#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Krátkodobá účinnost etanerceptu u refrakterní entezitidy při ankylozující spondylitidě

15. 5. 2019

Entezitida v oblasti paty je poměrně běžným znakem spondyloartritidy. Entezitida ale bohužel může být také výrazně omezující, zejména v situacích, kdy symptomy perzistují navzdory lokální terapii. Poměrně nedávno byla v odborném časopisu Annals of Rheumatic Diseases prezentována studie, jejímž cílem bylo probádat krátkodobou symptomatickou účinnost etanerceptu...

Entezitida v oblasti paty je poměrně běžným znakem spondyloartritidy. Entezitida ale bohužel může být také výrazně omezující, zejména v situacích, kdy symptomy perzistují navzdory lokální terapii.

Poměrně nedávno byla v odborném časopisu Annals of Rheumatic Diseases prezentována prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná studie, jejímž cílem bylo probádat krátkodobou symptomatickou účinnost etanerceptu.

Tato studie trvala 12 týdnů, během nichž pacienti dostávali 50 mg etanerceptu nebo placebo jednou týdně. Pacienti byli dospělí jedinci starší osmnácti let, kteří trpěli spondyloartritidou. Ta byla navíc komplikována právě entezitidou v oblasti paty, která byla refrakterní na léčbu NSAIDs a adekvátní lokální terapií. Entezitida byla definována bolestí paty vzadu a dole a přítomností kostního edému (dle MRI) v místě, kde os calcaneum přiléhá k úponu Achillovy šlachy nebo plantární fascie. Výstupními parametry byl celkový stav pacienta (0–100 VAS), bolest (0–100 VAS) a funkčnost (hodnoceno škálou WOMAC 0–100).

Celkem bylo do studie zahrnuto 24 pacientů – 67 % byli muži, průměrný věk byl 37 ± 12 let a 21 % bylo HLA-B27 pozitivních. Z celkového počtu jich 12 dostávalo etanercept a 12 placebo. Vstupně nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl v aktivitě choroby mezi těmito dvěma skupinami. Během studie 5 pacientů přerušilo léčbu (4 pacienti z kontrolní skupiny,kde důvodem k přerušení byla neúčinnost léčby, 1 pacient ze skupiny léčené etanerceptem a důvodem byly vážné vedlejší nežádoucí účinky).

Po 12 týdnech byly zaznamenány následující údaje:

  • absolutní změna celkového stavu pacienta dosáhla −38 ± 19 pro etanercept a −12 ± 19 pro placebo;
  • změna v bolesti v oblasti paty byla −37 ± 22 pro etanercept vs. −13 ± 22 pro placebo;
  • funkčnost se změnila o −23 ± 14 pro etanercept vs. −8 ± 14 pro placebo.
Ve všech třech sledovaných rovinách se tedy prokázal statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami pacientů, a to ve prospěch etanerceptu.

(pes)

Zdroj: M. Dougados, Ann Rheum Dis 2009; 68 (Suppl 3): 72.



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#