ČESKÉ SOUHRNY

Rekonstrukce tibiálního nervu nervovým štěpem ze stejnostranného surálního nervu u replantací nohy –⁠ rozumný postup

Imran D., Attar K.H.

U replantací nohy s defektem n. tibialis, kde je nutné použít nervový štěp, je prezentováno využití stejnostranného štěpu z n. suralis. Tímto postupem je ušetřena druhá končetina a k odběru nervového štěpu je využita incize pro fasciotomii. Tím se minimalizuje operační trauma a umožní se časná rehabilitace. Jednoduchost a efektivita tohoto postupu je diskutována v kontextu s rekonstrukcemi periferních nervů pomocí nervových štěpů.

Vakuová terapie (VAC) při léčbě defektů pulpy prstů

Attar K.H., Imran D., Iyer S.

Vakuová terapie sloužící k uzávěru rány (VAC) je relativně nová technika v oblasti péče o rány. Stále častěji se využívá při léčbě otevřených ran různého druhu, a to s dobrými výsledky. Výskyt vedlejších účinků je minimální.

Poranění prstů mohou být v některých případech problematická. Autoři prezentují nové využití vakuové terapie při léčbě defektů pulpy prstů.

Oboustranný posuvný lalok z tváře na nos –⁠ alternativa paramediálního čelního laloku při rekonstrukci nosu

Sand M., Boorboor P., Sand D., Altmeyer P., Mann B., Bechara F.G.

Kožní karcinomy nosu jsou obvykle léčeny excizí vedoucí ke vzniku defektu, který je třeba vyřešit. Chirurg má řadu rekonstrukčních možností. Paramediální čelní lalok je jednou z běžně užívaných technik. V této studii popisujeme oboustranný lalokový posun z tváře na nos jako alternativu paramediálního čelního laloku u pacientů s výraznou nazolabiální rýhou a dostatečně volnou kůží tváří, u kterých je potřeba uzavřít defekt na hřebeni a stranách nosu po kontrolované excizi. Touto metodou bylo léčeno celkem 12 pacientů, výsledek byl hodnocen po dvou týdnech a po šesti měsících. S odstupem šesti měsíců po operaci bylo subjektivní hodnocení pacienty a objektivní hodnocení chirurgy v kategorii „velmi spokojen“ nebo „spokojen“. Oboustranný lalokový posun z tváře na nos je účinnou technikou ve škále rekonstrukčních postupů, které má chirurg k dispozici.

Kasuistika: Embryologické variace vrozeného středního krčního rozštěpu

Mendis D., Moss A. L. H.

Vrozený střední krční rozštěp (CMCC) je klinická diagnóza, která reprezentuje spektrum vzácných vývojových anomálií. Celkově bylo doposud popsáno méně než 100 případů, první případ popsal Bailey v roce 1924. Nejedná se o pravý rozštěp, protože zde není přítomna mezera mezi sousedními kožními laloky. Kontroverzně se soudí, že jde o selhání srůstu žaberních oblouků ve střední čáře. Jedná se o vrozenou vadu uprostřed ventrální strany krku, která se klinicky projevuje defektem kůže. Defekt obsahuje kožní přívěsek (bradavkovitý výběžek) s atrofickým slizničním povrchem a kaudální píštělí.Přívěsek může srůst vertikálně ve střední čáře s podkožním fibrózním provazcem a způsobit tak omezení krční extenze. Přidruženými defekty CMCC mohou být střední rozštěp mandibuly, jazyka a dolního rtu. Patrně to souvisí s opožděným vývojem mandibuly, s hypoplazií a nebo chyběním krčních struktur, jako je jazylka. Dále se mohou vyskytovat přidružené tyreoglosální a bronchogenní cysty a defekty v jiných částech těla, jako je rozštěp sterna. V literatuře se uvádí, že CMCC je původu žaberního, avšak histologické zhodnocení konkrétního případu nasvědčuje přítomnosti jak žaberních, tak i hrtanových komponent. Autoři podávají zprávu o dvou případech s klinickým obrazem klasického CMCC. První případ ukázal bronchogenní původ s možnou účastí žaberních komponent a druhý případ se zdá být pouze původu žaberního. O embryonálním původu této klinické jednotky se diskutuje a autoři příspěvku komentují hlavní teorie.

Neočekávaný nález schwannomu nervu –⁠ možné riziko nesprávné diagnózy

Di Lorenzo S., Corradino B., Cordova A., Moschella F.

Autoři popisují případ asymptomatického schwannomu ulnárního nervu u 64letého pacienta. Přítomnost nádoru byla spojena s občasnými, mírně nepříjemnými pocity vyvolanými velikostí nádoru. Neurologický nález nebyl významný, Tinelův příznak byl negativní. Operační nález potvrdil nádor vycházející z nervu a histologické vyšetření potvrdilo diagnózu schwannomu.

Nádory periferních nervů jsou vzácnou klinickou entitou. Mohou se projevovat nevýraznými symptomy bez neurologického postižení. Obtížně se klinicky diagnostikují a často bývají zaměňovány za jiné benigní nádory, jako jsou lipomy, hemangiomy, synoviální cysty, neurofibromy a další. Je třeba na tuto eventualitu myslet a vyhnout se tak resekci nervu před stanovením správné diagnózy, neboť to může negativně ovlivnit výsledek léčby. Do diferenciální diagnózy nádorů horní končetiny musí být zahrnuty i nádory periferních nervů.