Etanercept je v léčbě dermatomyositidy bezpečný a dobře tolerovaný

Nové výsledky roční pilotní studie týkající se blokátoru TNF-alfa etanerceptu v terapii dermatomyositidy ukázaly, že tento lék je bezpečný a pacienty dobře tolerovaný. Na studii se nicméně jako problematické ukázalo zařazování pacientů, neboť lékaři upřednostňovali zařazovat do této studie pouze ty pacienty, u kterých selhala jak léčba prednisonem, tak metotrexátem. Díky tomu bylo poměrně obtížné do studie zahrnout také terapeuticky naivní pacienty s nově diagnostikovanou dermatomyositidou. Druhým faktorem bylo také to, že i sami pacienti si často přáli zahájit léčbu standardními preparáty.

Ve studii bylo celkem 16 pacientů, z toho 10 žen. Ti byli randomizováni k léčbě etanerceptem (n=11, z toho 3 terapeuticky naivní pacienti, 8 refrakterních na dosavadní léčbu) v dávce 50mg jednou týdně v subkutánní injekci nebo placebem (n = 5, z toho 2 terapeuticky naivní pacienti a 3 refrakterní). Průměrná vstupní dávka prednisonu byla 45 mg/den ve skupině léčené etanerceptem a 39 mg/den ve skupině užívající placebo. U všech pěti subjektů dostávajících placebo došlo k selhání terapie a naproti tomu u pěti z 11 pacientů užívajících etanercept se podařilo postupně vysadit prednison.

Zajímavým momentem zmiňované studie je právě vysazování prednisonu. Pacientům s nově diagnostikovanou dermatomyositidou jsou totiž typicky podávány vysoké dávky prednisonu, které jsou posléze sice snižovány, ale bez jasně daných pravidel, kdy by k tomuto mělo dojít. Není přesně definováno, zda by se měl prednison vysadit například při normalizaci svalových enzymů, při jejich stabilizaci nebo při normalizaci svalové síly. V současné studii lékaři zvolili postup prakticky opačný –⁠ pokud u pacientů nedocházelo ke zhoršení, prednison postupně vysazovali. Co se týče dávek prednisonu, ty byly mezi 25. a 52. týdnem studie signifikantně vyšší ve skupině pacientů užívajících placebo oproti etanerceptu (průměr 29,2 mg/den vs. 1,2 mg/den).

Mezi oběma skupinami pacientů nebyly zjištěny žádné rozdíly ve vedlejších nežádoucích účincích. U nikoho nedošlo k rozvoji SLE (systémový lupus erthematosus) a vyrážka se zhoršila u pěti pacientů léčených etanerceptem a u jednoho léčeného placebem. Lékaři však zatím nevědí, zda tento příznak souvisí se zhoršením základního onemocnění, nebo zda se jedná o reakci na podávanou léčbu, proto je zde namístě opatrnosti.

(pes)

Zdroj: Amato A. A. et al. (For The Muscle Study Group). A randomized, pilot trial of etanercept in dermatomyositis. Annals of Neurology, 2011 Jun 17; DOI: 10.1002/ana.22477