Míra plnění specifických doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu u uživatelů mechanického vozíku hodnocená pomocí dotazníku LTPAQ-D-CZ

Meeting specific leisure time physical activity guidelines in manual wheelchair users: assessment using the LTPAQ-D-CZ

Aim: The aim of this study was to describe the extent to which manual wheelchair users meet specific leisure time physical activity guidelines and to examine their associations with sociodemographic factors. Methods: A total of 55 participants completed the Leisure Time Physical Activity Questionnaire for People with Disabilities (LTPAQD-CZ), assessing leisure-time physical activity during the previous 7 days. Leisure time physical activity was evaluated according to specific guidelines for individuals with spinal cord injury, including at least 20 minutes of moderate-to-vigorous aerobic activity twice per week and strength training twice per week. Results: Overall, 33% of participants met the specific leisure time physical activity guidelines. Statistically significant differences were found between individuals who were independent in transportation and those requiring assistance (p < 0.01), as well as between smokers and non-smokers (p = 0.04), in favour of participants who were independent in transportation and non-smokers. Conclusions: The results indicate persistently insufficient levels of leisure time physical activity among manual wheelchair users and highlight the need for targeted interventions. The validated LTPAQ-D-CZ questionnaire represents a suitable tool for assessing physical activity in this population.

Keywords:

physical disability – wheelchair user – leisure time physical activity – LTPAQ-D

Autoři: A. Vernerová; F. Chmelík
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury, Děkan: Mgr. Pavel Háp, Ph.D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2026; 106(2): 78-81
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl: Cílem studie bylo popsat míru plnění doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu u uživatelů mechanického vozíku a posoudit její souvislosti se sociodemografickými faktory. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 55 osob, které vyplnily dotazník Leisure Time Physical Activity Questionnaire for People with Disabilities (LTPAQ-D-CZ) zaměřený na volnočasovou pohybovou aktivitu za posledních 7 dní. Volnočasová pohybová aktivita byla hodnocena podle specifických doporučení pro jedince s míšní lézí, zahrnující alespoň 20 minut středně až vysoce intenzivní aerobní aktivity 2krát týdně a silový trénink 2krát týdně. Výsledky: Specifická doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu splnilo 33 % účastníků. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi jedinci, kteří se transportují sami a kteří k transportu využívají dopomoc (p < 0,01), a mezi kuřáky a nekuřáky (p = 0,04), ve prospěch těch, kteří zvládají transport samostatně, a těch, kteří nekouří. Závěry: Výsledky poukazují na přetrvávající nedostatečnou volnočasovou pohybovou aktivitu u uživatelů mechanického vozíku a zdůrazňují potřebu cílených intervencí. K hodnocení volnočasové pohybové aktivity v této populaci lze využít validovaný dotazník LTPAQ-D-CZ.

Klíčová slova:

vozíčkář – tělesné postižení – volnočasová pohybová aktivita – LTPAQ-D

ÚVOD

V České republice žije více než 800 tisíc osob s tělesným postižením. Přesné statistiky uživatelů mechanického vozíku neexistují. Víme však, že zhruba 130 tisíc osob s tělesným postižením nezvládne bez dopomoci ujít vzdálenost delší než 500 metrů (1). Tato skupina je poměrně heterogenní –⁠ omezení hybnosti může být vrozené, získané následkem úrazu, vyvolané onemocněním či spojené s procesem stárnutí. Bez ohledu na příčinu postižení představuje pro tyto jedince pohyb zásadní součást zachování zdraví a kvality života.

Význam volnočasové pohybové aktivity je u osob s tělesným postižením dobře doložen. Pravidelný pohyb přispívá k vyšší fyzické zdatnosti, síle, soběstačnosti i sebevědomí a zároveň podporuje psychickou pohodu, pocit svobody a sociální začlenění (2, 8, 9, 15). Přesto však většina osob s tělesným postižením nesplňuje obecná doporučení pro pohybovou aktivitu (3, 6). Studie navíc ukazují, že právě volnočasová aktivita je tou, která u této skupiny nejvýrazněji zlepšuje fyzickou kondici a zdravotní stav (13).

S ohledem na specifické potřeby uživatelů mechanického vozíku byla vytvořena upravená pohybová doporučení, protože obecná doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou pro ně často obtížně dosažitelná. Tato specifická volnočasová pohybová doporučení zahrnují alespoň 2 × 20 minut středně až vysoce intenzivní aerobní aktivity týdně a silový trénink 2krát týdně (10).

V České republice dosud nejsou k dispozici údaje o tom, do jaké míry uživatelé mechanického vozíku volnočasová pohybová doporučení skutečně plní, což omezuje možnost cíleně plánovat intervence a podporu této populace. Cílem studie je proto popsat, do jaké míry uživatelé mechanického vozíku plní specifická doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu a jak tyto výsledky souvisejí se sociodemografickými faktory.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

Výzkumný soubor

Do výzkumného souboru byli osloveni dospělí jedinci (18–65 let) s tělesným postižením, kteří pro svou mobilitu využívají mechanický vozík nehledě na konkrétní typ postižení. Participanti byli osloveni pomocí rehabilitačních a volnočasových organizací, které nabízejí své služby uživatelům mechanického vozíku. Celkem byla nasbírána data od 55 účastníků (tab. 1).

**Tab. 1. Charakteristika participantů (n = 55)**

Sběr dat

Studie byla schválena etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pod jednacím číslem 87/2022. Před účastí ve studii všichni participanti podepsali informovaný souhlas. Výzkum byl součástí většího výzkumu podpořeného projektem IGA_FTK_2023_004.

Účastníci vyplnili sociodemografický dotazník a dotazník Leisure Time Physical Activity Questionnaire (LTPAQ-D-CZ). Tento nástroj byl původně vyvinut pro osoby s míšní lézí a později byl validován pro využití u širší populace osob s tělesným postižením (4, 5). Dotazník zjišťuje volnočasovou pohybovou aktivitu za posledních 7 dní. Rozlišuje aerobní a silové cvičení, různou intenzitu zatížení (nízkou, střední a vysokou) a ptá se, kolik dní a kolik minut se této pohybové aktivitě jedinci věnovali. Dotazník byl validován v českém jazyce (14). Data byla sbírána napříč Českou republikou v období listopad 2022 až srpen 2024.

Statistická analýza dat

Statistická analýza dat proběhla v programu SPSS verze 25 (IBM Corp., Armonk, NY, USA). Proporce byly porovnávány pomocí chí-kvadrát testu v softwaru MedCalc (https://www.medcalc.org/en/calc/comparison_of_ proportions.php). Hladina statistické významnosti byla stanovena na α = 0,05.

VÝSLEDKY

Specifická doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu celkem plnilo 33 % jedinců, přičemž 40 % plnilo pouze doporučení pro silový trénink a 62 % jedinců plnilo pouze doporučení pro aerobní pohybovou aktivitu. V rámci sociodemografických skupin nebyly nalezeny rozdíly v rámci pohlaví, doby vzniku postižení (vrozené/získané), rozsahu postižení, zaměstnanosti, vzdělání ani věku (tab. 2). Rozdíly nebyly zjištěny ani v rámci doby strávené na vozíku, konzumaci alkoholu či bariérovosti okolí bydliště.

**Tab. 2. Míra plnění specifických doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu vzhledem k sociodemografickým faktorům u uživatelů mechanického vozíku**

Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi jedinci, kteří se transportují sami a kteří k transportu využívají dopomoc (p < 0,01), a mezi kuřáky a nekuřáky (p = 0,04), ve prospěch těch, kteří zvládají transport samostatně, a těch, kteří nekouří.

Absenci volnočasové pohybové aktivity reportovalo 24 % uživatelů mechanického vozíku. 33 % účastníků neuvedlo žádnou aerobní volnočasovou pohybovou aktivitu za týden a 46 % jedinců v uvedeném týdnu neabsolvovalo žádný silový trénink.

DISKUZE

Celkem 33 % uživatelů mechanického vozíku v naší studii plnilo specifická doporučení pro volnočasovou pohybovou aktivitu. Pro srovnání, v jiné studii jedinců se spinální lézí podle stejného dotazníku LTPAQ-D doporučení splnilo pouze 12 % participantů (12). Naopak studie, která použila k hodnocení volnočasové pohybové aktivity shodný dotazník a účastnili se jí fyzicky aktivní jedinci se spinální lézí, uvádí, že 47 % participantů splnilo doporučení (15). Holandská studie, která používala odlišný dotazník Physical activity scale for individuals with physical disability (PASIPD), uvádí splnění doporučení u 29 % participantů, což se více blíží našim výsledkům (7). Naše zjištění se tedy pohybují v rozsahu hodnot uvedených v literatuře.

Pokud zohledníme typ aktivity, 40 % našeho vzorku splnilo pouze doporučení pro posilovací aktivity a 62 % splnilo pouze doporučení pro aerobní aktivity. Oproti studii Rocchi et al. (12) jde o výrazně vyšší podíly –⁠ autoři uvádějí, že doporučení pro posilovací aktivity splnilo 19 % účastníků a doporučení pro aerobní aktivity 36 %, což je v souladu s jejich celkově nižší úrovní volnočasové pohybové aktivity. Holandská studie dále uvádí, že pouze doporučení pro aerobní aktivitu splnilo 63 % účastníků (7). Žádnou volnočasovou pohybovou aktivitu v našem souboru reportovalo 24 % jedinců, zatímco ve studii Rocchi et al. (12) to bylo 44 %.

