Profesor Jan Škrha šedesátiletý

30. září 2014 se dožívá významný český diabetolog a internista prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., šedesáti let. Jsem rád, že jsem mohl s mnoha českými a slovenskými autory, tedy s diabetology i představiteli příbuzných oborů, s diabetology z naší kliniky i s oběma Honzovými syny koncipovat toto slavnostní číslo časopisu Vnitřní lékařství. Děkuji zejména prof. Klimešovi za milá závěrečná slova ke článkům, které jsme jinak uspořádali abecedně podle jména prvního autora.

Profesor Škrha se narodil v Praze, promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1979. Již za studií pracoval v laboratoři na 3. interní klinice, publikoval už jako student řadu prací a zvítězil také v mezinárodním kole studentské vědecké konference. Již to předurčovalo úspěšnou klinickou i laboratorní karieru Jana Škrhy. Pracoval na problematice izoenzymů amylázy ve skupině prof. Jana Štěpána a později pak v diabetologické skupině prof. Jaroslava Páva, který byl jeho hlavním klinickým učitelem a po kterém pak také vedení diabetologické skupiny převzal. Prof. Škrha se stal v roce 1983 kandidátem a v roce 2000 doktorem lékařských věd. Habilitoval se v roce 1992 a v roce 2001 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství. Prof. Škrha prošel mnoha funkcemi, a to za velké zátěže klinické, pedagogické i laboratorní zahrnující např. rozsáhlou ambulantní péči o diabetiky či vedení řady úspěšných doktorandů i atestovaných diabetologů a internistů. Prof. Škrha vykonával a vykonává postupně i paralelně mnoho funkcí, že je až neuvěřitelné, že toho dokáže tolik stihnout: byl či je např. zástupcem přednosty kliniky, vedoucím Laboratoře pro endokrinologii a metabolizmus, členem předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně, předsedou, resp. místopředsedou České diabetologické společnosti, členem výboru internistické společnosti, vede Koordinační radu pro atestační vzdělávání. V posledních téměř 9 letech pak navíc zastává velmi náročnou funkci prorektora Karlovy Univerzity. Absolvoval dále studium MBA, které úspěšně využívá v řadě manažerských funkcí. Má za sebou i řadu funkcí mezinárodních, např. v Evropské diabetologické společnosti a Evropské organizaci lékařských fakult.

Publikoval kolem 300 článků, o vysoké kvalitě jeho vědecké činnosti svědčí H-index 22, který dokázal získat při výše uvedené zátěži jinými činnostmi, než je věda. Řeší a řešil řadu českých i mezinárodních grantových projektů. Honzovi zbývá čas i na další koníčky např. na hudbu a mineralogii.

Určitou vědeckou a pedagogickou syntézou Honzova díla je velká monografie Diabetologie, jejíž vydání s mnoha spoluautory koordinoval, a monografie Hypoglykemie. Se svou manželkou praktickou lékařkou vychoval dva syny, kteří jsou dnes již rovněž významnými českými diabetology a přispěli do tohoto čísla. Synové jsou pokračovateli tradice založené jejich dědečkem a Honzovým otcem MUDr. Františkem Škrhou, který vedl dlouhá léta diabetologickou ambulanci na poliklinice na Karlově náměstí v Praze. Honza, kráčeje v šlépějích svého otce, se stal významným představitelem Charvátovy internistické školy, byť mu osud umožnil poznávat medicínu v pojetí pana profesora jen asi deset let, nejprve v roli studenta a posléze sekundárního lékaře. Především je pak Honza představitelem diabetologické školy profesora Jaroslava Páva.

Přeji jménem všech autorů tohoto čísla, všech zaměstnanců III. interní kliniky a snad i jménem českých internistů a zejména diabetologů Honzovi hodně zdraví, aby ještě dlouho stačil vykonávat pro českou medicínu i pro Karlovu univerzitu tolik významných činností.

září 2014 

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA