Ekzém rukou 2. část: Kontaktní alergie a kontaktní alergeny

Souhrn

Článek navazuje a doplňuje 1. díl článku o ekzému rukou. Věnuje se kontaktním alergenům u ekzému rukou. Po drobněji rozebírá kontaktní alergeny a jejich zdroje v neprofesionální i profesionální sféře se zaměřením na kontaktní ekzémy rukou a prevenci senzibilizace.

Klíčová slova:

ekzém rukou – kontaktní alergeny – četnost kontaktní senzibilizace

ÚVOD

Spektrum kontaktních alergenů, které se mohou uplatnit v oblasti rukou, je velmi široké a dá se říci, že se v této lokalizaci mohou použít prakticky téměř veškeré kontaktní alergeny. Mohou to být kontakt ní alergeny z prostředí domácího, pracovního a také obsahové komponenty přípravků kosmetických i farmaceutických. Obsahové komponenty přípravků farmaceutických se uplatňují nejčastěji u pacientů se základní diagnózou atopický ekzém [9].

Kontaktní senzibilizace a vývin kontaktního ekzému často souvisí s výkonem povolání a je tedy příčinou onemocnění z povolání s nutností změnit zaměstnání. Klinický obraz se i po eliminaci kontaktního alergenu nemusí vždy upravit adintegrum, ale může být udržován nespecifickými faktory (mytí, tření, vlivy chladu apod.), může se také uplatnit komplikace mikrobiální s přechodem v ekzém mikrobiální.

Ke zjištění příčiny kontaktního ekzému je nutné provést epikutánní testy, které jsou pro diagnostiku příčin kontaktního ekzému nezastupitelné.

 

Epikutánní testy s kontaktními alergeny slouží k experimentálnímu vyvolání kontaktní alergické reakce, a to v alergologické koncentraci a v přesně stanoveném vehikulu.

Alergeny se přikládají na klinicky zdravou kůži zad, po odeznění akutní fáze onemocnění (prevence vzniku falešně pozitivních reakcí a zhoršení stávajícího onemocnění) obvykle na dobu 48 hodin. Hodnocení reakcí se provádí za 48, 72 a 96 hodin, vhodné je tes ty kontrolovat i po týdnu. Základem je vyšetření stan dardní sadou kontaktních alergenů. U nás je k dispozici Evropská standardní sada firmy Chemotechnique Dia gnostics AB, která do konce roku 2024 obsahovala 30 kontaktních alergenů a 1 test kontrolní. Tabulka 1 uvádí také jejich alergologické koncentrace, vehikula a procentuální četnost senzibilizovaných v souboru 1 506 pacientů s ekzémem rukou vyšetřených na I. dermato venerologické klinice ve FN u sv. Anny v Brně v letech 2002–2024 na jednotlivé alergeny (tabulka 1).

 

Epikutánní testy speciální s kontaktními alergeny z domácího i pracovního prostředí se provádějí dle anamnézy jednotlivých pacientů v případech, kde příči na ekzému není objasněna provedením standardní sady, a v případech, kde existuje podezření na účast dalších kontaktních alergenů, které nejsou součástí této sady. Často se jedná o pomocné látky přípravků kosmetických a farmaceutických. S kontaktní senzibilizací na pomoc né látky v těchto přípravcích se setkáváme nejčastěji u chronických ekzematiků. Senzibilizaci mohou vyvolat látky konzervační, emulgační i antioxidační.

Koncentrace alergologická je vesměs vyšší než koncentrace používaná v přípravcích farmaceutických a kosmetických, protoepikutánní test s hotovým přípravkem může být negativní. Některé pomocné látky jsou používány jak v přípravcích kosmetických, tak farmaceutických, mnohé jsou však přítomny i v přípravcích technických využívaných v průmyslové oblasti (např. chladící emulze). Z tohoto důvodu může být obtížné v některých případech stanovení zdroje senzibilizace, resp. posouzení vztahu k výkonu povolání. Používání některých pomocných látek v jednotlivých oblastech, tedy v přípravcích farmaceutických i kosmetických, eventuálně průmyslové oblasti, je uvedeno v tabulce 2.