Co se týče sociodemografických korelátů, holandská studie uvádí, že z jejich výsledků ženy, starší jedinci, kvadruplegici a participanti s nižším vzděláním měli menší šanci splnit doporučení (7). V naší studii se odlišnosti v těchto faktorech neprojevily. Statisticky významné rozdíly se u sledovaných jedinců ukázaly v rámci transportu, a to ve prospěch těch, kteří k transportu nepotřebují dopomoc. Potíže s transportem a závislost na dopomoci jsou často označovány za bariéru pro volnočasovou pohybovou aktivitu (11).

Studie přináší originální informace o volnočasové pohybové aktivitě uživatelů mechanického vozíku, která není v dostatečné míře zdokumentovaná. Zároveň je však důležité upozornit na limity této studie a při interpretaci výsledků je respektovat. Výzkumný vzorek není reprezentativní, proto výsledky nemůžeme generalizovat na celou populaci České republiky. Účastníci byli do výzkumu oslovováni prostřednictvím rehabilitačních a volnočasových organizací a dobrovolně se hlásili k účasti. Výzkum volnočasové pohybové aktivity mohl tedy zaujmout ve větší míře jedince s aktivnějším životním stylem.

ZÁVĚR

Specifická doporučení pro pohybovou aktivitu splnilo pouze 33 % uživatelů mechanického vozíku, přičemž značná část účastníků nevykázala žádnou volnočasovou pohybovou aktivitu. Vyšší úroveň volnočasové pohybové aktivity byla zjištěna u jedinců se samostatným transportem a u nekuřáků. Výsledky poukazují na přetrvávající nedostatečnou pohybovou aktivitu u této populace a zdůrazňují potřebu cílených intervencí, k jejichž hodnocení lze využít validovaný dotazník LTPAQ -⁠ -D-CZ.

Podpořeno interním grantem Univerzity Palackého v Olomouci: IGA_FTK_2023_004.

Výzkum byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury, Univerzity Palackého v Olomouci pod číslem jednacím 87/2022.

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

1. Český statistický úřad. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením 2019 [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/ czso/vyberove-setreni-osob-se-zdravotnim-postizenim-2018 [cit. 2026-04-14].

2. Cheung L, McKay B, Chan K, et al. Exploring sport participation in individuals with spinal cord injury: A qualitative thematic synthesis. J Spinal Cord Med. 2023; 46(4): 658–676.

3. Cho C, Shin W, Kong S. Participation in regular physical activity according to the type of disability, sex, point of disability diagnosis, and ability to walk independently in South Korea. Healthcare (Basel) 2021; 9(8): 1079.

4. Cummings I, Lamontagne ME, Sweet SN, et al. Canadian -⁠ -French adaptation and test-retest reliability of the leisure time physical activity questionnaire for people with disabilities. Ann Phys Rehabil Med. 2019; 62(3): 161–167.

5. Gee CM, Neely A, Jevdjevic A. The leisure time physical activity questionnaire for people with disabilities: validity and reliability. Disabilities 2024; 4(2): 321–331.

6. Hassett L, Shields N, Cole J, et al. Comparisons of leisure-time physical activity participation by adults with and without a disability: results of an Australian cross-sectional national survey. BMJ Open Sport Exerc Med. 2021; 7(1): e000991.

7. Hoevenaars D, Holla JFM, Postma K, et al. Associations between meeting exercise guidelines, physical fitness, and health in people with spinal cord injury. Disabil Rehabil. 2023; 45(6): 1030–1037.

8. Kim J, Kim J, Han A. Leisure-time physical activity, coping and life satisfaction among Korean individuals with physical disabilities. Health Promot Int. 2021; 36(3): 774–783.

9. Labbé D, Miller WC, Ng R. Participating more, participating better: Health benefits of adaptive leisure for people with disabilities. Disabil Health J. 2019; 12(2): 287–295.

10. Martin Ginis KA, West CR. From guidelines to practice: development and implementation of disability-specific physical activity guidelines. Disabil Rehabil. 2021; 43(24): 3432–3439.

11. Rayes R, Ball C, Lee K, White C. Adaptive sports in spinal cord injury: a systematic review. Curr Phys Med Rehabil Rep. 2022; 10(3): 145–153.

12. Rocchi M, Routhier F, Latimer-Cheung AE, et al. Are adults with spinal cord injury meeting the spinal cord injury-specific physical activity guidelines? A look at a sample from a Canadian province. Spinal Cord. 2017; 55(5): 454–459.

13. van der Scheer JW, Martin Ginis KA, Ditor DS, et al. Effects of exercise on fitness and health of adults with spinal cord injury: A systematic review. Neurology 2017; 89(7): 736–745.

14. Vernerová A, Dygrýn J, Chmelík F. Czech adaptation, construct validity and reliability of the leisure time physical activity questionnaire for people with disabilities. Disabil Rehabil. 2026; 1–9. doi:10.1080/09638288.2025.2608671

15. Watson PK, Stendell L, Quel de Oliveira C, et al. Leisure-time physical activity motives and perceived gains for individuals with spinal cord injury. Spinal Cord. 2024; 62(9): 546–552.