Renální cysty asociované s léčbou krizotinibem

Metodika analýzy

Byla provedena retrospektivní analýza renálních lézí na skenech z výpočetní tomografie (CT) u 26 pacientů s pokročilým NSCLC s přestavbou genu ALK, kteří byli léčeni krizotinibem v Centru pro léčbu rakoviny Petera MacCalluma (Melbourne, Austrálie). Pacienti (42 % žen, 58 % mužů, medián věku 52 let, 31 % Asiaté, 69 % běloši) dostávali krizotinib nejméně po dobu 2 měsíců (medián délky terapie 58 týdnů). Analýzu CT skenů se zvýšeným kontrastem po intravenózním podání kontrastní látky prováděli nezávisle na sobě 3 radiologové.

Do analýzy byly zahrnuty renální léze o velikosti nejméně 4 mm, které se objevily nejméně na dvou po sobě následujících CT vyšetřeních daného pacienta. Léze byly považovány za cysty, pokud byly dobře definované a vykazovaly atenuaci kapaliny (< 20 HU). Cysty byly považovány za komplexní, pokud měly špatně definované okraje, přepážky, solidní či solidní/cystický vzhled a hustotu vyšší než prostá kapalina. Signifikantní změna renální cysty byla definována jako nárůst či pokles velikosti nejméně o 3 mm nebo rozvoj kterékoliv z výše zmíněných komplexních charakteristik.

Výsledky

Čtyři pacienti (15 %) měli při zahájení studie cysty, které zůstaly stabilní i během léčby krizotinibem. U 11 pacientů (42 %) se vyvinuly signifikantní změny na 28 renálních cystách. Nejobvyklejším průběhem vývoje cyst bylo zvětšení z počátečního stavu následované spontánní regresí (17/28 lézí). Dále byly zaznamenány stabilní léze, regrese z počátečního stavu a neustálé zvětšování.

Medián maximální dosažené velikosti činil 23 mm (rozsah 9–67 mm), tohoto maxima bylo dosaženo po uplynutí 178 dnů (medián; rozsah 160–1342 dnů) léčby krizotinibem. Komplexní změny byly pozorovány na celkem 12 cystách u 7 pacientů (27 %), z toho se u 10 cyst komplexní změny objevily během prvních 60 dnů od zahájení léčby. U 4 pacientů (15 %) byly vlastnosti obrazů falešně znepokojující pro malignity či absces (u 2 pacientů byla provedena biopsie lézí, která nepotvrdila malignitu ani infekci, u obou pacientů poté došlo k odeznění cyst, u jednoho pacienta po vysazení krizotinibu, u druhého navzdory pokračování terapie).

Závěr

Většina renálních cyst asociovaných s krizotinibem spontánně vymizí nebo má benigní vývoj navzdory zvětšení a dalším zobrazeným prvkům vzbuzujícím podezření na malignitu nebo infekci. Tento neobvyklý projev chemoterapie by měl být rozpoznán, zejména radiology, aby se zamezilo nevhodným rozhodnutím o další léčbě.

(este)

Zdroj: Cameron L. B., Jiang D. H., Moodie K. et al. Crizotinib associated renal cysts [CARCs]: incidence and patterns of evolution. Cancer Imaging 2017 Feb 16; 17 (1): 7, doi: 10.1186/s40644-017-0109-5.