Trendy lázeňství v době postkovidové, dopady a perspektivy

Souhrn

Lázeňství bylo postiženo pandemií COVID-19 zásadním způsobem, zejména dvouletou absencí pacientů a klientů. Lázeňská zařízení přišla i o kvalifikovaný lékařský i nelékařský personál a návrat zpět je provázen mnoha problémy.

Cílem tohoto přehledového článku je předložit analýzu dopadu pandemie na strukturu lázeňské klientely, identifikovat hlavní problémy a shrnout možnosti moderního rozvoje lázeňství pro stávající a příští generace pacientů a lázeňských klientů. Lázně budou i nadále plnit svou původní roli, tj. využívání přírodních léčebných zdrojů, ale bude třeba zásadně inovovat léčebné programy tak, aby byly cíleně zaměřeny na specifické skupiny pacientů s vysokou odbornou péčí. K novým trendům bude patřit komplexní péče o lázeňského hosta, a to jak po stránce fyzické, tak psychické, s využitím specifického prostředí lázní včetně terapeutické krajiny a také prvků wellness. Moderní lázeňství se nutně stane významnou součástí zdravotních systémů.

Klíčová slova:

COVID-19 – pandemie – lázeňství – balneologie – fyzické zdraví – mentální zdraví – trendy v lázeňství a balneologii

ÚVOD

COVID-19 během 2 let celosvětově změnil společnost naprosto neočekávaným způsobem, poznamenal všechny aspekty lidské činnosti, zasáhl do vztahů mezi lidmi, změnil pracovní návyky. Některé činnosti utlumil, jiné akceleroval, různě se dotkl jednotlivých věkových skupin a společenských vrstev. Vyjmenovat všechny lidské činnosti, vazby, vztahy, nemluvě o ekonomických a jiných společenských aspektech, by bylo zcela nad rámec tohoto sdělení.

Nejčastěji zmiňovanými důsledky pro všechny generace byly izolace, pocit osamění a opuštěnosti, omezení komunikace, přetrhání sociálních vazeb, práce z domova (home office), vyhoření, a to nejen v dospělé populaci, ale i u školních dětí, a ještě větší osamění generace seniorů. Nesporně silným zásahem byla nemožnost cestovat nejen do zahraničí, ale i v rámci naší země.

Následky a důsledky dvouleté pandemie ještě zdaleka nejsou detailně zmapovány a seriózně zdokumentovány, stále se shromažďují data a informace i důkazy pro komplexní vyhodnocení celospolečenských dopadů. Mnoho odvětví lidské činnosti je ve fázi evaluace dopadů pandemie a vyhodnocení postkovidového stavu ve prospěch budoucího rozvoje a lepší připravenosti na případné další kritické situace. Jsou hodnoceny negativní dopady, ale také ty, které akcelerovaly inovativní a progresivní postupy a procesy.

Jedním z nesčetných důsledků pandemie bylo i přehodnocení pohledu na lázeňskou péči (1). Prvním zásadním krokem byla postkovidová léčba pacientů s těžkým průběhem nemoci a déle trvajícími následky nebo pacientů s opakovaným onemocněním. Probíhajícími studiemi, i českými, bylo prokázáno, že lázeňská léčba přispívá doléčení a zlepšení zdravotního stavu těchto pacientů. Následně došlo i k přehodnocení lázeňské léčby a lázeňských pobytů vzhledem k dalším důsledkům pandemie na lidské zdraví (2).

6 PILÍŘŮ MODERNÍHO LÁZEŇSTVÍ

Callaghan et al. (3) definují 6 pilířů, na nich stojí stávající postkovidový vývoj v oblasti péče o vlastní zdraví z pohledu pacienta, respektive klienta „moderních“ lázní: lepší zdraví, lepší fitness, lepší výživa, lepší vzhled, lepší spánek a lepší vnitřní pohoda.

Lepší zdraví z pohledu klienta moderních lázní přesahuje běžnou lázeňskou lékařskou péči. Je více zaměřeno na využití telemedicíny a služeb vzdálené lékařské péče využívajících chytrých zařízení, která poskytují lékaři data a informace o aktuálním stavu pacienta (real-time data). Toto je jeden z příkladů personalizace lázeňské péče a zároveň reakce na požadavek zavádění a využívání moderních a inovativních technologií v lázeňské péči.

Lepší fitness (fyzická zdatnost) se stává módním trendem. Mnoho lidí, kteří byli aktivní v době před pandemií, se snaží vrátit do tohoto stavu, neboť sami pocítili nedostatek pohybové aktivity a její důsledky a roste i počet těch, kteří si uvědomují význam zdravého životního stylu jako prevence nemocí, špatného psychického stavu a lepší vnitřní pohody.

Lepší výživa z pohledu klienta znamená ústup od extrémních diet typu veganství a hledání vyvážených zdravotních návyků vycházejících z čerstvých a lokálních potravin sestavených optimálně k věku, pohybovým aktivitám a také spokojenosti jednotlivce.

Lepší vzhled odráží snahu komplexního přístupu ke každému jedinci, a to kombinací sportovních aktivit a využívání potravinových doplňků a přírodních přípravků (tzv. beauty products), které nahrazují plastické operace a další invazivní zákroky. V širším kontextu se jedná o nastavení zdravého životního stylu a vyvážné péče.

Lepší spánek a lepší vnitřní pohoda odrážejí důsledky pandemie, kdy mnoho lidí trpělo a trpí různými poruchami spánku, depresemi, nesoustředěností, roztěkaností apod. Tento trend směřuje k minimalizaci až úplné eliminaci užívání léků. Cílem je, tak jako u předchozích pilířů, návrat ke zdravému životnímu stylu spojenému s aktivním pohybem, aktivním přístupem k pracovním povinnostem, aktivním odpočinkem, vyvážené stravě a vnitřní pohodě.

ASPEKTY LÁZEŇSKÉ PÉČE V POSTPANDEMICKÉ DOBĚ

V důsledku pandemie byla i lázeňská zařízení nucena nabízet lepší, atraktivnější a komplexnější služby, aby zaujala různé pacientské a klientské vrstvy a využila této situace k pozitivní propagaci lázeňství jako součásti komplexní zdravotní péče s důrazem na prevenci onemocnění.

Inovace a moderní technologie

COVID-19 významně zasáhl dětskou a mladou populaci, která se více orientovala na využívání informačních technologií, možností umělé inteligence apod. U části mladé populace převládl názor, že je lepší nemocem předcházet než „čekat“ a následně se léčit. A právě mladá populace je budoucí klientela moderních lázní. Pozitivní psychologie, proaktivní a preventivní medicína jsou moderní termíny pro významný segment v oblasti lázeňství. Vzhledem k tomu, že se lázeňská péče rozšiřuje, nabývají vedle lékařů na významu fyzioterapeuti a další odbornosti.

Produkty umělé inteligence, např. skeny určitých orgánů, částí těla nebo celého jedince, významně napomáhají časné a přesné diagnostice a v případě prevence mohou upozornit na nenormální stav. Analogicky wearables a chytré hodinky a telefony monitorují vybrané tělesné funkce a v předstihu identifikují odchylky od normálu. Využití těchto moderních technologií přispívá k rozvoji personalizovaného přístupu k pacientovi a optimalizaci plánování péče o něj. Tak mohou vznikat specificky zaměřené léčebné programy pro specifickou skupinu pacientů a mohou navíc rozšířit nabídku těchto programů, a tím zvýšit jejich atraktivitu pro širší veřejnost. Moderním trendem je tak rozšiřování škály specialistů v lázních například o chiropraktiky, psychology, specialisty na různé relaxační a další terapeutické techniky. Takto komplexně pojatá péče přispívá k podpoře vitality, zmírnění a zvládání stresu, emocionální vyváženosti apod.

Fyzický kontakt

Zejména mladá generace, která byla téměř 2 roky odkázána na sociální sítě a dálkové spojení, bez možnosti fyzického kontaktu s vrstevníky, učiteli a prarodiči, se přesunula do virtuální reality. Návrat zpět je pro ni těžší zejména v opětovném navazování osobních kontaktů; možnost znovu si podat ruce na veřejných místech, obejmout se s vrstevníky a prarodiči bez roušek je po čase až nezvyk. Mladá generace trpí nedostatkem fyzického kontaktu, a aby s ním dále nevyrůstala, mohou lázně nabídnout specializované ozdravné pobyty zaměřené na person-to-person kontakt, a pomoci tak k návratu do normálního života (4).

Využití terapeutické krajiny

Domácí izolace bez možnosti pobytu v přírodě měla devastující vliv na lidské fyzické zdraví i psychiku. Pozitivní vliv pobytu v přírodě na lidské zdraví a psychiku je obecně znám, ale je obtížně prokazatelný. Relativně nově se používá termín terapeutická krajina, což je termín pro krajinu, většinou v okolí lázeňských měst a středisek, která sestává z unikátních přírodních elementů obohacených o architektonické prvky a s ozdravnými klimatickými podmínkami. Jako taková se stává významným fenoménem lázeňského pobytu a terapie. Čas strávený v přírodě, ideálně spojený s využitím přirozeného lázeňského prostředí k outdoorovým aktivitám úměrným věku, zdravotnímu stavu a požadavkům pacienta, nesporně přispívá psychické i fyzické pohodě, snižuje stres a aktivuje pozitivní myšlení, přístup k práci apod. Aktuálním trendem je maximálně využít možností terapeutické krajiny k ozdravným účelům a zařadit ji mezi obecně akceptované prostředky, respektive nástroje lázeňské léčby (5).

Léčba psychických problémů a holistický přístup

Během pandemie se mnoho aktivit realizovalo on-line a zejména mladí lidé neměli možnost žít v „reálném“ světě, což mělo vliv na mentální zdraví. Hlavními stresory byly izolace, nemožnost kontaktu, stres z on-line školní výuky, dlouhodobá izolace v omezeném prostředí bez možnosti úniku. Tato situace zapříčinila vznik a rozvoj mnoha mentálních patologií, které se před pandemií neobjevovaly v takové míře. Mladí lidé také více a otevřeněji hovoří o depresích, vyhoření a problémech, které nemají zjevnou fyzickou manifestaci.

Životní styl „mileniálů“ by měl obsahovat proaktivní nebo preventivní přístup, který v sobě zahrnuje péči o mentální zdraví. Je třeba nabídnout této generaci zdravý životní styl a odpovědět na otázky nových budoucích klientů lázní, kteří boudou mít zájem o zdravý životní styl, prevenci nemocí i stresu, vyčerpání a vyhoření, o zdravou stravu, výchovu a vedení k posílení sebevědomí v práci i v osobním životě.

Stres a stresové situace se staly jedním z mnoha průvodních jevů pandemie. Způsobily je izolace, zpřetrhané vazby mezi blízkými i v komunitách, ekonomická nejistota. Tyto okolnosti měly negativní vliv na pocit pohody a vnitřní vyrovnanosti. A co mohou lázně v tomto případě nabídnout? Příjemnou, vhodnou, šetrnou, alternativu proti standardní medikamentózní léčbě.

Zejména mladí lidé hledají nová řešení v alternativních metodách – tradiční čínské medicíně či ájurvédské medicíně, které se staly velmi populárními díky holistickému přístupu a také proto, že spojují péči o mysl a tělo. Jejich přitažlivost, zejména pro mladou generaci, spočívá v tom, že předem identifikuje zdroje problémů, nejen symptomy. Alternativní léčebné metody jako akupunktura jsou často považovány za stejně účinné jako masáže, které bývají standardně v nabídce lázeňské péče.

Nutriční terapie

Veganství, které se jako vlna tsunami přehnalo přes západní svět v poslední době díky tzv. generaci mileniálů a generaci Z, kladoucím důraz na zdravý životní styl, zdravé životní prostředí, udržitelnost a klimatickou změnu, otevřelo možnosti netradičním přístupům k individuální výživě. Proto jsme svědky boomu nejrůznějších jako pescatarians, paleo, dairy-free, gluten-free apod. a v důsledku toho množících se průkazných intolerancí a alergií nejrůznějších typů (4).

Alergiím i špatným jídelním návykům je možno cíleně předcházet nastavením pozitivního vnímání zdravého jídelníčku, který je atraktivní, připravený nutričními specialisty a racionálně zdůvodněný. Radost, kterou přináší jídlo, a menu připravené odborníkem může být nejlepší cestou pro ty, pro něž je dieta každodenní nutností.

Významným fenoménem je strava posilující imunitu. Specializované potravinové lázeňské balíčky mohou být podle doporučení lékařů připraveny na míru pro každého klienta podle diagnózy, jde tedy o individualizovaný personalizovaný přístup k dietetickým potřebám pacienta. Správná vyvážená dieta pro každého pacienta je jedním z klíčových faktorů pozitivního efektu lázeňské léčby. Úzká spolupráce s nutričními specialisty má významnou přidanou hodnotu v nabídce lázeňské péče.

Spánková terapie a celkové zklidnění

Spánková terapie se postupně stává populárnější v boji s nespavostí a poruchami spánku a nabízí alternativu proti spánkovým medikamentům. Že je tato terapie ve světě aktuálně na vzestupu, dokládají konkrétní příklady nabídky „spánkové terapie“ v poušti v Utahu (6) poskytující holistický přístup k lázeňské terapii doplněné o mentální a emocionální léčebný aspekt.

Jiným příkladem je jeden z lázeňských resortů ve Švýcarsku (7), který nabízí například vodní rejuvenizaci, jógu jako léčebnou kúru a léčbu vycházející z toho, že nic není důležitější než vnitřní klid, mír a vyrovnanost. Důraz na tyto možnosti, jako je meditace či introspektivní terapie, může přitahovat nové skupiny klientů, kteří hledají cesty „rekvalifikace“ mysli a těla.

ZÁVĚR

Lázeňství je v postkovidové době v obtížné situaci, spojené mimo jiné s katastrofálním úbytkem pacientů i lázeňských klientů. Na druhé straně stojí na křižovatce, kde jednou z cest je nabízet moderní, cíleně zaměřené, personalizované a vysoce profesionální služby a vrátit se tak do doby před pandemií. Je také třeba využít nových možností a situace k posílení lázeňství a lázeňské péče ve zdravotních systémech.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Institut lázeňství a balneologie

Křižíkova 1347/12, 360 01  Karlovy Vary

e-mail: kinkorova@i-lab.cz