-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaproLékaře.cz / Odborné časopisy / Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie / 2023 - Supplementum 11.5. Neuropsychiatrie
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2023; 86(Supplementum 1): 12
Kategorie: Hlavní a paralelní sekce
Celoživotní dopad extrémního stresu na lidský mozek – třígenerační studie přeživších holokaust a testování akutního válečného stresu u uprchlic z Ukrajiny
I. Rektor, M. Fňašková, P. Říha, M. Nečasová, S. Berezka, M. Preiss
CEITEC – Neuroscience, MU Brno
Úvod: Zkoumali jsme celoživotní dopad extrémního stresu na osoby přeživší holokaust (PH) a na jejich potomky. Výzkum se zaměřil na psychologický a neurobiologický dopad extrémního traumatu v dětství nebo mladé dospělosti na současný život po více než 70–75 letech. Celkem jsme vyšetřili 378 osob (S – stresová skupina, C – kontrolní skupina): 1. Generace: 75 (S – 44, C – 31); 2. G: 148 (S – 86, C – 62); 3. G: 152 (S – 88, C – 64). 1. Celkem 44 přeživších holokaustu (věk 71–95; medián 81,5 let; 29 žen, 15 mužů) a 31 srovnatelných kontrolních subjektů (věk 73–90, medián 80 let; 17 žen, 14 mužů) bez osobní či rodinné anamnézy holokaustu podstoupilo psychologické testy. Osoby přeživší holokaust trpí signifikantně vyšší úrovní příznaků chronického stresu a post-traumatické stresové poruchy (testy TSC-40 a PCL-C) a častějšími depresivními příznaky (test GDS) než kontrolní skupina. Test SOS-10 svědčí o nižší míře pocitu životní pohody u PH. U PH byl signifikantně vyšší test posttraumatického růstu, který ukázal překvapivě dobrou schopnost adaptace po válce. 2. U 26 PH (medián věku 81; rozmezí 74–95 let; 16 žen, 10 mužů) a 21 kontrolních subjektů (medián věku 80; rozmezí 73–86 let; 11 žen, 10 mužů) bylo provedeno strukturální a funkční MR vyšetření na skeneru 3T Siemens Prisma. MR voxel-based morfometrie vykazuje snížení objemu šedé hmoty mozkové u PH v oblastech funkčně spojených s regulací emocí, stresem, strachem a poruchami nálad, sebeuvědoměním, sociální kognicí (dorzální a ventrální inzula, ventrální a rostrální přední cingulární kůra, ventromediální prefrontální kůra vč. včetně subgenuálního cingula a orbitofrontální kůry, temporální pól, dorzolaterální prefrontální a mediální precentrální kůra, angulární gyrus a horní frontální gyrus). Podobné výsledky vč. ztenčení mozkové kůry v MR jsme pozorovali i u PH, které zažívali Holokaust jako děti a většinou si nebyli vědomi bezprostředního ohrožení života. 3. Ve výzkumu pokračujeme analýzou dat získaných u druhé a třetí generace potomků přeživších holokaust. Předběžné výsledky ukazují vyšší úroveň stresu a post-stresové poruchy u potomků přeživších v 2. i 3. generaci a změny v konektivitě ve fMR. Analýza tzv. prenatálního stresu, tj. dopadu stresu těhotných matek na potomky – vyšetřili jsme celkem 11 osob narozených v letech 1940–1945 – ukázala se, že celoživotní dopad prentálního stresu je výrazný i 70–75 let po válce. Úroveň stresu v některých testech je vyšší, než u přeživších holokaust narozených před rokem 1939, také struktury tzv. limbického systému v mozku (hipokampus, amygdala), jsou výrazněji redukované u osob s prentálním stresem než u PH narozených před rokem 1939. 4. Aktuálně jsme provedli výzkum akutního válečného stresu u uprchlic z válkou postižených oblastí v Ukrajině (43 žen, C – 30). Psychologické testy ukázaly u všech stress, v MR jsou signifikantní změny v talamu (submitováno). Interview s Ukrajinkami ukázalo na velký dopad stresu během jejich pobytu na Ukrajině (submmitováno).
