K diskuzi o sekcích České chirurgické společnosti

V prvních letech tohoto století, tj. před 10 až 14 lety, se zdálo, že Česká chirurgická společnost ČSL JEP se postupně rozpadne na několik společností, které se z ní vyčlení na základě užších zájmů jednotlivých chirurgických specializací. Ať již šlo o kolorektální či endoskopickou a laparoskopickou chirurgii, o HPB, chirurgii ambulantní či hrudní. K těmto snahám vedla probíhající atomizace chirurgie a rozpaky nad definováním obecné chirurgie a jejích perspektiv do budoucna. Odstředivé tendence ambulantních chirurgů byly navíc motivovány jejich specifickými zájmy, které nesdíleli s kolegy pracujícími u lůžka.

K rozpadu České chirurgické společnosti ČSL JEP ale nedošlo. Důvodů byla pravděpodobně řada, ale chtěl bych se zmínit o jednom velmi důležitém. Pozitivně pravděpodobně zafungovalo rozšíření pravomocí jednotlivých sekcí ve smyslu jejich vlastní odborné činnosti, možnosti volit si vlastní představitele a také mít samostatné financování. Proto členové těchto sekcí i nadále respektovali přání výboru zůstat součástí České chirurgické společnosti ČSL JEP.

Postupně se počet sekcí zvyšoval. Vedle již vyjmenovaných vznikla sekce intenzivní medicíny, sekce mladých chirurgů, bariatricko-metabolické chirurgie, NOTES a sekce mamologická. Jako poslední byly založeny tři sekce: endokrinochirurgická, herniologická a IBD. Zatímco u herniologické sekce bylo oponentů relativně málo, u té poslední někteří členové zdůrazňovali, že IBD je součástí koloproktologie, a není tudíž nutné vznik IBD sekce podporovat. A tak jednání o vytvoření sekce IBD znovu otevřelo diskuzi o sekcích obecně a o postoji k nim.

Výbor ČCHS ČSL JEP se proto rozhodl pozvat na své letošní poslední prosincové zasedání předsedy jednotlivých sekcí a vyzvat je k prezentaci činnosti za tento rok. Vyjma dvou se předsedové na jednání velmi dobře připravili a mile překvapili. Prezentovali poměrně bohatou aktivitu, ze které bylo patrné, že setkávání a úzká spolupráce chirurgů jedné specializace je pružnější, pro ně zajímavá a přináší výsledky. Potvrzuje se to například i na snaze o postupné vypracování doporučených postupů pro jednotlivé chirurgické specializace. Doporučené postupy a jejich tvorba jsou velmi aktuálním zadáním z hlediska jejich reflexe současného stavu medicíny a standardizace jejího uplatňování v praxi, ale nejen to. Mohou pomoci ochránit chirurgy, kteří je znají a dodržují, protože se stále častěji setkáváme se stížnostmi pacientů a musíme čelit žalobám na zanedbání péče nebo nedodržení non lege artis postupů.

Domnívám se, že vystoupení předsedů přesvědčilo, že není opodstatněné nahlížet na sekce skepticky, a to ani v případě těch malých, jako je sekce endokrinochirurgická, která má všeho všudy 18 členů a 30 spolupracujících „přátel“. Proč bychom měli bránit snaze pracovitých a vize plných chirurgů, kteří si našli platformu, jejímž prostřednictvím chtějí svým úsilím posunovat část oboru dopředu?

Snad jediné přání bych si dovolil vyslovit v souvislosti s Rozhledy v chirurgii. Jistě by bylo velmi zajímavé a prospěšné, kdyby se jednotlivé sekce pokusily sestavit monotematická čísla RvCH. Představily by v nich své specializace, a to jak v souhrnných sděleních o současném stavu, tak i v původních článcích, kazuistikách a případně i informacích o práci sekce. V některých renomovaných zahraničních časopisech se tato praxe objevuje a přináší kladné výsledky.

Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.

Předseda ČCHS

e-mail: miroslav.ryska@uvn.cz