Pozitivní zkušenost s alternativním režimem podávání sunitinibu u pacientů s renálním karcinomem
Účinnost sunitinibu v 1. linii léčby metastatického renálního karcinomu byla potvrzena řadou klinických studií i realitou klinické praxe. Terapii však může limitovat výskyt nežádoucích účinků, a objevují se tak diskuse o optimalizaci režimu podávání tohoto léčiva. Svou zkušeností přispěli také autoři sdělení publikovaného v časopisu Clinical Genitourinary Cancer v lednu 2017.
Přímé srovnání režimů
Retrospektivní studie zpracovala data 56 pacientů s metastatickým renálním karcinomem, kteří v 1. linii léčby užívali sunitinib. Pacienti byli léčeni v době od ledna 2012 do ledna 2016. Třicet nemocných bylo léčeno ve standardním režimu: 4 týdny aktivní léčby a 2 týdny přestávka (dále 4/2). Ostatní pacienti (n = 26) užívali sunitinib v alternativním režimu: 2 týdny aktivní léčby následované 1 týdnem přestávky (dále 2/1).
Primárním cílem studie bylo zhodnocení nežádoucích příhod, sekundární cíle potom byly následující: stanovení celkového přežití (OS), přežití bez progrese onemocnění (PFS) a míra léčebné odpovědi (ORR) hodnocená dle kritérií RECIST radiologicky každých 18 týdnů.
Výsledky
Střední hodnota (medián) věku pacientů činila 49 let (rozpětí 21–71 let) a mezi skupinami nebyly žádné významné rozdíly v prognóze, histopatologii tumorů či počtu a lokalizaci metastáz. Ve skupině 2/1 byla zjištěna celkově nižší incidence nežádoucích příhod. Statisticky významné rozdíly mezi skupinou 2/1 a 4/2 byly popsány u následujících obtíží: únava (p = 0,018), hand-foot syndrom (p = 0,008), mukozitidy (p = 0,010), hypertenze (p = 0,038), průjem (p = 0,030) a trombocytopenie (P = 0,023). Výsledky účinnosti obou režimů shrnuje tabulka níže.
Tab.: Parametry účinnosti sunitinibu v rámci studie
|
Režim 4/2 (n = 30) |
Režim 2/1 (n = 26) |
OS (měs.) |
24 |
23 |
PFS (měs.) |
15 |
17 |
ORR (CR + PR + SD) po 18 týdnech |
69 % |
92 % |
ORR (CR + PR + SD) po 36 týdnech |
57 % |
90,5 % |
Závěr
Alternativní režim se v této studii ukázal jako méně toxický, avšak při zachování srovnatelné účinnosti, jakou má standardní režim léčby. Trombocytopenie, mukozitidy, průjmy či hand-foot syndrom patří mezi nežádoucí účinky, kvůli kterým nejčastěji dochází k redukci dávek sunitinibu, přerušení léčby nebo jejímu úplnému vysazení. Alternativní režim 2/1 tak představuje možnost, jak lze těmto zásahům do terapie předejít. K definitivnímu potvrzení výsledků by však mělo dojít ve větší, prospektivně uspořádané klinické studii.
(jam)
Zdroj: Ezz El Din M. Sunitinib 4/2 versus 2/1 schedule for patients with metastatic renal cell carcinoma: tertiary care hospital experience. Clin Genitourin Cancer 2017; pii: S1558-7673(16)30319–6, doi: 10.1016/j.clgc.2016.10.010 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/21
- Co už víme o sourozeneckých vztazích – a co je ještě potřeba prozkoumat?
- Mnoho mediků má před promocí jasno – chtějí se stát praktickými lékaři
- Vyhodnocuje AI zdravotní stav pacientů přesněji než lékaři?
- Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska
Mohlo by vás zajímat
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší