Incidence dyslipidemií v populaci dětí s obezitou


Incidence of dyslipidemia in a obese children population

The incidence of occurrence of individual forms of dyslipidemia in described in 182 obese children followed in a children obesitology outpatient at the Clinic of Physical Education and Cardiovascular Rehabilitation at Faculty Hospital Olomouc. It has become obvious that in our cohort of child obese population disorder of lipid metabolism was apparent in 53 children, i.e. in 29.12% of those who fulfilled diagnostic criteria for classification into one of the three basic groups of hyperlipidemia (hypercholesterolemia, hypertriglyceridemia or combined hyperlipidemia). At the same time, 43 children (23.6%) had isolated or combined another dyslipidemia, specifically HDL-cholesterol level.

Key words:
dyslipidemia, child obesity, atherosclerosis


Autoři: D. Pastucha 1;  J. Hyjánek 2;  J. Malinčíková 1
Působiště autorů: Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF UP, Olomouc, přednosta doc. MUDr. E. Sovová, Ph. D., MBA 1;  Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny FN a LF UP, Olomouc, přednosta prof. MUDr. J. Šantavý, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2012; 67 (3): 147-151.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Práce popisuje incidenci výskytu jednotlivých forem dyslipidemií v souboru 182 dětí s obezitou sledovaných v dětské obezitologické ambulanci při Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve FN Olomouc. V námi vyšetřeném vzorku dětské obézní populace jsme zjistili, že porucha metabolismu lipidů již byla prokazatelná u 53 dětí, tj . 29,12 %, které splnily diagnostická kritéria pro zařazení do jedné ze tří základních skupin hyperlipidemií (hypercholesterolemie, hypertriacylglycerolemie nebo kombinovaná hyperlipidemie). Součastně u 43 dětí, tj. 23,6 %, jsme nalezli izolovaně nebo v kombinaci s jinou dyslipidemií sníženou hladinu HDL-cholesterolu.

Klíčová slova:
dyslipidemie, dětská obezita, ateroskleróza

ÚVOD

Dyslipidemie patří mezi nejvíc rozšířené vrozené vady metabolismu a jsou nejen významným, ale také většinou prvním rizikovým faktorem aterosklerózy vedoucí k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, který lze odhalit již v dětství. Pochopení metabolických pochodů je nezbytné k porozumění poruch lipidového metabolismu, na jejichž základě se pak určuje diagnóza, prognóza a strategie terapie u dětí.

Dyslipidemie definujeme jako skupinu onemocnění masového výskytu, která je charakterizována patologicky zvýšenou nebo patologicky sníženou hladinou jedné nebo více složek plazmatického lipidového spektra. Klasifikace dyslipidemií prošla delším vývojem. Původní klasifikace Fredericksonova, která rozeznávala šest typů lipidových plazmatických fenotypů, je pro klinickou praxi zbytečně komplikovaná.

V současnosti nejrozšířenější je klasifikace Evropské společnosti pro aterosklerózu, která byla převzata i do doporučení českých odborných společností [1]. Podle ní poruchy metabolismu plazmatických tuků etiopatogeneticky dělíme do tří skupin:

  1. hypercholesterolemie – zvýšená koncentrace celkového a LDL-cholesterolu
  2. hypertriacylglycerolemie – zvýšená koncentrace triacylglycerolů s normální koncentrací cholesterolu
  3. kombinovaná hyperlipidemie – zvýšená koncentrace cholesterolu a triacylglycerolů

V současné době řadíme mezi dyslipidemie rovněž izolované snížení koncentrace HDL-cholesterolu. V dětství se setkáváme nejčastěji s hypercholesterolemií, tj. se zvýšenou koncentrací celkového a LDL-cholesterolu. Kombinovaná hyperlipidemie se projeví velkou většinou až u dospívajících, kdy se při hypercholesterolemii začíná zvyšovat také koncentrace triacylglycerolů. Izolovaná hypertriacylglycerolemie je u dětí vzácná a většinou sekundární.

Dyslipidemie může být primární, na podkladě monogenního genetického defektu, nebo polygenní, kdy se kombinuje genetická predispozice s nesprávnou životosprávou, včetně nadměrného zastoupení živočišných tuků ve stravě. Nebo může vzniknout sekundárně při různých patologických stavech, často např. s rozvojem obezity [2, 3].

