytváření asymptomatických hlenových zátek patřily zejména ženské pohlaví (poměr šancí [OR] 1,40; p < 0,01) a černošské etnikum (OR 1,93; p < 0,01). U osob s CHOPN bez kašle nebo hlenu byly „tiché“ hlenové zátky (oproti absenci hlenových zátek) v adjustovaných regresních modelech spojeny s horšími výsledky 6minutového testu chůze (6MWT), klidové saturace krve kyslíkem a odhadované jednosekundové vitální kapacity plic (FEV₁), větším emfyzémem, silnějšími stěnami dýchacích cest a vyšší pravděpodobností závažného zhoršení v uplynulém roce. Asymptomatické hlenové zátky jsou tedy spojeny s horšími funkčními, strukturálními a klinickými parametry onemocnění. U pacientů s CHOPN mohou v případě identifikace prostřednictvím výpočetní tomografie (CT) doplnit hodnocení zdravotního stavu.¹

Potenciál mukoaktivní léčby

Co může pacientům s hypersekrecí hlenu nabídnout mukoaktivní léčba? Erdostein, N-acetylcystein (NAC) a karbocystein patří do rodiny mukokinetických léků na bázi thiolu a cysteinu, jež mají mukolytické, antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Erdostein mimo to doložil také účinky antibakteriálně antiadhezivní. Experimenty provedené se 2 kmeny Staphylococcus aureus rezistentními k methicilinu (MRSA) ukázaly, že erdostein a jeho aktivní metabolit I (Met I) by mohly mít potenciál zesilovat účinek antibiotické léčby a snižovat virulenci bakteriálních buněk prostřednictvím ovlivnění exprese genů.²

Studie z české reálné praxe

Vliv mukoaktivních léků na exacerbace CHOPN během 5 let v reálné praxi sledovala česká studie, kterou nedávno publikoval časopis Lung.³ Autoři vyšli z dřívějších poznatků, že chronické užívání mukoaktivních léků může snížit míru exacerbací CHOPN, a snažili se ověřit účinek dlouhodobé mukoaktivní léčby na exacerbace u pacientů s CHOPN v Česku. Jak je zmíněno v editorialu, který na českou studii upozorňuje, tato práce „pomáhá zaplnit mezeru v algoritmu prevence exacerbací CHOPN pomocí široce dostupného a levného léku bez rizikových bezpečnostních signálů. Důležité je, že velikost účinku této léčby je podobná jako u jiných doplňkových léčebných postupů, tj. inhalačních kortikosteroidů, bronchodilatancií, biologických léčiv nebo rehabilitace pro prevenci exacerbací CHOPN.“⁴

Metodika a průběh studie, hodnocená populace pacientů

Jednalo se o multicentrickou prospektivní observační studii provedenou v reálné klinické praxi. Analyzovány byly výsledky 452 dospělých pacientů zařazených do Národního výzkumného registru CHOPN s FEV₁ po bronchodilataci ≤ 60 % náležité hodnoty, kteří byli léčeni standardní terapií a byli sledováni po dobu 5 let. Během prvních 24 měsíců dostávalo 81 probandů pravidelně mukoaktivní léky na bázi thiolu (77 erdostein, 4 NAC) podle uvážení ošetřujícího lékaře a 371 pacientům přidány nebyly (kontrolní skupina). Výzkumníci sledovali frekvenci exacerbací CHOPN.³

Výsledky

Pacienti z ramene s mukoaktivní léčbou vykazovali ve srovnání s kontrolní skupinou významně větší úbytek všech exacerbací oproti výchozí hodnotě (–0,61 vs. –0,18, p = 0,026 v 1. roce; –0,54 vs. –0,09, p = 0,007 ve 2. roce; –0,55 vs. 0,04, p = 0,005 ve 3. roce; –0,67 vs. 0,13, p = 0,002 ve 4. roce; –0,53 vs. 0,10, p = 0,019 v 5. roce sledování). Redukce počtu středně závažných exacerbací byla také významně větší u pacientů léčených mukoaktivními přípravky než u jedinců, kteří tuto léčbu nedostávali. Míra exacerbací se snížila výrazněji v podskupinách s kašlem nebo CHOPN ve stadiu 3‒4, které byly léčeny mukoaktivními přípravky, ale byla nezávislá na užívání inhalačních kortikosteroidů (IKS).³