Aktuální kontaktní alergeny u pacientů s ekzémem rukou

Nikl je stále nejvýznamnějším kontaktní alergenem, a to zvláště u ženské populace. Ve více než 80 % nesou visí s výkonem povolání. Senzibilizace vzniká nejčastěji v souvislosti s nošením ozdobných předmětů z bižuterie a z poniklovaných součástí oděvů. Z bižuterie se nejčastěji podílejí na vzniku senzibilizace náušnice (klipsy). Při vývinu senzibilizace hraje roli tlak a mikro traumatizace, z téhož důvodu se často také uplatňují poniklované přezky na hodinkách. Kontaktní ekzém vyvolaný senzibilizací na nikl se klinicky jeví jako forma erytematoskvamózní, může mít dále formu dysidrotickou nebo pruriginózní (tzv. „niklový svrab“). Často je pozorovaná senzibilizace na nikl u pacientů s atopickou dermatitidou v anamnéze. S profesionální senzibilizací se setkáváme nejčastěji u galvanizérů, kadeřnic, zdravotních sester, pokladních, švadlen a krejčích. Je možná sdružená přecitlivělost s kobaltem (udává se až u 30 % pacientů), rovněž s chromem, mědí a paladiem. Exacerbace ekzému, zvláště u silně senzibilizovaných, jsou časté, neboť nikl se vyskytuje ubikvitárně [12]. Chrom zůstává významným alergenem, zejména u mužské populace. Vlastním alergenem je chrom troj mocný, který prakticky nepenetruje do kůže. Dobře proniká chrom šestimocný, který je na trojmocný re dukován. Klinicky se jeví ekzém vyvolaný senzibilizací na chrom často formami numulárními. Senzibilizace je možná z různých zdrojů, např. z cementu, častěji dochází k senzibilizaci u zedníků, kteří pracují s cementem za vlhka než u dělníků zaměstnaných při jeho výrobě. V současné době je pozorován v celé Evropě postupný pokles senzibilizace na chrom u pracovníků ve stavebnictví, neboť řada činností je v tomto oboru již automatizovaná, tj. bez přímého kontaktu pracovníka s cementem (obsah CrVI musí být od roku 2005 nižší než 2ppm).

Z dalších zdrojů je významná chromočiněná kůže s možností senzibilizace jak u dělníků ve výrobě, tak i u uživatelů při určité dispozici (iritační dermatitida rukou –⁠ možnost senzibilizace z pracovních rukavic). Významné jsou také stopy chromu v řezných olejích a čisticích prostředcích pro domácnost. Ekzém vyvolaný senzibilizací na chrom bývá často spojen s mikrobiální superalergizací, která může významně ovlivnit průběh onemocnění (chronicita či časté exacerbace). Sdružená alergie s kobaltem je udávána kolem 25 % [16].

Kobalt může mít za zdroj senzibilizace bižuterii, jako v případě senzibilizace na nikl. Dále může být alergenem u obráběčů kovů při obrábění legované oceli, alergenem lakýrníků (kobalt linolát, –acetát, –naftenát se používají jako sikativa barev a laků). Je přítomen ve stopách v cementu, může vést k senzibilizaci u pracovníků ve stavebnictví. Často se setkáváme se sdruženou senzibilizací, kobalt–chrom nebo kobalt–nikl [13].

Formaldehyd je jako alergen na prvním místě mezi alifatickými sloučeninami. V první fázi působení na kůži se může uplatňovat jako iritans a vyvolat iritační dermatitidu, posléze se může uplatnit jako alergen a vést k obrazu kontaktního ekzému (dvojfázový vznik kontaktního ekzému). Často jsou klinicky pozorovány formy erytematoskvamózní nebo dyshidrotické. Využití má formaldehyd velmi široké, proto ke vzniku senzibilizace může dojít jak v domácím prostředí, tak i při výkonu zaměstnání. Ve zdravotnictví se využívá v dezinfekčních prostředcích, proto se uplatňuje často jako profesionální alergen zejména u středního zdravotnického personálu. Bývá používán také v kombinaci s glutaraldehydem a kvarterními amoniovými bázemi v prostředcích určených k vyššímu stupni dezinfekce. Formaldehyd se využívá rovněž při výrobě plastických hmot –⁠ fenolformaldehydových pryskyřic (elektroizo lační materiály, tmely, výroba slévárenských jader, lepení dřeva) a aminoplastů (lepidla, nemačkavá úprava textilií) [14].

 

Parfémy vykazují celoevropsky nárůst senzibilizace. Nejčastěji ke vzniku senzibilizace vedou součásti směsi fragrance-mix I (součást evropské standardní sady), jež obsahuje skořicový alkohol, skořicový aldehyd, α-amyl skořicový aldehyd, eugenol, izoeugenol, geraniol, hydroxycitronellal, oak moss absolute. Senzibilizaci na parfémy může také signalizovat pozitivní test na peruánský balzám, což je přírodní pryskyřice jihoamerického stromu Myroxylon balsamum, var. pereirae, používaná jednak k výrobě parfémů a také k hojení ran pro své dezinfekční, granulační a keratoplastické účinky. Má společné některé obsahové součásti z fragrance-mix I (skořicový alkohol, skořicový aldehyd, eugenol, izoeugenol), dále obsahuje např. vanilin, limonen, benzylalkohol a další, které se rovněž mohou uplatnit jako kontaktní alergeny. Deriváty kyseliny skořicové obsahuje také propolis, který je zvláště v posledních letech využíván jak v lidovém léčitelství, tak i v kosmetických přípravcích. Řada pacientů je senzibilizovaných současně na fragrance-mix I, peruánský balzám a propolis (nepravá skupinová přecitlivělost).

Fragrance-mix II byla zařazena do evropské stan dardnísady v roce 2008, obsahuje citral, farnesol, cit ronellol, hexylcinnamal, kumarin a lyral, neboť výrobci parfémů a parfémovaných kosmetických přípravků začali frekventně používat další komponenty. Samostatně se z této směsi testuje lyral (chemicky hydroxy izohexyl 3-cyklohexen karboxaldehyd), neboť počty senzibilizovaných zejména na lyral narůstají.

Konzervanty

Parabeny jsou deriváty p-hydroxybenzoové kyseliny. Používá se metyl-, etyl-, propyl-, butyl, izobutyl -⁠ a izopropylester. Užívají se jak ke konzervaci der matologických extern, tak přípravků kosmetických. V dermatologických externech se používá metylparaben a propylparaben v poměru 2 : 1 v množství 0,09 0,1 %. Senzibilizační potenciál parabenů je z pohledu dlouhodobého používání nevysoký.

Konzervanty uvolňující formaldehyd reprezentuje bronopol chemicky 2-brom-2-nitro-propandiol, imida zolidinylurea (Germal 115), diazolidinylurea (Germal II), DMDM-hydantoin chemicky dimetyloldimetyl-hyd antoin a Quaternium-15 chemicky N-(3-chloroallyl) hexaminiumchlorid. Pacient může být senzibilizován na látku samu, na formaldehyd nebo na oba současně. Bronopol je používán ke konzervaci především kosmetických přípravků, v některých zemích i přípravků farmaceutických. Obsahují jej některá naše veterinární léčiva.

Kathon CG je směs izotiazolinových derivátů 5-chlo ro-2-metyl-4-izotiazolinonu a 2-metyl-4-izotiazolinonu v poměru 3 : 1. Používá se často jako konzervans v kosmetickém průmyslu a také v technické oblasti (např. konzervace průmyslových kapalin). V současnosti se stoupající senzibilizací se v kosmetickém průmyslu po užívá nejčastěji v přípravcích pro krátkodobý kontakt s pokožkou (vlasová kosmetika, mycí gely apod.). Alergická reakce na Kathon CG může v rámci skupinové přecitlivělosti signalizovat též senzibilizaci na izotiazolinové deriváty používané ke konzervaci průmyslových kapalin, ke kterým náleží benzizotiazolinon a oktylizotiazolinon.

