Podle novějších doporučení ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma) by se měla klasifikace alergické rýmy zakládat spíše na délce trvání příznaků (dělení na intermitentní a perzistentní alergickou rýmu) než na době, kdy je pacient vystaven alergenu (starší dělení na sezonní a celoroční alergickou rýmu).
Podle novějších doporučení ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Astma) by se měla klasifikace alergické rýmy zakládat spíše na délce trvání příznaků (dělení na intermitentní a perzistentní alergickou rýmu) než na době, kdy je pacient vystaven alergenu (starší dělení na sezonní a celoroční alergickou rýmu). Až do dnešní doby nebyla provedena žádná placebem kontrolovaná randomizovaná klinická studie zaměřená na účinnost desloratadinu u pacientů s perzistentní alergickou rýmou.
Hlavním cílem studie francouzských autorů publikované v časopise International Archives of Allergy and Imunology bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost léčby desloratadinem u pacientů s perzistentní alergickou rýmou (definovanou podle klasifikace ARIA).
Celkem 716 pacientů s perzistentní alergickou rýmou ve věku 12 let a starších bylo rozděleno do dvou skupin. První skupina (n = 360) byla léčena desloratadinem v dávce 5 mg jednou denně, druhá skupina (n = 356) obdržela placebo. Pacienti byli sledováni po dobu alespoň 85 dní. Hlavním výstupem studie bylo skóre pěti symptomů, takzvané T5SS skóre (total 5-symptom score), zahrnující kýchání, rhinoreu, svědění nosu, svědění očí a ucpaný nos. Toto skóre pak bylo zprůměrováno ze dnů 1 až 29. Dále byla hodnocena okamžitá hodnota T5SS a jednotlivé symptomy, terapeutická odpověď, závažnost příznaků a vliv na kvalitu života.
Průměrné snížení T5SS skóre ve dnech 1 až 29 bylo signifikantně větší ve skupině léčené desloratadinem než v kontrolní skupině (-3,76 proti -2,87, p < 0,001). Průměrné dopolední dvanáctihodinové T5SS skóre bylo signifikantně nižší ve skupině léčené desloratadinem již od druhého dne studie (-1,90 proti -1,46; p < 0,001). Terapeutická odpověď a zlepšení kvality života byly také významně vyšší ve skupině léčené desloratadinem (p < 0,001 v obou případech). Výskyt vedlejších účinků spojených s léčbou byl nízký a podobný v obou skupinách (10,0 % ve skupině léčené desloratadinem a 8,4 % v kontrolní skupině).
Uvedená studie prokázala účinnost a bezpečnost desloratadinu v léčbě perzistentní alergické rýmy.
(vek)
Zdroj: Bousquet J, et al. Efficacy of desloratadine in persistent allergic rhinitis – a GA²LEN study. Int Arch Allergy Immunol 2010;153(4):395-402.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
