Úvodní slovo

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

věřím, že číslo Urologických listů, které právě otevíráte, Vám přinese řadu aktuálních a důležitých informací,  ať  bude léto chladné, nebo horké, suché, či bohaté na atmosférické srážky a ať se naše planeta ochlazuje, nebo otepluje.

Společným jmenovatelem jsou v prvé řadě poruchy mikce doplněné dalšími zajímavými tématy. Proporcionálně je zastoupena diagnostika, léčba, konzervativní i operační postupy a metody. Použití botulotoxinu v urologii je pro naše urology stále spojeno s preskripčně-organizačními limitacemi. Úvodní článek mezinárodního autorského týmu z Michiganu a Brna nás seznamuje s proble­ma­tikou současného stavu vědění, které progresivně postupuje kupředu a stává se tak určitým motivem i impulzem ke změnám těchto rigidních pravidel, která pokrok rozhodně nekopírují.

Profesorka Pamela Ellsworth z Rhode Island nás uvede do problematiky mikčních dysfunkcí u dětí, které sice mají s dospělou urologií mnoho společného, ale zároveň se vyznačují četnými specifiky. Značných změn doznal pohled na symptomy dolních močových cest u mužů. Hlubší proniknutí do patofyziologie těchto příznaků a daleko větší možnosti farmakoterapie velmi výrazně posunují horizonty našich možností. Nejenom ve smyslu, že co bylo dříve kontraindikováno, je dnes dovoleno, a dokonce doporučováno, ale i ve smyslu rozšiřujících se možností kombinací farmakologické léčby, které vedou ke zlepšení kvality života, ovšem za předpokladu vyšších finančních investic. Velmi pěkný přehledný článek na toto téma (který mimochodem zatím v literatuře v takové podobě nenajdete) pochází z autorského týmu kolegů urologického oddělení Thomayerovy nemocnice.

Profesor Ajay Singla z Wayne State University v Michiganu nám předkládá současný stav možností léčby inkontinence vzniklé po prostatektomii. Také zde se možnosti léčebného aramamentaria urologa rozšiřují, i když hlavním přístupem by měla zůstat prevence vzniku této tak špatně přijímané mikční poruchy –⁠ tedy správná indikace a pokud možno co nejpreciznější a nejdokonalejší operační technika.

Primář Ivan Huvar z Brna dokončí svůj „seriál“ na téma operačních možností ženské stresové inkontinence a položme si v této souvislosti otázku: „Nejsou v této oblasti urogynekologové dál nežli my urologové?“

Použití bioinženýrských technik přípravy tkání i orgánů v medicíně a také v urologii se dnes dostává z polohy sci-fi do reality již téměř klinické praxe. Není to téma, na které bychom v urologické literatuře narazili příliš často, tak proč se nepoučit od experta z nejpovo­la­nějších. Nepochybně jím je profesor Anthony Atala z lékařské fakulty Wake Forest University v Severní Karolíně.

Komentáře článků ze současné urologické literatury z Current Medical Literature pod redakčním vedením profesora Johna Fitzpatricka z Dublinu obsah tohoto čísla Urologických listů vhodně doplňují.

Tematicky odlišný článek (dluh z loňského čísla věnovaného andrologii) kolegy Libora Zámečníka z Prahy přináší aktuální a potřebný pohled na současné možnosti provádění vazektomie v České republice.

Druhá část Guidelines pojednávajících o transplantaci ledvin patří tematicky k číslu předchozímu, ale z důvodu limitace stranového rozsahu jsme je museli rozdělit. Kdo tedy netrpělivě čekal na pokračování, dočkal se poměrně brzy.

S přáním letních měsíců spojených také s relaxací a odpočinkem

Dalibor Pacík