#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Odpověď na kvíz


Autoři: R. Pospíšil
Působiště autorů: Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s.
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2025; 79(3): 214
Kategorie: Odpověď na kvíz

V kazuistice z předchozího čísla je u pacienta obratem specializovanou laboratoří potvrzena diagnóza Entamoeba histiolytica, která vyšla pozitivně kultivačně z abscesu, sérologicky a následně byla potvrzena i ve stolici. Pro tento nález byl přizván infektolog, který doporučil pokračovat v zavedené ATB terapii metronidazolem na celkovou dobu 10 dní, s navazující terapií paromomycinem na 7 dní. Za hospitalizace dochází k postupné normalizaci zánětlivých parametrů. Pacient je dimitován s naplánovanou kontrolou v infektologické poradně, tu ale odmítá, navrací se zpět do Indie.

První dochovaná zmínka o amébóze v české literatuře je z roku 1860, kdy byl parazit zpozorován doktorem Lamblem ve stolici zemřelého dítěte. Amébóza je onemocnění způsobené parazitem Entamoeba histolytica. Způsobuje asymptomatické střevní infekce, ale může také zapříčinit invazivní postižení střeva nebo jiných orgánů. K nákaze dochází požitím cyst přítomných ve vodě či potravinách. Vyskytuje se kosmopolitně nejvíce v rozvojových zemích jako např. Mexiko, Vietnam či Indie. Ačkoli je 90 % infekcí E. histiolytica asymptomatických, ročně se až u 50 milionů lidí projeví symptomy a až 100 tisíc každoročně na toto infekční onemocnění zemře [1]. Invazivní forma magna může přes adherované trofozoidy na sliznici střeva tvořit vředy nebo dál postupovat portálním řečištěm s tvorbou abscesů jater. Klinicky může být průběh asymptomatický, v některých případech je několik polořídkých stolic s hlenem či krví a křečovitými bolestmi v levé polovině břicha. Jako komplikace jsou uváděny perforace střeva, výraznější enteroragie, prolaps rekta či appendicitida. Nejčastějším projevem mimostřevní amébózy je, jako v tomto případě, jaterní absces. Diagnostika se opírá o UZ/CT vyšetření břicha, sérologii nebo průkaz ve stolici. V diferenciální diagnostice je nutné odlišit bakteriální kolitidy jako např. schigelóza, salmonelóza, kampylobakterióza atd. Při odebírání anamnézy jsou důležité údaje o cestování z endemických oblastí nebo kontakt s infekční osobou. Terapie amébózy je založena na podávání metronidazolu nebo ornidazolu po dobu 10 dnů, alternativou je paromomycin. U objemných jaterních abscesů hrozících perforací je vhodná perkutánní drenáž [2].


Zdroje

1. Chou A, Austin RL. Entamoeba histolytica Infection. In: Treasure Island (FL) : StatPearls Publishing 2023.

2. Beneš J.  Infekční lékařství. Praha: Galén: 325– 329.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2025 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Svět praktické medicíny 1/2025 (znalostní test z časopisu)

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Vliv funkčního chrupu na paměť a učení
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#