Chloracetamid se používá často ke konzervaci kosmetických přípravků.

Chlorokresol je využíván jako konzervant v pří pravcích farmaceutických, kosmetických i výrobcích technických, jako jsou lepidla, tiskařské barvy, chladicí emulze apod.

Triklosan je využíván jako konzervační látka jak ve farmaceutickém průmyslu, tak v průmyslu kosmetickém a také v technické oblasti ke konzervaci např. některých řezných olejů a emulzí.

Jodpropynylbutylkarbamát náleží k aktuálním konzervačním přípravkům. V kosmetických přípravcích se používá frekventovaně, včetně přípravků určených pro děti. Významné je používání také v technické oblasti ke konzervaci např. chladicích emulzí, přípravků ke konzervaci dřeva a vodou ředitelných barev. Zdrojem senzibilizace mohou být jak přípravky kosmetické, tak i průmyslová oblast.

Benzylalkohol je jako konzervant dosti často využíván v kosmetických přípravcích, má také další vlastnosti, např. anestetické, a je i součástí parfémů. Využívá se jak v průmyslu kosmetickém, tak farmaceutickém a rovněž potravinářském, fotografickém a v dalších průmyslových oblastech.

Benzylsalicylát je další často používaná konzervační látka.

Antioxidanty

Propylgalát –⁠ propylester kyseliny 3,4,5-trihydroxy benzoové se jako kontaktní alergen uplatňuje především v přípravcích farmaceutických, výjimečně kosme tických.

Butylhydroxyanizol (BHA) se rovněž používá ke stabilizaci výrobků v potravinářství (E320), jakož i v průmyslu farmaceutickém a kosmetickém a také v technické oblasti. Butylhydroxytoluen (BHT) (E321) má použití obdobné. Oba mají také konzervační účinky. Mezi BHA a BHT je častá skupinová přecitlivělost.

Emulgátory

Alcoholes adipis lanae jsou z dermatoalergologic kého hlediska nejvýznamnější. Mohou být součástí jak dermatologických extern, tak kosmetických přípravků. Používají se také v oblasti technické. Z kosmetických přípravků může senzibilizovat také kokamidopropyl betain. Výjimečně může senzibilizovat propylenglykol a trolamin [3, 4, 5, 6, 8, 11, 15]. V tabulce 3 uvádíme výsledky frekvence senzibilizace na pomocné látky přípravků kosmetických a farmaceutických v souboru 1 506 pacientů s ekzémem rukou vyšetřených na I. dermatovenerologické klinice ve FN u sv. Anny v Brně v letech 2002–2024.

Dermatologická externa jako příčina kontaktního ezému

Dermatologické zevní přípravky a prostředky mohou být zdrojem kontaktní přecitlivělosti v důsledku obsahu účinných látek –⁠ například antibiotika, antimykotika, antiflogistika, kortikosteroidy a další obsažené látky. Jako kontaktní alergeny se zde mohou uplatnit také pomocné látky –⁠ konzervancia, antioxidanty a emulgátory –⁠ viz výše. Kromě propolisu, který je součástí evropské standardní sady, se mohou uplatnit také další látky přírodní povahy. V našem souboru pacientů s ekzémem rukou (n = 1 506) senzibilizoval čajovníkový olej u 27 pacientů, tj. 1,8 % souboru, a extrakt heřmánku u 31 pacientů, tj. 2,1 % souboru, extrakt arniky u 27, tj. 1,8 % souboru. Zdrojem senzibilizace byly kosmetické přípravky.

PROFESIONÁLNÍ EKZÉMY RUKOU

V současné době jsou nejčastějšími profesionálními kontaktními alergeny plastické hmoty, guma, respektive gumárenské chemikálie, pomocné látky průmyslových kapalin (zvláště látky konzervační uvolňující formaldehyd), méně často se v posledních letech uplatňují chrom a jeho sloučeniny a dezinfekční prostředky.

