Jak čeští výzkumníci vyvrátili mýtus o přenosu lymeské borreliózy

13. 7. 2021

Skupina mladých parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR před dvěma lety dospěla k zásadnímu objevu, který může přispět k vývoji nových léčebných strategií proti lymeské borrelióze. Svým výzkumem totiž vyvrátili americký model přenosu bakterií pomocí slin klíštěte, který byl uznáván více než 30 let. Jelikož je zejména v letních měsících problematika infekčních onemocnění přenášených klíšťaty tématem stále aktuálním, přinášíme stručné shrnutí těchto recentních poznatků.

Fantom bakteriální říše

Původcem lymeské borreliózy jsou gramnegativní spirochety Borrelia burgdorferi sensu lato. V současnosti je známo více než 12 subtypů borrelií, v Evropě patří mezi nejčastější lidské patogeny Borrelia afzelii a Borrelia garinii.

Bakterie spirálovitého tvaru s bičíky na obou koncích jsou schopné přizpůsobit se životu v organismech různých hostitelů. Hlavní rezervoár představují ptáci a hlodavci, z nichž přecházejí do klíštěte a z něj zase zpět do organismu ptáků, hlodavců, ale i dalších savců včetně člověka. V každém hostiteli přitom mění svůj povrch − zjednodušeně řečeno svlékají kabát, tak aby je imunitní systém hostitele nemohl rozpoznat. Toto „převlékání“ borreliím trvá nejméně 24 hodin a je důvodem, proč v současné době stále neexistuje účinná vakcína proti lymeské borrelióze.

Převratný objev českých vědců

Až do současné doby byl všeobecně uznáván americký model přenosu bakterií do lidského organismu. Podle něj bakterie žijí ve střevě a ve chvíli, kdy klíště začne sát krev, přejdou ze střev do slinných žláz a následně do krevního oběhu hostitele. Tento model byl platný více než 30 let. Jeden z hlavních autorů objevu, Radek Šíma, ovšem popisuje, že „všechno je úplně jinak“. Pozorováním bakterií Borrelia afzelii v nymfách klíštěte Ixodus ricinus český tým zjistil, že bakterie nejsou detekovatelné ve slinách v žádné fázi cyklu sání. Pomocí dalších experimentů výzkumníci prokázali, že sliny nejsou nezbytné pro přenos infekce; bakterie naopak s největší pravděpodobností přechází ze střeva přes jícen rovnou do organismu hostitele. Pro úspěšnou kolonizaci hostitele je přitom nezbytná změna exprese povrchových proteinů, ke které dochází během sání klíštěte v jeho střevu.

Vědci současně vyvrátili hypotézu, že borrelie v prvních 24 hodinách nepřecházejí do těla hostitele. Bakterie do něj ve skutečnosti přecházejí ihned, během prvního dne však ještě nejsou infekční, protože nestihly změnit povrchové antigeny.

Slibný cíl terapie

Náročný výzkum bude i nadále pokračovat. Cílem je prokázat přenos bakterií přes střevo klíštěte a současně vyhledat střevní molekuly, které umožňují přežívání borrelií a jejich množení. Výsledky výzkumu se mohou stát slibným východiskem pro vývoj nových léčebných strategií v terapii tohoto závažného onemocnění přenášeného klíšťaty.

(holi)

Zdroje:
1. Pospíšilová T., Urbanová V., Hes O., Kopáček P., Hajdušek O., Šíma R. Tracking of Borrelia afzelii Transmission from Infected Ixodes ricinus Nymphs to Mice. Infect Immun 2019; 87 (6): e00896-18, doi: 10.1128/IAI.00896-18.
2. Mladí vědci odmítli názory autorit a přinesli nové důkazy, jak borelie přechází z klíštěte do hostitele. Biologické centrum AV ČR, 29. 7. 2019. Dostupné na: www.bc.cas.cz/novinky/detail/4963-mladi-vedci-odmitli-nazory-autorit-a-prinesli-nove-dukazy-jak-borelie-prechazi-z-klistete-do-hostitele



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se