„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/30

Potenciální nová modalita pro léčbu nekontrolované či refrakterní hypertenze

Baxdrostat je inhibitor aldosteronsyntázy ve fázi klinického vývoje, který je díky příznivým výsledkům studie BaxHTN považován za potenciálně průlomovou léčbu nekontrolované či refrakterní hypertenze.

Ve dvojitě zaslepené randomizované placebem kontrolované studii fáze III prezentované na kongresu ESC 2025 (29. 8. –⁠ 1. 9. v Madridu) vedlo jeho přidání ke stávající dvoj -⁠ či trojkombinaci antihypertenziv, která nezajistila dostatečnou kompenzaci hypertenze, k významnému snížení systolického krevního tlaku (sTK) vsedě. Ve sledované populaci 796 pacientů vedlo jeho přidání v dávce 1 mg během 12 týdnů k průměrnému poklesu sTK o 15,5 mmHg a v dávce 2 mg o 15,7 mmHg, oproti poklesu o 5,8 mmHg ve skupině s placebem (obě p < 0,001). Výskyt nežádoucích příhod a závažných nežádoucích příhod byl v terapeutických skupinách podobný. Zvýšení hladiny draslíku na > 6,0 mmol/mol bylo zjištěno u 2,3 % pacientů s baxdrostatem 1 mg, u 3,0 % s baxdrostatem 2 mg a u 0,3 % s placebem.

Zdroj: Flack J. M., Azizi M., Brown J. M. et al.; BaxHTN Investigators. Efficacy and safety of baxdrostat in uncontrolled and resistant hypertension. N Engl J Med 2025 Aug 30 : 10.1056/NEJMoa2507109 [Epub ahead of print]. 

Může očkování proti hepatitidě B chránit před vznikem diabetu?

Na kongresu EASD (15.–19. 9. ve Vídni) byly prezentovány výsledky studie, která prokázala nižší prevalenci diabetu u osob očkovaných proti hepatitidě B. Tato vakcinace tak může mít dvojí preventivní účinky –⁠ proti hepatitidě B a diabetu. Je to vysvětlováno vlivem viru hepatitidy B (HBV) na metabolismus glukózy.

V této retrospektivní studii vycházející z elektronických záznamů měly osoby očkované proti HBV (s pozitivitou protilátek /HBsAb/ bez prodělané hepatitidy B) o 15 % nižší riziko diabetu (stanovená diagnóza diabetu nebo hodnota glykovaného hemoglobinu /HBA_1c/ > 47,5 mmol/mol) než osoby neočkované (s negativitou HBsAb) s odpovídajícím propensity score (HR 0,85; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,84–0,87). Zjištěn byl na dávce závislý efekt očkování, kdy jedinci s hladinou HBsAb ≥ 100 mIU/ml měli riziko diabetu nižší o 19 % a jedinci s HBsAb ≥ 1000 mIU/ml o 43 % v porovnání s jedinci s HBsAb < 10 mIU/ml. Výraznější byl efekt očkování u osob ve věku 18–44 let než u starších jedinců.

Zdroj: Phan N. Q., Lin S. J., Chen J. H. et al. 350 Potential protective effect of hepatitis B immunity against diabetes: a retrospective propensity-score-matched cohort study. Diabetologia 2025; 68 (Suppl. 1): S187.

Aktualizovaná kritéria pro diagnostiku roztroušené sklerózy

McDonaldova kritéria z roku 2017 umožňující časnou diagnózu roztroušené sklerózy (RS) byla aktualizována a jejich nové znění bylo prezentováno na kongresu ECTRIMS 2025 (24.–26. 9. v Barceloně) a současně publikováno v časopisu Lancet Neurology. Nová verze by měla umožnit rychlejší a přesnější stanovení diagnózy RS.

Změny zahrnují přidání optického nervu jako 5. anatomické lokalizace onemocnění v CNS, možnost použití příznaku centrální žíly, lézí s paramagnetickým lemem a koncentrace volných řetězců kappa v likvoru jako podpůrných parametrů pro stanovení diagnózy RS ve specifických situacích. Dalším upřesněním je, že pro diagnózu RS stačí radiologicky izolovaný syndrom (prokázaný při zobrazovacím vyšetření bez klinických známek ataky či progrese). Aktualizace také přináší kritéria pro diagnostiku RS u osob starších 50 let a u jedinců s komorbiditami.

Zatímco před několika desetiletími tak mohlo trvat stanovení diagnózy RS roky, dnes jsou to měsíce a pravděpodobně by to v blízké budoucnosti měl být ještě rychlejší proces.

Zdroj: Montalban X., Lebrun-Frénay C., Oh J. et al. Diagnosis of multiple sclerosis: 2024 revisions of the McDonald criteria. Lancet Neurol 2025 Oct; 24 (10): 850−865, doi: 10.1016/S1474-4422(25)00270-4.

Screening karcinomu plic může být přínosem i u fit jedinců ve věku 75–80 let

Podle práce prezentované na WCLC (6.–9. 9. 2025 v Barceloně) je screening karcinomu plic stejným přínosem u osob ve věku 75–80 let jako u mladších jedinců, jsou-li dostatečně v kondici, aby mohli podstoupit operaci. Autoři ukázali, že pokud nemocní v tomto věku podstoupí operaci pro zjištěný karcinom plic zachycený při screeningu, je u nich dosaženo srovnatelného prodloužení celkového přežití jako u mladších pacientů.

Většina národních screeningových programů má horní věkovou hranici 74 let, přestože zhruba polovina případů karcinomu plic je zachycena v pozdějším věku. V Česku probíhá od roku 2022 pilotní screeningový program určený pro současné či bývalé kuřáky ve věku 55–74 let s kuřáckou zátěží minimálně 20 balíčkoroků (PY).

Výsledky této nové studie poukazují na potřebu zohlednit při provádění screeningu také výkonnostní stav jedince, nejen pouhý věk.

Zdroje:
1. Brooks M. Study supports lung cancer screening to age 80. Medscape, 2025 Sep 10. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/study-supports-lung-cancer-screening-age-80-2025a1000nwj
2. Program časného záchytu karcinomu plic. NZIP, 2023. Dostupné na: www.nzip.cz/clanek/1547-rakovina-plic-prevence-screeningovy-program

Konečně efektivní dlouhodobá léčba těžké ložiskové alopecie?

Dlouhodobé výsledky studie ALLEGRO prezentované na kongresu EADV 2025 (17.–20. 9. v Paříži) ukázaly, že inhibitor Janusovy kinázy ritlecitinib vede během 3 let ke kompletní obnově kštice u 31,2 % pacientů s těžkou ložiskovou alopecií (průměrný věk 31 let, 56 % žen, průměrná doba od stanovení diagnózy 6,9 roku, průměrná délka trvání aktuální epizody 2,2 roku). Lék je schválený na základě předchozích 24týdenních výsledků této studie.

Zdroj: Freeman S. Alopecia areata: complete scalp hair regrowth possible with JAK inhibitor treatment. Medscape, 2025 Sep 19. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/alopecia-areata-complete-scalp-hair-regrowth-possible-jak-2025a1000p27?form=fpf

(zza)