Metodika molekulárně patologické diagnostiky - díl druhý

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé,

v doškolovací části podzimního čísla našeho časopisu budeme pokračovat v sérii textů, jejichž cílem je přiblížit histopatologům současné možnosti molekulární diagnostiky v našem oboru. Po článcích o PCR, klasické sekvenaci i sekvenaci nové generace z minulého čísla vás čekají texty popisující možnosti i úskalí diagnostiky pomocí fluorescenční in situ hybridizace (M. Mrhalová a R. Kodet) a průtokové cytometrie (P. Manďáková a J. Čandová), dozvíte se více o principech a využití laserové mikrodisekce (P. Lužná a J. Ehrmann) či o současných možnostech molekulární detekce minimální reziduální choroby u hematologických ale i nehematologických malignit (M. Kalinová). V příštím čísle dokončíme sérii o této problematice ještě dvěma texty -⁠ o možnostech průkazu chromozomálních změn u nádorových onemocnění pomocí komparativní genomové hybridizace (CGH), array-CGH a SNP array a dále o principech a využití tkáňových kultur v patologii. Po této úvodní „metodické“ sérii se můžete v dalších číslech těšit na články o konkrétních aplikacích molekulární diagnostiky v jednotlivých oblastech diagnostické patologie, a to jak z pohledu diagnostického tak i prognostického a prediktivního. Velkou pozornost budeme věnovat i familiárním syndromům s predispozicí k nádorovým onemocněním a diagnostickým implikacím pro náš obor.

U molekulární diagnostiky však v doškolovací části tohoto vydání nezůstaneme a číslo uzavíráme přehledovým článkem E. Honsové a kol., který představuje novou genotypickou klasifikaci hepatocelulárního adenomu a diskutuje současné možnosti diferenciální diagnostiky mezi hepatocelulárním adenomem a fokální nodulární hyperplazií, zejména v jehlových biopsiích.

Kromě doškolovacích textů přinášíme i dvě zajímavá pozorování -⁠ článek popisující maligní somatickou transformaci ve zralém cystickém teratomu ovaria ve formě mucinózního adenokarcinomu non-intestinálního typu z pera bratislavských kolegů (K. Kajo a kol.), dále pak kazuistiku s diskuzí poměrně nedávno popsané jednotky tzv. eozinofilní dysplázie děložního hrdla v asociaci s infekcí HPV 6 (O. Ondič a kol.).

Korespondenti Monitoru odvedli jako obvykle perfektní práci, a tak se i tentokrát můžete dozvědět o publikovaných novinkách z různých oblastí diagnostické patologie, které by vás rozhodně neměly minout.

Přeji vám poučné a inspirativní čtení

J. Zámečník