Hypertenze v klinické praxi


Autoři: M. Souček
Vyšlo v časopise: Kardiol Rev Int Med 2017, 19(2): 83
Kategorie: Editorial

Vážení čtenáři,

dovolte mi, abych Vás oslovil s výběrem článků na téma hypertenze. Vím, že si řeknete, zase hypertenze, ale stále 70 % léčených hypertoniků nedosáhne cílových hodnot krevního tlaku, tj. pod 140/ 90 mm Hg. Proč tomu, tak je? Jednak je možná chyba na straně lékaře při výběru léků, jednak na straně pacienta, který nedodržuje léčebný režim. Rezistentní hypertenze se vyskytuje pouze v 7– 9 %.

Naše doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze z roku 2012 zdůraznila nutnost dosažení cílových hodnot krevního tlaku, a to většinou s využitím kombinace antihypertenziv. Ve velkých klinických studiích bylo monoterapií dosaženo kontroly hypertenze u 20– 30 % nemocných. Nedosáhneme-li normalizace krevního tlaku monoterapií, je vhodnější kombinovat lék s antihypertenzivem jiné třídy, než zvyšovat dávku jednoho léku. Kombinace antihypertenziv ze tříd s rozdílným, vzájemně se doplňujícím mechanizmem účinku, může lépe snížit krevní tlak a současně vyřadit fyziologické regulační mechanizmy působící proti účinku terapie. Do klinické praxe přišla první fixní kombinace tří antihypertenziv ve složení inhibitor ACE perindopril –  betablokátor amlodipin –  diuretikum indapamid. Hlavním přínosem této fixní kombinace tří antihypertenziv je podstatné zjednodušení léčebného schématu u pa­cientů, lepší compliance a také snížení výskytu nežádoucích účinku díky synergii jednotlivých složek. Následně také lepší kontrola krevního tlaku. To vše se dočtete v článcích předních českých hypertenziologů.

Hypertenze bohužel postihuje cílové orgány, mezi něž patří především srdce a mozek. Proto se věnuje vztahu hypertenze k ischemické chorobě srdeční a hypertenze k srdečnímu selhání. Hypertenze také úzce souvisí s cévními mozkovými příhodami, a proto primární a sekundární prevence má zde své místo. A protože nám populace stárne a v pozdním věku narůstá výskyt především systolické hypertenze, tak se věnujeme i léčbě hypertenze ve stáří.

Celkový obraz o vysokém krevním tlaku doplňuje článek o sekundární hypertenzi. Přeji Vám za celý autorský tým, příjemné chvilky při čtení tohoto čísla časopisu Kardiologická revue – Interní medicína.

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

www.fnusa.cz

miroslav.soucek@fnusa.cz


Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiochirurgie Kardiologie

Článek vyšel v časopise

Kardiologická revue – Interní medicína

Číslo 2

2017 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se