Očima epidemiologů: Rok s pandemií a co bychom si z něj měli odnést do budoucna?

3. 3. 2021

Uplynulý rok strávený s pandemií vyvolanou SARS-CoV-2 virem je také rokem, kdy se informace a poznatky do té doby diskutované v úzkých kruzích specialistů staly předmětem zájmu médií a široké laické veřejnosti. Ačkoliv se aktuálně soustřeďujeme především na zvládnutí akutní situace, je třeba s těmito nově nabytými zkušenostmi a znalostmi strategicky pracovat i do budoucna. Jak nám tedy mohou pomoci zlepšit prevenci a predikci podobných situací a na co bude třeba se zaměřit především?

Nekončící řada

Jak vůbec rozpoznáme, že se rozvíjí epidemie či pandemie? Zdánlivě jednoduchá otázka, na niž však není snadné odpovědět. Z minulosti máme nepřeberné množství příkladů a nemusíme ani chodit daleko do historie: HIV v 80. letech 20. století, epidemie eboly v roce 1976 a znovu v roce 1995, hantavirová epidemie v roce 1993, ve 21. století poté postupně epidemie SARS, MERS, viru zika, poté znovu ebola v západní Africe a nyní SARS-CoV-2.

Faktory podporující rozvoj pandemií

Pandemické šíření patogenu je podmíněno existencí několika faktorů. V první řadě je to nárůst světové populace a její uspořádání. Současné demografické modely ukazují, že v roce 2050 bude ve městech žít 66 % světové populace (nyní je to 54 %). Přitom 90 % tohoto městského obyvatelstva se bude nacházet na asijském a africkém kontinentu. To znamená v subtropických nebo tropických oblastech s bohatou přírodní diverzitou, chudou infrastrukturou, problematickým zdravotním systémem a vysokou mírou chudoby. Tedy i v podmínkách ideálních pro šíření infekčních nemocí.

Druhým faktorem je cestování. Zvyšuje se jak jeho rychlost, tak objem. V současnosti se dostaneme z nejvzdálenějšího bodu Země na její opačný rychleji, než jaká je inkubační doba u většiny infekčních nemocí. Předpokládá se, že v následujících 20 letech se objem počtu cestujících opět zdvojnásobí a opět se na tomto vzestupu bude podílet asijská populace. Velký význam z hlediska mobility mají i globální události typu olympiád a dalších sportovních šampionátů.

Třetím faktorem jsou zvířata. Odhaduje se, že 61 % z 1415 druhů známých infekčních patogenů je patogenních pro člověka a je na něj přeneseno ze zvířat. Nemocný člověk představuje pro tento patogen konečný článek infekčního řetězce. Vliv na vývoj epidemiologické situace má i neustále se zvyšující počet domestikovaných zvířat. Jen pro zajímavost, virus chřipky dokáže infikovat více než 1000 živočišných druhů.

Čtvrtým faktorem jsou změny přírodního prostředí a klimatu, vyvolávané převážně působením člověka. Riziko pandemií dále zvyšuje tlak na řešení tohoto globálního problému. S tímto faktorem pak úzce souvisí faktor pátý, a to konflikty a přírodní katastrofy.

Monitorování a predikce epidemií

Časné zachycení epidemického či pandemického šíření viru je závislé na metodách, které máme k dispozici. Ať už se jedná o klasické epidemiologické metody nebo nové způsoby šetření využívající například elektronické datové trasování. V posledních 8 letech byla vytvořena celosvětová síť celkem 63 laboratorních pracovišť, která sdílejí epidemiologická data a za pomoci značného množství dalších informací, jako jsou data demografická, ekobiologická, meteorologická atd., pracují na modelech, které mají za úkol s co největší přesností vypočítat a předvídat potenciální epidemie. V případě dat z epidemie v západní Africe model určil více než desítku zemí na tomto kontinentu, kde se dosud nikdy epidemie eboly nerozhořela, jako možné lokality jejího budoucího výskytu.

Ochrana a boj proti dezinformacím

Světová zdravotnická organizace (WHO) či americká a evropská Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC, ECDC) se rovněž dlouhodobě zabývají otázkou, jak nejlépe přiblížit běžné populaci bez zdravotnického vzdělání problematiku šíření infekčních nemocí a boje s nimi. Jsou k tomu využívány jak klasické, tak moderní technologie. Bohužel se čím dál více ukazuje (zejména v souvislosti s aktuální pandemií), že velké množství informací šířených po internetu a prostřednictvím sociálních sítí v sobě nese zavádějící či přímo dezinformační obsah a že elektronické sdílení a šíření informací má značný dezinformační potenciál. I proto byl na úrovni Evropské komise zřízen program boje proti dezinformacím týkající se onemocnění COVID-19.

První výsledky jsou již zřetelné. Sociální sítě Facebook a Instagram mají funkční informační centrum k problematice COVID-19, které přesměrovává uživatele na data WHO. Rovněž Twitter připravil stránky věnované osvětové kampani ke COVID-19 s ověřenými informacemi a daty. Kanál YouTube zobrazuje zdrojová ověřená data a relevantní odkazy na důvěryhodné zdroje z oblasti zdravotnictví.

Vedle co nejpřesnějších dat by neměly být opomíjeny ani tradiční laické způsoby informování pomocí srozumitelných a snadno pochopitelných materiálů: obrazových sdělení, výstižných schémat a jednoduchých popisů, které zpravidla nejlépe a velmi efektivně slouží svému účelu.

prof. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D.
katedra epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví UO



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se