V současné době jsme vystaveni epidemii obezity, která se stává závažným chronickým onemocněním, pro které je typický pozvolný nástup doprovázený celou řadou závažných metabolických změn. Mezi nejzávažnější komplikace dětské obezity řadíme následky spojené s metabolickými změnami podmiňujícími rozvoj kardiovaskulárního onemocnění s hypertenzí, akcentovanou aterosklerózou a poruchy metabolismu – porušená glukózová tolerance, hyperurikémie, porucha lipidového metabolismu [4].

Je nezbytná správná interpretace laboratorních výsledků, aby nedocházelo k podcenění nebo na druhé straně ke zbytečnému přecenění získaných hodnot, což by mohlo vést ke zbytečným režimovým omezením nebo dokonce farmakoterapii [3]. Vzhledem k tomu, že v dětském věku může často dojít k přechodnému zvýšení hladiny krevních lipidů, je nutné provádět vždy vyšetření za standardních podmínek (venózní krev po 12hodinovém lačnění) a opakovaně cca za 6–8 týdnů [4].

Normální hladiny lipidů u dětí uvádíme v tabulce 1 [5, 6].

Tab. 1. Hladiny krevních lipidů u dětí.
Hladiny krevních lipidů u dětí.
 

Cíl práce

Cílem práce bylo zjistit incidenci a zastoupení jednotlivých základních typů dyslipidemií v populaci dětských pacientů s obezitou.

SOUBOR

Bylo vyšetřeno 182 obézních dětí sledovaných v obezitologické ambulanci na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace při FN a LF UP Olomouc. Z nich bylo 101 chlapců s průměrným věkem 13,29 ± 2,34 let a 81 dívek s průměrným věkem 12,55 ± 2,72 let. Děti byly odeslány do obezitologické ambulance na základě doporučení svých praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD). Vzhledem ke stanoveným cílům práce byly dále sledovány ve studii pouze děti s BMI vyšším než 97. percentil podle pohlaví a věku.

METODIKA

U všech dětí byla provedena základní antropometrická vyšetření (výška, hmotnost, obvod pasu a boků). Bylo provedeno anamnestické vyšetření zahrnující osobní, farmakologickou, alergologickou, sociální, pohybovou a u dívek gynekologickou anamnézu.

V rámci osobní anamnézy byla zjištěna porodní hmotnost, gestační stáří při narození, délka kojení. Základní biochemická vyšetření koncentrace glukózy, celkového cholesterolu, triacylglycerolů, HDL-cholesterolu (high-density lipoprotein), LDL-cholesterolu (low-density lipoprotein), glykemie a inzulinemie byla stanovena na biochemickém analyzátoru ILAB-600 (Instrumentation Laboratory, Lexington, Ma, USA) s použitím setů firmy Bio Vendor. Vyšetření provedlo Oddělení klinické biochemie ve FN Olomouc. Ve všech případech byly dodržovány principy správné laboratorní praxe a laboratoř byla pod systematickou intra- a interlaboratorní kontrolou správnosti a přesnosti vyšetření podle ISO 9001: 2000.

Jako dyslipidemii jsme hodnotili laboratorní výsledky podle platných doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií u dětí a dospívajících (tab. 1) [5, 6].

VÝSLEDKY

U všech dětí bylo provedeno komplexní klinické vyšetření, včetně anamnestického, objektivního a laboratorního vyšetření. Popisná statistická data po rozdělení podle pohlaví zachycují tabulky 2 a 3.

Tab. 2. Popisná statistická data souboru – chlapci.
Popisná statistická data souboru – chlapci.
Legenda: TKs – systolický krevní tlak, TKd – diastolický krevní tlak, SD – směrodatná odchylka, CCH – celkový cholesterol, HDL – lipoproteiny o vysoké hustotě, LDL – lipoproteiny o nízké hustotě, TGA – triacylglyceroly

Tab. 3. Popisná statistická data souboru – dívky.
Popisná statistická data souboru – dívky.
Legenda: TKs – systolický krevní tlak, TKd – diastolický krevní tlak, SD – směrodatná odchylka, CCH – celkový cholesterol, HDL – lipoproteiny o vysoké hustotě, LDL – lipoproteiny o nízké hustotě, TGA – triacylglyceroly

Na základě provedených laboratorních vyšetření jsme zjistili, že ve skupině obézních dětí se již projevuje rozvoj poruchy metabolismu tuků. Ve skupině dyslipidemií se jednalo nejčastěji o pokles hladiny HDL (tab. 4).

Tab. 4. Rozdělení incidence dyslipidemií v souboru.
Rozdělení incidence dyslipidemií v souboru.
Legenda: CCH – celkový cholesterol, TGA – triacylglyceroly, HDL – high-density lipoprotein cholesterol

DISKUSE

Pařízková a Lisá (2007) upozorňují na fakt, že metabolické změny patří k nejzávažnějším následkům obezity, které zachycujeme laboratorně již v časném dětství, i když klinicky prokazatelné následky jsou až v dospělosti. Tyto změny mohou vést k rozvoji metabolického syndromu (Reavanův syndrom X). Vyšší hodnoty C-peptidu a inzulinu svědčí pro počínající inzulinovou rezistenci a riziko pozdějšího rozvoje diabetes mellitus 2. typu. Dále nacházíme u obézních jedinců zvýšenou hladinu celkového cholesterolu, vyšší hodnoty LDL-cholesterolu a triacylglycerolů a naopak nižší hodnoty HDL-cholesterolu, což má za následek pozdější rozvoj aterosklerózy. K poruše metabolismu se vztahuje i porucha funkce jater spojená se steatózou [7]. V námi vyšetřeném vzorku dětské obézní populace jsme zjistili, že porucha metabolismu lipidů již byla prokazatelná u 53 dětí, tj. 29,12 %, které splnily diagnostická kritéria pro zařazení do jedné ze tří základních skupin (hypercholesterolemie, hypertriacylglycerolemie nebo kombinovaná hyperlipidemie). Současně u 43 dětí, tj. 23,6 %, jsme nalezli izolovaně nebo v kombinaci s jinou dyslipidemií sníženou hladinu HDL-cholesterolu.

Mnoho studií prokazuje přímou korelaci hyperlipidemie s obezitou. Např. studie Bogalusa Heart Study na skupině 1560 mladých lidí ve věku 5 až 26 let ukázala, že hladiny plazmatických triacylglycerolů, VLDL a LDL-cholesterolu pozitivně korelovaly s hmotností a HDL-cholesterol naopak s tělesnou hmotností koreloval negativně [8].

Ještě vyšší korelaci mezi obezitou a dyslipidemií popisují Korsten et al. Ve skupině dětí s obezitou bylo až 45,8 % dětí s abnormálním lipidovým profilem. U 10 % pozorovali izolovanou elevaci LDL-cholesterolu, u 15 % elevaci LDL-cholesterolu a současně zvýšení hladiny TGA. V 18,9 % prokázali zvýšení TGA a současný pokles HDL-cholesterolu. Pokles HDL-cholesterolu byl také nejčastějším abnormálním nálezem v řadě dalších studií (např. Reinehr et al., 2006; Weiss et al., 2004; Steinberger et al., 2003) a také v naší vyšetřované skupině, kde celkem 43 dětí, tj. 23,6 %, mělo sníženou hladinu HDL-cholesterolu [9, 10, 11, 12].

Z hlediska rozvoje aterosklerózy je tento nález velice závažný, protože zvýšená koncentrace HDL-cholesterolu snižuje riziko aterosklerotických změn arterií a naopak snížená koncentrace pod 1,0 mmol/l představuje zvýšené riziko pro rozvoj aterosklerózy.

I přes opakovaně popsanou korelaci mezi obezitou a dyslipidemií v dětském věku je zapotřebí pamatovat, že i děti štíhlé mohou mít výrazně patologický lipidogram a naopak u některých dětí s morbidním stupněm obezity se setkáváme s fyziologickými hodnotami krevních lipidů.

ZÁVĚRY

Ateroskleróza je proces polygenní, ovlivněný genetickými a environmentálními faktory. Tento proces začíná již v dětském věku a hyperlipidemie jsou jedním z nejrizikovějších faktorů v etiopatogenezi aterosklerózy [13, 14]. Zahájení prevence je nezbytně nutné již v raném dětském věku, neboť výrazně přibývá jak dětí s hyperlipidemií, tak dětí obézních, u kterých byla opakovaně prokázána i zvýšená korelace nejen s dyslipidemií, ale také další metabolické komplikace související s časným rozvojem metabolického syndromu [15, 16, 17]. Je proto nutná včasná prevence edukace o správné a dostatečné pohybové aktivitě, dietních opatřeních a event. lázeňská léčba [18, 19].

Práce byla podpořena grantem č. NT 11098-4/2010.

Došlo: 5. 12. 2011

Přijato: 9. 1. 2012

MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MBA

Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF UP

I. P. Pavlova 6

775 20 Olomouc

e-mail: Dalibor.Pastucha@fnol.cz


Zdroje

1. Češka R, et al. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 1. vyd. Praha: Triton, 2005.

2. Hyjánek J, Pastucha D. Srovnání farmakologických, dietních a režimových opatření při léčbě hyperlipidémií jako prevence aterosklerózy v dětském věku. Pediatrie pro Praxi 2010; 11 (2):121–124.

3. Hyjánek J, Pastucha D, Tichý L, et al. Výsledky molekulárně genetického vyšetření pacientů Dětské lipidové poradny Fakultní nemocnice Olomouc v rámci projektu MedPed. Čes-slov Pediat 2010; 65 (7–8): 441–444.

4. Pastucha D, Hyjánek J, Horáková D. Hypertenze dětského věku a její vztah k inzulinové rezistenci. Pediatrie pro Praxi 2007; 8: 237–239.

5. Urbanová Z, Šamánek M, Češka R, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií u dětí a dospívajících, vypracované výborem České společnosti pro aterosklerózu. Cor Vasa 2008; 50 (2): K41–K47.

6. Urbanová Z, Šamánek M. Co nového je v diagnostice a léčbě dyslipidémií v dětství a dospívání. Vnitř Lék 2007, 53 (12): 15.

7. Pařízková J, Lisá L, et al. Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. 1. vyd. Praha: Galén, Karolinum, 2007.

8. Freedman SD, Khan LK, Dietz WH, et al. Relationship of childhood obesity to coronary heart disease risk factors in adulthood: The Bogalusa Heart Study. Pediatrics 2001; 108 (3): 712–718.

9. Reinehr T, Sousa G, Toschke AM, et al. Long-term follow-up of cardiovascular disease risk factors in children after an obesity intervention. Am J Clin Nutr 2006; 84 (3): 490–496.

10. Weiss R, Dziura J, Burgert TS, et al. Obesity and the metabolic syndrome in children and adolescents. N Engl J Med 2004; 350: 2362–2374.

11. Steinberger J, Daniels SR. Obesity, insulin resistance, diabetes, and cardiovascular risk in children. Circulation 2003; 107: 1448–1453.

12. Korsten-Reck U, Kromeyer-Hauschild K, Korsten K, et al. Frequency of secondary dyslipidemia in obese children. Vasc Health Risk Manag 2008 October; 4 (5): 1089–1094.

13. Šamánek M, Urbanová Z. Výskyt nadváhy a obezity u 7427 českých dětí vyšetřených v roce 2006. Čes-slov Pediat 2008; 63 (3): 120–125.

14. Šamánek M, Urbanová Z. Prevence aterosklerózy v dětském věku. Praha: Galén, 2003.

15. Pastucha D, Talafa V, Malinčíková J, et al. Obesity, hypertension and insulin resistance in childhood – a pilot study. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2010; 154: 77–82.

16. Marinov Z, Nesrstová M, Barčáková U, et al. Výsledky pětileté činnosti dětské obezitologické ambulance Dětské polikliniky FN Motol a UK 2. LF, Praha. Čes-slov Pediat 2011; 66 (1): 6–11.

17. Pastucha D, a kol. Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. Praha: Grada, 2011: 1–128.

18. Zlatohlávek L, Urbanová Z, Vrablík M, et al. Sledování rizikových faktorů aterosklerózy u obézních dětí. Čes-slov Pediat 2011; 66 (3): 153–156.

19. Marinov Z, Barčáková U, Nesrstová M, et al. S dětmi proti obezitě. Praha: IFP Publishing, 2011: 1–128.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 3

2012 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se