Plastické hmoty vedou k senzibilizaci nejčastěji v důsledku obsahu nevytvrzených epoxidových pryskyřic, které jsou používané například jako lepidla (lepení kovů, skla, pryže, dřeva). Vyvolávají ekzém akutního charakteru postihující ruce, předloktí, obličej, mnohdy je ekzém generalizovaný.

Dosti často se setkáváme se senzibilizací na akryláty, např. u dělníků z nátěrových hmot, ale také u stomatologického personálu (protetika) a u pracovníků salónu pro úpravu nehtů. Z dalších plastických hmot vedou k senzibilizaci občasně pryskyřice polyesterové (výroba skelných laminátů) a fenolformaldehydové (výroba např. slévárenských jader, nábytkářských lepidel apod.).

Guma, resp. gumárenské chemikálie, mohou vyvolat kontaktní profesionální ekzém jednak u výrobců, jednak u uživatelů. Vlastní příčinou kontaktní senzibilizace bývají nejčastěji antioxidanty používané při výrobě pryžových výrobků a akcelerátory vulkanizace. Méně často se jako alergen v našich podmínkách uplatňuje latex. Vyvolává přecitlivělost I. typu dle Coombse a Gella, tj. kontaktní kopřivku, proteinovou dermatitidu a také příznaky respirační alergie, možné jsou i reakce anafylaktické.

Antioxidanty jako nejvýznamnější kontaktní alergen reprezentuje N-fenyl-N-isopropylparafenylendiamin, derivát paraaminobenzoové kyseliny, přítomný v černé pryži (pneumatiky, duše, hadice, kabely, těsnění, holínky). Při senzibilizaci na tento antioxidant, který náleží k paraaminosloučeninám, může být pacient v rámci skupinové přecitlivělosti současně senzibilizován na další paraaminosloučeniny (např. barviva na bázi parafeny lendiaminu používané v barvách na vlasy, azo-barviva používaná k barvení v textilním průmyslu, prokain, sulfonamidy).

Akcelerátory vulkanizace pryže jsou z hlediska senzibilizace zastoupeny zejména akcelerátory thiuramového typu, které jsou často příčinou senzibilizace na gumu pracovních rukavic. Se senzibilizací na gumu, respektive gumárenské chemikálie, se setkáváme v řadě profesí: průmysl chemický (výroba pryžových předmětů), hornictví a zemědělství (holínky, hadice, držadla), kovoprůmysl (hadice, těsnění), zdravotnictví (chirurgické a pracovní rukavice) [2].

Pomocné látky průmyslových kapalin, zvláště látky konzervační uvolňující formaldehyd nabývají jako kontaktní alergeny v posledních letech významného postavení. Pacient může být senzibilizován na látku samu, na formaldehyd nebo na obojí. Je-li senzibilizován na formaldehyd, je pravděpodobné, že ekzém může recidivovat nebo probíhat chronicky.

Ke konzervantům odštěpujícím formaldehyd používaným v průmyslové oblasti náleží: Bioban CS-1246 (1-aza-5-etyl-3,7-dioxa-5-etylbicyclo(3,3)octan), Bio ban CS-1135 (směs 3,4-dimetyloxazolidinu a 3,4,4-tri metyloxazolidinu), Bioban P-1487 (směs 4-(2-nitrobutyl) morfolinu a 4,4-(2-etyl-2-nitro-trimetylen) dimorfolinu), Preventol D2 (benzylhemiformal)-(fenylmetoxymeta nol), Tris Nitro (2-hydroxymetyl-2-nitro-1,3-propandiol), Grotan BK (1,3,5-tris-(2-hydroxyetyl)-hexahydrotriazin), Parmetol B90 (metylen-bis(metyloxazolidin)). Jejich přítomnost lze očekávat v řezných a hydraulických olejích, také v latexových barvách a emulzích, disperzních lepidlech, ve hmotách používaných jako těsnění a ke konzervaci v kožedělném průmyslu. Výjimečně se po užívá také jako konzervant chladicích emulzí bronopol (2-brom-2 -⁠ nitro-1,3-propandiol), který je běžným konzervantem v kosmetickém průmyslu [10].

