Autoři: L. Krčmová 1,2; V. Maňásek 1,3; G. Pazdrová 1,4; P. Holečková 1,5; M. Šachlová 1,6; M. Tomíška 1,7; P. Beneš 1,8 Působiště autorů: Pracovní skupina nutriční péče v onkologii2 Úsek léčebné výživy, Masarykův onkologický ústav, Brno3 Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Nový Jičín, a. s. 4 Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze5 Ústav radiační onkologie, Nemocnice Na Bulovce, Pr 1 Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2014; 27(2): 146 Kategorie: Aktuality v onkologii
Osmatřicetiletá žena trpěla po mnoho měsíců měnlivými potížemi, únavou a nechutenstvím, včetně změny vnímání vůně a chuti jídla. Příčinu spatřovala v nezdravém životním stylu a hledala radu u léčitele. Na jeho doporučení vyloučila ze stravy živočišné bílkoviny (maso, mléko a mléčné výrobky), dále cukr, sůl a ovoce se zeleninou, které nerostou v našich zeměpisných podmínkách. Základem jejího jídelníčku byly obilninové kaše. Až zhoršování stavu i po třech měsících diety a objevení se zvětšených krčních uzlin ji přivedlo k lékaři a posléze k diagnóze karcinomu nosohltanu. Během jednoho roku váhově klesla z výchozích 56 kg na 38 kg. Byla již unavená tak, že většinu dne trávila na lůžku. V tomto stavu byla přijata k paliativní chemoterapii za hospitalizace.
Z kvantitativní analýzy jídelníčku doporučeného léčitelem vyplynulo, že dlouhodobě pokrýval jen 45 % kalorických a 33 % bílkovinných potřeb pacientky. To v kombinaci s anorexií a maligní základní diagnózou vedlo ke ztrátě váhy (18 kg během jednoho roku zde představuje téměř 1/ 3 obvyklé tělesné hmotnosti), která ohrožovala život nemocné sama o sobě.
Ze spektra nutričních intervencí se na prvém místě nabízí návrat k běžné pestré a energií i bílkovinami bohaté dietě. Je třeba počítat s obtížnější tolerancí stravy v trávicím traktu uvyklém na restrikční dietu. K doplnění se nabízí sipping tekutých dietetik. Eventuální enterální výživa nosní sondou je zde nerealizovatelná pro lokalizaci nádoru. Uvažovat lze případně o doplňkové parenterální výživě.
Pozor, pacientka splňuje kritéria pro riziko tzv. refeeding syndromu s odpovídajícími opatřeními, viz Kazuistika č. 3 z našeho seriálu (Klin Onkol 2013; 26(5): 365).
Po opakované edukaci nutričním terapeutem pacientka přistoupila na změny ve svém stravovacím plánu a začala jíst kuřecí maso, později i ryby, máslo, mléko a smetanu jako součást pokrmů, čímž pokryla stravou cca 65 % potřeby energie a bílkovin. Zbytek byl doplněn sippingem tekutých nutričních přípravků s vyšším obsahem bílkovin a vlákninou. K léčbě byl přidán Thiamin 100 mg denně p.o. na cca dva týdny a byly monitorovány hladiny draslíku, hořčíku a fosfátu během realimentace. Za takto pečlivé nutriční monitorace a intervence se nemocné podařilo absolvovat paliativní léčebný program.
Závěrem seriálu nutričních kazuistik bychom čtenářům rádi jménem všech autorů poděkovali za jejich pozornost. Věříme, že odborná nutriční péče – nepodceněná, ale také nepřeceněná – najde postupně své místo v komplexní péči o naše nemocné.
Lenka Krčmová
Úsek léčebné výživy
Masarykův onkologický ústav
Žlutý kopec 7
656 53 Brno
e-mail: lenka.krcmova@mou.cz
Obdrženo: 9. 3. 2014
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