Nová cesta

Zaměření se na patologii hlenu by mohlo být klíčové. U pacientů s CHOPN by mohlo „naplnit dosud nedosaženou terapeutickou potřebu a poskytnout nový přístup k řešení základních mechanismů přispívajících k obstrukci dýchacích cest. Zaměřením se na čištění hlenem obstruovaných dýchacích cest bychom mohli změnit průběh onemocnění a zlepšit výsledky léčby pacientů,“ píše k tomu dr. Alejandro A. Diaz v dubnovém vydání Chest Physician.⁵

V čem tedy spočívá význam erdosteinu

Podle slov docenta Koblížka z léčby erdosteinem profitují pacienti s kašlem a expektorací, s vyšším skóre CAT (podle dotazníku hodnotícího tíži příznaků), sníženou FEV₁ a častými exacerbacemi. Možnost podávání erdosteinu je třeba zvažovat i u nestálých forem, například překryvu fenotypů CHOPN s bronchitidou s častými exacerbacemi a bronchiektáziemi. Další skupinou pacientů, kteří mohou mít z terapie erdosteinem přínos, jsou ti, u nichž lze předpokládat přítomnost tichých hlenových zátek.

Erdostein moduluje vrozenou imunitní odpověď stimulací nadměrné exprese IFN-I a inflamasomových drah a indukuje modulaci oxidačního stresu a glutathionových signálních drah – to vypovídá o jeho potenciální roli v léčbě respiračních virových infekcí.⁶

V závěru přednášející shrnul, že tento lék představuje účinnou a bezpečnou doplňkovou terapeutickou možnost pro všechny pacienty s CHOPN,⁷ která snižuje riziko exacerbací bez ohledu na užívání IKS. Mimo to ho lze použít také k léčbě chronické bronchitidy, jejíž některé příznaky zmírňuje, a užitečný může být také pro osoby s bronchiektázií, astmatem a respiračními infekcemi.⁸

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

Zdroje:
1. Mettler S. K., Nath H. P., Grumley S. et al. Silent airway mucus plugs in COPD and clinical implications. Chest 2024; 166 (5): 1010–1019, doi: 10.1016/j.chest.2023.11.033.
2. Cattò C., Villa F., Cappitelli F. Understanding the role of the antioxidant drug erdosteine and its active metabolite on Staphylococcus aureus methicillin resistant biofilm formation. Antioxidants (Basel) 2021; 10 (12): 1922, doi: 10.3390/antiox10121922.
3. Zatloukal J., Page C., Brat K. et al. Effect of treatment with mucoactive drugs on COPD exacerbations during 5 years of follow-up in the Czech Republic: a real-world study. Lung 2025 May 6; 203 (1): 61, doi: 10.1007/s00408-025-00813-7.
4. Kardos P. Mucus: an underestimated player in airway diseases. Lung 2025; 203 (1): 60, doi: 10.1007/s00408-025-00816-4.
5. Diaz A. A. A sticky road: mucus pathology in COPD. Chest Physician 2025 Apr 16; 20 (1): 6−7. Dostupné na: www.chestphysician.org/a-sticky-road-mucus-pathology-in-copd
6. Santus P., Strizzi S., Danzo F. et al. Antiviral effect of erdosteine in cells infected with human respiratory viruses. Pathogens 2025 Apr 15; 14 (4): 388, doi: 10.3390/pathogens14040388.
7. SPC Erdomed. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/16310
8. Koblížek V. Who benefits from treatment involving mucoactive drugs? XXIV. kongres Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti SLS a České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, Vyšné Hágy a Štrbské Pleso, 12.–14. 6. 2025.