Další významnou skupinou konzervantů jsou v kovoprůmyslu izotiazolinové deriváty, zejména oktylizotiazolinon (Kathon 893) a sodná sůl 1,2-benzizotia zolin-3-onu (Proxel GXL). Oktylizotiazolinon je navíc využíván i v disperzních lepidlech, v lacích, v disperzních a klihových barvách, v koželužnách, k ochraně proti plísním a také v některých kosmetických přípravcích, např. v šamponech. Benzizotiazolinon je využíván podobně –⁠ v řezných, hydraulických a chladicích olejích a emulzích, v disperzních barvách a lepidlech, v saponátových přípravcích a mycích emulzích používaných v technických oborech, ve fotochemikáliích, v disperzních tvrdidlech pro akrylátová lepidla, v nejrůznějších pastách, např. v autokosmetice, v textilním a papírenském průmyslu. Mezi oktylizotiazolinonem a 1,2-benzi zotiazolin -⁠ 3-onem je možnost skupinové přecitlivělos ti stejně jako mezi ostatními izotiazolinovými deriváty, např. Kathonem CG (směs 5-chlor-2-metyl-4-isotiazo lin-3-onu a 2-metyl-4-isotiazolin-3-onu v poměru 3 : 1), který je využíván ke konzervaci kosmetických přípravků. Sám Kathon CG bývá rovněž výjimečně používán i ke konzervaci v průmyslové oblasti (chladicí kapaliny, řezné oleje) [7] (obr. 1).

EKZÉM RUKY JAKO CHOROBA Z POVOLÁNÍ A JEHO PREVENCE

Detailní anamnéza a zhodnocení klinického obrazu a průběhu je nezbytné, aby bylo možno zjistit etiologický základ onemocnění a všechny další faktory modifikující základní klinický obraz. Častá je souvislost s výkonem povolání, tj. v případě atopického ekzému může nevhodné pracovní zařazení v důsledku iritujících faktorů pracovního prostředí vést k jeho exacerbaci, možná je navíc kontaktní senzibilizace (obr. 2).

Pacient bývá po řádném vyšetření na specializovaném dermatoalergologickém pracovišti přeřazen ze zdravotních důvodů, případně při vzniku kontaktní přecitlivělosti na některou látku z pracoviště, pro onemocnění z povolání. Výběr vhodného pracovního zařazení pro pacienty s atopickým ekzémem je velmi důležitý a nebývá bohužel na toto vždy pamatováno.

U pacientů bez atopické anamnézy mohou faktory pracovního prostředí vyvolat iritační dermatitidu. Uplatnit se mohou všechny negativně dermatotropně působící faktory, ať již fyzikální (tlak, tření), či chemické povahy. Často se tyto faktory vzájemně kombinují. Mnohdy pracovník nepoužívá řádně ochranné pracovní pomůcky. Vznik iritační dermatitidy může být vyvolán samozřejmě i činností v domácím prostředí.

Na iritační dermatitidu či atopický ekzém rukou často navazuje kontaktní senzibilizace. Uplatnit se může mnoho kontaktních alergenů, často jsou to látky z pracoviště, někdy i ochranné pracovní rukavice, pokud se začnou používat až při vzniklé iritační dermatitidě, uplatnit se mohou i obsahové komponenty kosmetických přípravků včetně ochranných pracovních krémů a také přípravků farmaceutických využívaných v terapii. Často se uplatní několik kontaktních alergenů, neboť v zánětlivém terénu je vznik kontaktní senzibilizace usnadněn.