Závěr: Celoživotní psychologické důsledky a změny struktury mozku u osob, které přežily holokaust, bylo možné identifikovat po více než 70 letech od konce druhé světové války. Skupina PH je charakterizovaná zvláštním vzorcem kombinujícím strukturní mozkové a psychologické následky extrémního stresu s pozoruhodnou odolností, což vedlo k pozitivnímu hodnocení poválečného životu. Extrémní stres v dětství a mládí má celoživotní dopad na strukturu mozku. Prenatální stres přeživších holokaust vede k celoživotnímu stresu a změně mozkových struktur, zejména hippokampu a amygdaly. Úroveň stresových testů je vyšší také u 2. a 3. generace, narozené 30–50 let po válce. V 2. a 3. generaci jsou patrné změny v konektivitě mezi mozkovými strukturami souvisejícím se stresem. Výzkum akutního válečného stresu u uprchlic z Ukrajiny prezentoval stress u všech žen a signifikantní změny v talamu v MR.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek 1.4. Kontroverze IČlánek 1.3. Epilepsie IČlánek 1.6. NeurochirurgieČlánek 1.16. Kontroverze IIIČlánek 1.18. Kognitivní poruchy IIČlánek E-POSTEROVÁ SEKCE IČlánek E-POSTEROVÁ SEKCE II
Článek vyšel v časopiseČeská a slovenská neurologie a neurochirurgie
Nejčtenější tento týden
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Zolpidem může mít širší spektrum účinků, než jsme se doposud domnívali, a mnohdy i překvapivé
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
-
Všechny články tohoto čísla
- 1.4. Kontroverze I
- 1.5. Neuropsychiatrie
- 1.6. Neurochirurgie
- 1.7. Neurointenzivní medicína
- 1.8. Neurorehabilitace a spasticita
- 1.9. Kognitivní poruchy I – DE-MENTIA
- 1.10. Bolesti hlavy I – sekundární bolesti hlavy
- 1.11. Neuromuskulární onemocnění I
- 1.12. Onemocnění páteře a míchy, varia
- 1.13. Neuromuskulární onemocnění II
- 1.1. Demyelinizační onemocnění a likvorologie I
- 1.14. Bolesti hlavy II – migréna
- 1.15. Demyelinizační onemocnění a likvorologie III
- 1.16. Kontroverze III
- 1.17. Extrapyramidová onemocnění III, cerebrovaskulární onemocnění II, demyelinizační onemocnění a likvorologie II
- 1.18. Kognitivní poruchy II
- 1.19. Poruchy spánku – spánkové nežádoucí účinky léků
- 1.20. Cerebrovaskulární onemocnění III
- 1.21. Extrapyramidová onemocnění IV
- 2.1. Diferenciální diagnostika proximální (pletencové) svalové slabosti
- 2.2. Diferenciální diagnostika roztroušené sklerózy
- 2.3. Indikace rekanalizace ischemické CMP
- 2.4. Diagnostické přístupy u demencí
- 2.5. Sloužím na NEU JIP – krátké konkrétní doporučení postupů
- 2.6. Periferní intervenční techniky v léčbě bolestí hlavy
- E-POSTEROVÁ SEKCE I
- 1.2. Cerebrovaskulární onemocnění I
- E-POSTEROVÁ SEKCE II
- 1.3. Epilepsie I
- Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- 2.2. Diferenciální diagnostika roztroušené sklerózy
- 2.1. Diferenciální diagnostika proximální (pletencové) svalové slabosti
- 1.19. Poruchy spánku – spánkové nežádoucí účinky léků
- 1.1. Demyelinizační onemocnění a likvorologie I
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání