Dopis redakci

Vážená redakce,

Dovolte mi reagovat na článek „Vzácný pyrofosfátový močový konkrement u pětiletého chlapce s kongenitální hypofosfatázií“ autorů Polák M., Kotaška K., Plachý L., Průša R., Fořtová M., Klin. Biochem. Metab., 27 (48), 2019, No 2, p. 90-95.

Část medicínská je velmi pěkně zpracovaná a velice si vážím toho, že tuto kazuistiku autoři publikovali, nicméně v její analytické části se vyskytují nesrovnalosti.

Autoři uvádí na základě infračervené spektroskopie, že se jedná o směs pyrofosfátu vápenatého a síranu vápenatého v ekvimolárním množství. Přítomnost sulfátů zdůvodňují medikací pacienta sulfamethoxazolem.

V publikovaném spektru se síran vápenatý nevyskytuje a sulfametoxazol se nemetabolizuje na sulfáty, většina je eliminována močí jako N4-acetylsulfametoxazol, který také způsobuje litiázu. V publikovaném spektru diskutovaného článku není ani pyrofosfát vápenatý.

Obr. 1 ukazuje blíže neurčený pyrofosfát, který nám v podobě spektra, ještě před jeho publikací, poslali autoři ke konzultaci (vyhodnotili jsme jej jako pravděpodobný pyrofosfát) a spektrum skutečného síranu vápenatého z naší databáze. Oblast 1200 -1140 cm^-1 (označeno šipkou) je sice typická pro absorpční pásy síranu vápenatého, jak autoři popisují, ale musely by tomu odpovídat i deformační vibrace při 600 a 667 cm^-1 (v obrázku označen), které by se při uváděné koncentraci 50 % musely projevit.

Druhá uváděná složka -⁠ pyrofosfát vápenatý, spektrum dostupné např. z informačních zdrojů databází [1], případně obr. 5 článku Corrêa a Holanda [2].

Spektrum je jiné, než spektrum publikované, v oblasti 1000 -1250 cm^-1 je značné množství absorpčních pásů, které publikovanému spektru chybí.

Zmiňované sulfáty se vyskytují v moči extrémně raritně a spíše u zvířat, zkušenost jsme publikovali v práci na toto téma [3].

Prosím o opravu publikovaného výsledku. Podle nás by to mohl být blíže neurčený pyrofosfát, což odpovídá kazuistice. Dospěli jsme k tomu porovnáním se spektrem zvířecího pyrofosfátu (K, Mg), který jsme analyzovali v roce 2012 a určili dle literatury. Je mu velmi blízké, avšak nelze vyloučit i příměs dosud neznámé látky.

Autoři se zbytečně pokoušeli o přesné určení neznámé látky. To je velmi těžký úkol i pro toho, kdo se IČ spektroskopií profesně zabývá. Je lépe pokusit se o částečnou interpretaci, a zůstat v kontaktu s lékařem pro další upřesnění. Takto postupují i renomované zahraniční laboratoře. Například u skupiny močanů, které tvoří komplexy, je variabilita spekter značná. Skupina pyrofosfátů bude mít patrně stejný potenciál.

S přátelským pozdravem,

RNDr. Tamara Kořistková,

Aeskulab k.s., Brno

6. 9. 2019, Brno