Prevenci vzniku profesionálního kontaktního ekzému je třeba věnovat patřičnou pozornost již při zařazování pracovníků do provozů, ve kterých je působení dráždivých látek (iritancií) a agresivních kontaktních alergenů. Pracovník by měl být o rizikových faktorech pracovní ho prostředí řádně poučen a seznámen s používáním ochranných pracovních pomůcek včetně ochranných pracovních krémů. Jejich používání by mělo být bezpečnostními techniky kontrolováno. Prevencí vzniku profesionálního kontaktního ekzému je též správně provedená vstupní prohlídka s ohledem na dermatologickou anamnézu a klinický stav pacienta. Na místa s agresivními alergeny a iritancii by neměli být zařazováni pacienti s ekzémovými onemocněními v anamnéze. Jedná se především o pacienty –⁠ atopiky. Při nevhodném pracovním zařazení dochází zpravidla k exacerbaci atopického ekzému, byť by byl pacient i řadu let bez příznaků onemocnění. Následně může dojít navíc k senzibilizaci na některý z alergenů pracovního prostředí, což je v důsledku nedokonalé kožní bariéry u pacientů atopiků usnadněno. Problematické bývá zařazování pracovníků, kteří neměli kožní příznaky atopie, tedy atopický ekzém, ale trpí příznaky respiračními, tj. alergickou rýmou nebo bronchiálním astmatem. Ani tito pacienti nemají být zařazováni do provozů s rizikem iritancií a agresivních kontaktních alergenů. V místě iritace zpravidla dochází k prvním příznakům manifestace atopického ekzému nebo k časným projevům iritační dermatitidy, která v atopický ekzém může vyústit. Klinický obraz se může zkomplikovat vznikem kontaktní senzibilizace a vznikem profesionálního kontaktního ekzému. Kontraindikací zařazení na riziková místa (iritancia a agresivní kontaktní alergeny) je dále i kontaktní ekzém, iritační dermatitida či ekzém mikrobiální v anamnéze v předchozích letech. Nevhodné je zařazení pacientů –⁠ ichtyotiků a obecně pacientů s dermatózami rukou.

Kontaktní senzibilizace jako nepříznivý prognostický faktor

Z četných studií i z praxe se ukazuje, že přítomnost kontaktní senzibilizace u ekzému rukou je spojena s větší závažností ekzému a jeho horší prognózou. Studie z 10 evropských zemí u pacientů s ekzémem rukou prokázala senzibilizaci u 63 %, u žen častěji (66 %) než u mužů (51 %). Nebyl signifikantní rozdíl v zastoupení jednotlivých alergenů, závažnosti ekzému rukou (vyjádřenou prostřednictvím HECSI skóre), kvalitě života (vyjádřenou prostřednictvím DLQI) a klinickými subtypy. Nezávislými rizikovými faktory pro větší závažnost ekzému ruky se ukázaly být vyšší věk, mužské pohlaví, atopický ekzém v anamnéze a přítomnost kontaktní senzibilizace [1]. Závažnost dále vzrůstala s počtem zjištěných kontaktních senzibilizací. Souběžný atopický a kontaktně alergický ekzém (jako „subdiagnózy“) byly spojeny s vyšší pracovní neschopností. Jednotlivé klinické subtypy ekzému ruky neměly specifickou vazbu na jednotlivé kontaktní alergeny.

ZÁVĚR

Ekzémová onemocnění rukou jsou velmi častá, patří k nejčastějším diagnózám v ambulancích dermatovenerologů. Vždy je nutná diferenciálně diagnostická rozvaha, neboť etiologie je různá, navíc bývá modifikace zevními vlivy, které se liší u různých pacientů jak kvalitativně, tak i v intenzitě. Je třeba diferenciálně diagnosticky odlišit onemocnění, která mohou na podobovat onemocnění ekzémová (např. psoriasis pustulosa apod.). Diferenciálně diagnosticky se může jednat o iritační dermatitidu, ekzém kontaktní či ekzém atopický. Možné jsou i vzájemné kombinace, navíc je možná komplikace mikrobiální vedoucí klinicky k obrazu ekzému mikrobiálního. Souběžná kontaktní senzibilizace je u ekzému rukou nepříznivým prognostickým faktorem. Ke zlepšení výsledku léčby, ale i dlouhodobého průběhu choroby, jsou proto kromě ochrany kůže a obecné prevence zásadními a nezastupitelnými postupy vyšetření reaktivity jedince na kontaktní alergeny prostřednictvím epikutánních testů, spojené s posouzením relevance výsledku pro konkrétní případ a edukací pacienta ohledně individuální prevence kontaktu se zjištěnými alergeny a také seznámení s možností používání ochranných pracovních pomůcek.