Klinicky i laboratorně neaktivní, přesto progredující RA – interaktivní kazuistika

Popis a průběh případu
Pacientka, ročník 1976, byla v 7/2015 odeslána PL pro otoky PIP kloubů rukou, bolesti loktů, elevaci RF a CRP.

RA: bez výskytu revmatických chorob, lupénka v rodině není.
OA: v dětství užívala dlouhodobě nitrofurantoin pro protrahované močové infekce, st. p. zlomenině lokte vlevo, 2013 episkleritis l.dx, HLA-B27 negativní.
FA: nihil.
AA: negativní.
GA: bez obtíží, menstruace pravidelná, užívá HAK, porod 0, potrat 0, UPT 0.
PSA: pracuje jako skladnice.
Obj: artritida PIP II.- V.prstu vlevo,  palpační citlivost v oblasti  obou epikondylů levého lokte

#53

#54

#55

#56

#57

Závěr
Na této kazuistice je zajímavý, ale hlavně poučný a varovný překvapivý rentgenový nález na kontrolním snímku rukou u pacientky na 4leté léčbě csDMARD methotrexátem s klinickou i laboratorní neaktivitou onemocnění. Interval mezi kontrolním (12/2019) a předchozím (5/2018) rtg vyšetřením činil rok a půl.
Jak se tedy vyvarovat těchto nepříjemných nálezů u asymptomatických nemocných léčených z pohledu kliniky a laboratorních hodnot zánětu „úspěšně“ pomocí csDMARDs? V době, kdy je možno zahájit biologickou léčbu i u pacientů se střední aktivitou onemocnění se tedy nabízí úvaha, zda neprovádět MRI vyšetření kloubů rukou 1× za 2 roky, a to zejména v případě pozitivních anti-CCP protilátek.

MUDr. Petr Kopsa
Klinika revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha