#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Epidemiologické charakteristiky humánnej leptospirózy v Slovenskej republike, 2008–2019


Autoři: J. Perželová ;  M. Kotrbancová ;  M. Fulová ;  A. Bražinová
Působiště autorů: Comenius University in Bratislava, Faculty of Medicine, Institute of Epidemiology, Bratislava, Slovak Republic
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 74, 2025, č. 3, s. 141-148
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.61568/emi/11-6568/20250808/141313

Souhrn

Cieľ práce: Cieľom práce bolo sledovanie vybraných epidemiologických charakteristík humánnej leptospirózy na Slovensku v rokoch 2008–2019.

Materiál a metódy: Údaje o pacientoch boli získané z výsledkov laboratórnej diagnostiky a dotazníkov. Diagnóza akútnej leptospirózy bola potvrdená sérologickým vyšetrením v mikroaglutinačnom teste v súlade s klinickými a epidemiologickými údajmi. Štatistické analýzy boli vykonané pomocou softvéru STATA verzia 18 (StataCorp LP, College Station, TX, USA).

Výsledky: Priemerná ročná incidencia na Slovensku v sledovanom období bola 0,185/100 000 obyvateľov. Miera letality bola 2,48 % v dôsledku troch smrteľných prípadov. Infekcia postihla viac mužov (80,16 %) ako ženy (19,84 %) väčšinou vo veku 20–69 rokov s vrcholom vo veku 50–59 rokov. Takmer tri štvrtiny postihnutých osôb boli ľudia bez profesionálnej expozície. Najvyšší počet prípadov bol zaznamenaný v období od júna do novembra s vrcholom v auguste (25,62 %). Najviac prípadov bolo hlásených z Košického (23,14 %) a Trenčianskeho kraja (22,31 %).

Závery: Incidencia humánnej leptospirózy si v sledovanom období zachováva klesajúci trend, ktorý je na Slovensku pozorovaný v posledných desaťročiach. Počty prípadov sú pravdepodobne podhodnotené z dôvodu nesprávne stanovenej diagnózy kvôli širokému spektru klinických prejavov a nízkej informovanosti lekárov o možnej etiológii ochorení.

Klíčová slova:

epidemiológia – Leptospira – incidencia – ochorenia ľudí


Zdroje
  1. Abdullah NM, Mohammad WMZW, Shafei MN, et al. Leptospirosis and its prevention: knowledge, attitude and practice of urban community in Selangor, Malaysia. BMC Public Health, 2019;19(1):628. doi: 10.1186/s12889-019-6981-0.
  2. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2019. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2020.136 s. ISBN 978-80-972963-8-4.
  3. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2013. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2014. 128 s. ISBN 978-80-89738-00-7.
  4. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2014. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2015. 122 s. ISBN 978-80-89738-05-2.
  5. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2015. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2016. 116 s. ISBN 978-80-89738-08-3.
  6. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2016. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2017. 114 s. ISBN 978-80-89738-11-3.
  7. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2017. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2018. 118 s. ISBN 978-80-8143-231-6.
  8. Antolová D, et al. Summary report of zoonoses, their causative agents and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2012. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2013. 120 s. ISBN 978-80-970552-9-5. 2013.
  9. Avdičová M, et al. Summary report of zoonoses, food-borne and water-borne diseases in the Slovak Republic in 2018. Bratislava: Ministry of Agriculture and Rural Development of the Slovak Republic; 2019. 126 s. ISBN 978-80-972963-4-6.
  10. Bakoss P, et al. Leptospiroses 2009−2011. In: Bakoss P, et al. Surveillance of zoonoses −⁠ leptospiroses, ornithosis, psittacosis and mammalian chlamydiosis. Bratislava: State Veterinary and Food Administration of the Slovak Republic; 2013. s. 6−62. ISBN 97880-7148-064-8.
  11. Bakoss P, Macháčová E, Jareková J. Long-term trends in the epidemiology of human leptospirosis (Slovak Republic, 1954 –⁠ 2006). Eur J Clin Microbiol Infect Dis, 2012;31(9):2167–2176. doi: 10.1007/s10096-012-1551-8.
  12. Bakoss P. Leptospiroses. In: Bazovská S, et al. Special epidemiology. Bratislava: Comenius University Publishing House; 2017. s. 328−336. ISBN 978-80-223-4179-0.
  13. Beauté J, Innocenti F, Aristodimou A, et al. Epidemiology of reported cases of leptospirosis in the EU/EEA, 2010 to 2021. Euro Surveill, 2024;29(7):2300266. doi: 10.2807/1560-7917. ES.2024.29.7.2300266.
  14. Ciceroni L, Stepan E, Pinto A, et al. Epidemiological trend of human leptospirosis in Italy between 1994 and 1996. European Journal of Epidemiology, 2000;16 : 79–86.
  15. Costa F, Hagan JE, Calcagno J, et al. Global Morbidity and Mortality of Leptospirosis: A Systematic Review. PLoS Negl Trop Dis, 2015;9(9):e0003898. doi: 10.1371/journal.pntd.0003898.
  16. European Centre for Disease Prevention and Control, Leptospirosis. In: ECDC. Annual epidemiological report for 2015. Stockholm: ECDC; 2018.
  17. Goris MG, Boer KR, Duarte TA, et al. Human leptospirosis trends, the Netherlands, 1925–2008. Emerg Infect Dis, 2013;19(3):371–378. doi: 10.3201/eid1903.111260.
  18. Haake DA, Levett PN. Leptospirosis in Humans. Curr Top Micro­ biol Immunol, 2015;387 : 65–97. doi: 10.1007/978-3-662-450598_5.
  19. James S, Sathian B, van Teijlingen E, et al. Outbreak of Leptospirosis in Kerala. Nepal J Epidemiol, 2018;8(4):745–747. doi: 10.3126/nje.v8i4.23876.
  20. Jansen A, Schöneberg I, Frank C et al. Leptospirosis in Germany, 1962–2003. Emerg Infect Dis, 2005;11 : 1048–1054.
  21. Lara JM, Von Zuben A, Costa JV, et al. Leptospirosis in Campinas, São Paulo, Brazil: 2007–2014. Rev Bras Epidemiol, 2019;22:E190016. doi: 10.1590/1980-549720190016.
  22. Markovych O, Tymchyk V, Kolesnikova I. Leptospirosis in Zakarpattia Oblast (2005–2015). Vector Borne Zoonotic Dis, 2019;19(5):333–340. doi: 10.1089/vbz.2018.2356.
  23. Meites E, Jay MT, Deresinski S, et al. Reemerging Leptospirosis, California. Emerg Infect Dis, 2004;10(3):406–412. doi: 10.3201/ eid1003.030431.
  24. Mgode GF, Japhary MM, Mhamphi GG, et al. Leptospirosis in sugarcane plantation and fishing communities in Kagera northwestern Tanzania. PLoS Negl Trop Dis, 2019;13(5):e0007225. doi: 10.1371/journal.pntd.0007225.
  25. Mwachui MA, Crump L, Hartskeerl R, et al. Environmental and Behavioural Determinants of Leptospirosis Transmission: A Systematic Review. PLoS Negl Trop Dis, 2015;9(9):e0003843. doi: 10.1371/journal.pntd.0003843.
  26. Naing C, Reid SA, Aye SN, et al. Risk factors for human leptospirosis following flooding: A meta-analysis of observational studies. PLoS One, 2019;14(5):e0217643. doi: 10.1371/journal. pone.0217643.
  27. Yasouri SR, Moghadam RG, Ghane M. Identification of Pathogenic and Saprophytic Leptospira spp. from the Rice Fields of Tonekabon Township Using PCR Technique. Advanced Studies in Biology, 2013;5(10):437–445.
  28. Zubach O, Telegina T, Semenyshyn O, et al. Leptospirosis in Ukraine (Lviv Oblast): Clinical and Epidemiological Features. Vector Borne Zoonotic Dis, 2019;19(5):341–346. Bratislava: State Veterinary and Food Administration of the Slovak Republic; 2009. 22 s.

Conflict of interest

The authors declare no conflict of interest.

Do redakce došlo dne 31. 1. 2025.

Adresa pro korespondenci:
RNDr. Jana Perželová, PhD.
Ústav epidemiologie,
Lekárska fakulta Univerzita Komenského Bratislava
Moskovská 3
811 08 Bratislava Slovenská republika
e­mail:
jana.perzelova@fmed.uniba.sk

Štítky
Hygiena a epidemiologie Infekční lékařství Mikrobiologie

Článek vyšel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#