#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

VZPOMÍNKA NA DOC. MUDr. JAROSLAVA KRAUSE, CSc.


Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 16, 2009, No. 1, pp. 44.
Kategorie: Osobní zpráva

Krátce před svými 81. narozeninami nás opustil kolega, spolupracovník a především přítel, docent Jaroušek Kraus.

Jeho pracovní anamnéza zahrnuje činnosti ředitele lázní Železnice, vedoucího lékaře Jedličkova ústavu v Praze, vědeckého pracovníka Výzkumného protetického pracoviště Spofa a zejména více než 30 let jako odborného asistenta, později docenta katedry FBLR ústavu, který za tu dobu měnil název od ÚDL přes ILF až k IPVZ.

Těch posledních třicet pracovních let jsme prožili spolu v jedné malé pracovně v poměrně mladém kolektivu kolem docenta, později profesora Jandy. Často vyčerpávající práce na lůžkové části, na ambulanci, při výuce v kurzech pro lékaře před atestací i po ní, při výcviku fyzioterapeutů a při koncepčních i výzkumných pracích, se dala zvládnout i díky tomu, že Jaroušek kolem sebe přímo rozsíval dobrou náladu a pohodu. Často jsme se do práce i těšili! Jeho přednášky byly vždy hodnoceny mezi nejlepšími a skvělou kapitolou byla i jeho práce v rehabilitačních jeslích OÚNZ Praha 10, které svojí úrovní snášely srovnání s renomovanými zahraničními pracovišti. Činnost docenta Krause v nich budila úctu i obdiv a památná je i „hláška“ ambulantní sestry kliniky, která pacientům v den jeho práce v jeslích sdělovala, že pan docent dnes celý den „dělá děti“ mimo dům. Skončení existence těchto jeslí nesl velice těžce a je to pro celou dětskou rehabilitaci u nás škoda.

V našem kolektivu nebyla nikdy závist a řevnivost, neznali jsme podrazy. Bylo nám líto, když pro potíže s chůzí a rovnováhou, způsobené diabetickou neuropatií, odešel z kliniky a ještě víc, když po smrti své ženy a při dalším zhoršení svého zdravotního stavu byl z vlastního domu dcerou předán do léčebny, kde také dožil.

Celé dvě generace rehabilitačních odborníků ho měly a snad mají rády jako učitele, odborníka, rádce a přítele, který nedokázal zarmoutit. Rehabilitační medicíně v Čechách, na Slovensku a zvlášť nám z vinohradské rehabilitace, bude dlouho chybět, ale vzpomínka na něj nám vždy dodá pocit radosti, která potlačí smutek.

MUDr. Miloslav Kadlec


Štítky
Fyzioterapie Rehabilitační a fyzikální medicína Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 1

2009 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#