Vzpomínka na MUDr. Hanu Chrobákovou

Na konci srpna roku 2013 zemřela MUDr. Hana Chrobáková, manželka vynikajícího hradeckého hematologa prof. MUDr. Ladislava Chrobáka. Promovala na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1951 a svoji odbornou dráhu započala na Dětské klinice Fakultní nemocnice v Plzni, kde se pilně připravovala na atestaci z pediatrie. Rodinná pouta byla silnější, a tak následovala svého manžela do Hradce Králové. V novém působišti však nebylo místo na Dětské klinice, a proto přijala nabídku 1. interní kliniky. Atestaci složila z vnitřního lékařství a po vzniku Centrální hematologické laboratoře se stala ordinářem tohoto pracoviště. Přišly však tři děti a přibyla i péče o vážně nemocnou matku. MUDr. Chrobáková řešila, co dál, když se nemohla naplno věnovat klinické práci a sloužit noční služby. Vodítkem jí vždy byly potřeby druhých, nikoli její vlastní. Vzpomínáme i na její stanovisko (pro mnohé dnešní lékařky nepochopitelné), že v jedné rodině může naplno dělat medicínskou a akademickou kariéru pouze jeden z partnerů.

V polovině sedmdesátých let 20. století se v Česko-slovensku (zásluhou doc. MUDr. J. Vyšohlída z ILF Praha) zakládal relativně nový obor, který je důležitý pro pregraduální i postgraduální přípravu lékařů –⁠ medicínská pedagogika. Na hradecké Lékařské fakultě UK se začal pěstovat v Kabinetu pedagogiky a metodologie, který vznikl v roce 1975. Vedl ho statistik doc. ing. L. Strnad a ten získal pracovité spolupracovníky: psycholožku M. Rybářovou, lékařku H. Chrobákovou a záhy i psychologa J. Mareše.

Zde začíná druhá etapa života MUDr. Chrobákové. S elánem sobě vlastním a s láskou ke studentům medicíny se pustila do oblasti, s níž v Československu nebyly přímé zkušenosti. Věděli jsme jen, co se děje z iniciativy WHO ve vyspělých zemích v oboru, který se dodnes označuje jako medical education. Tehdejší decizní orgány nebyly takovou činností příliš nadšeny, neboť iniciativa zabývat se odborně studiem medicíny přicházela ze Západu a ubírala prostor pro prosazování té správné komunistické výchovy na lékařských fakultách.

H. Chrobáková se společně se svými kolegy a kolegyněmi věnovala především pěti tématům:

1. Hodnocení validity přijímacích zkoušek, tj. praktické otázce, které „markery“ je třeba vzít při přijímacím řízení v úvahu, aby přijatý student dobře zvládl první dva ročníky náročného studia medicíny.
2. Hodnocení kvality přednášek, tj. praktické otázce, jak jsou obsahově koncipovány a jak realizovány přednášky v prvních dvou ročnících studia medicíny. Tehdy dominoval monolog učitele (byť převažoval přednes přednášky zpaměti). Nejčastěji učitelé používali tabuli a zpětný projektor, méně diapozitivy.
3. Nezůstalo jen u teoretických oborů. V rámci interní propedeutiky zavedla (ve spolupráci s učiteli I. interny) na začátku každého ze 12 praktik jednoduchý didaktický test. Ten ověřoval, nakolik si medici avizované téma v rámci domácí přípravy nastudovali. Z pohledu mediků je zmíněný postup přiměl k pravidelné přípravě, usnadnil jim studium interní propedeutiky i přípravu na zkoušku.
4. Získané pedagogické zkušenosti zúročila jako spoluautorka příručky Metody racionálního studia pro studenty lékařských fakult (1988).
5. Nebyli však jenom studenti úspěšní. Vstup na medicínu vyžadoval a vyžaduje od mediků několik adaptací: na vysokoškolský způsob studia, na odloučení od nejbližších, na nový způsob bydlení, na samostatnost v životě. Někteří studenti tyto situace nezvládají a zápasí se studijními i osobními problémy. Proto M. Rybářová spolu s H. Chrobákovou založily v roce 1975 na hradecké fakultě Pedagogicko-psychologickou poradnu, která úspěšně funguje dodnes. Svým lidským až mateřským přístupem H. Chrobáková pomohla mnohým překonat obtíže a získala si jejich vděčnost.

Teď, když už není mezi námi, si připomínáme její práci a nadčasové hodnoty, kterými se ve svém životě řídila, a s úctou na ni vzpomínáme.

Jiří Mareš, Marie Rybářová

Ústav sociálního lékařství LF UK, Hradec Králové