JAKÁ JE VAŠE DIAGNÓZA?


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 44, 2008, No. 2, p. 49
Kategorie: Články

Odpověď: Lepromatózní lepra (miliární)

Příslušným barvením prokázány v cytoplazmě světlých buněk četné acidorezistentní tyčky (Virchowovy buňky).

Lepra (malomocenství) je dnes endemická jen v chudých zemích tropů a subtropů; odhaduje se, že je tam celkem postiženo 10–15 milionů obyvatel. Lepra provází lidstvo již od starověku a původně byla rozšířena po celém světě. Ještě začátkem 20. století se vyskytovala i v Evropě; etiologické agens popsal Hansen roku 1874 v norském Bergenu.

Mycobacterium leprae (Hansenův bacil) je acidorezistentní, obligátně intracelulární tyčka, která se špatně kultivuje. Infekce vede k buněčnému typu imunity (pozdní hypersenzitivitě), na níž je založen diagnostický leprominový test (analogie tuberkulinového testu).

Předpokládá se, že infekce vzniká respirační cestou a z plic se šíří hematogenně. Inkubační doba je dlouhá – i řadu let a onemocnění začíná ložisky hypopigmentace a ztráty citlivosti v kůži. Z této úvodní léze se pak vyvíjejí oba klasické typy lepry – tuberkuloidní a lepromatózní, které se od sebe zásadně liší. U tuberkuloidní lepry se nacházejí specifické granulomy v kůži a v průběhu nervů; nemoc má lehčí průběh a je málo infekční.

Lepra lepromatosa (syn. tuberosa; nodosa; maligna) je charakterizována vznikem splývajících uzlů průměru několik mm až 3 cm, tvořených nahromaděním světlých histiocytů obsahujících obrovské počty bacilů (Virchowovy buňky). Jejich barva a pěnitý vzhled  jsou dány množstvím lipidů. Lymfocyty jsou přítomny jen minimálně.

Nemoc symetricky postihuje kůži, zejména obličeje (facies leontina), rukou a nohou. Uzly mají tendenci se rozpadat a jizvit, což vede k rozsáhlým mutilacím. Kromě kůže bývají postiženy zejména nosní sliznice, lymfatické uzliny, periferní nervy (Schwannovy buňky), oči a varlata. Postižení sleziny a jater ve formě miliárních uzlíků je udáváno jako vzácné. Lepromatózní lepra je silně nakažlivá a její prognóza je špatná.

Jak je zjevné z našeho případu, s rozvojem turistiky a migrace je dnes možno se s leprou setkat i u nás.

 I. Šteiner, Hradec Králové


Zdroje

1. Bednář, B., Fingerland, A., Jedlička, V. (ed.): Patologická anatomie, díl I, Praha, SZN, 1963, s. 269–272.

2. Kumar, V., Abbas, A.K., Fausto, N.: Robbins and Cotran Pathologic Basis of Disease, 7th ed., Elsevier Saunders, 2005, s. 387–388.

3. McGee, J.O‘.D., Isaacson, P.G., Wright, N.A. (ed.): Oxford Textbook of Pathology, Vol. 1, Oxford University Press, 1992, s. 482–483.

Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se