ČEPICKÝ, P., BURDOV%C

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 73: Léčba glaukomu je zásadní pro prevenci nevratného poškození zrakového nervu a ochranu zraku pacientů. S vedoucím oftalmologem Canadian Medical MUDr. Vadimem Fridmanem, MBA, FEBO, diskutujeme v aktuálním vydání podcastu MeDiTalks mimo jiné o terapeutických možnostech snižování nitroočního tlaku, přínosech antiglaukomatik bez konzervantů, inovacích v laserových a chirurgických metodách i důrazu na přístup zaměřený na pacienta. V detailu se pak společně podíváme, jaké postavení v terapii má nová fixní kombinace latanoprostu a timololu a jak dnes vlastně vypadají základní pilíře léčby glaukomu.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 84: Podpůrná léčba zásadně ovlivňuje jak bezpečnost, tak také úspěšnost protinádorové terapie. Febrilní neutropenie i anémie mohou výrazně ohrozit průběh léčby a prognózu pacienta. Jak jim včas předcházet, kdy zahájit primární profylaxi a jaké máme zkušenosti z reálné klinické praxe? I na tyto otázky odpovídá v našem novém podcastu primářka onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně MUDr. Jana Katolická, Ph.D.

Volba endpointů v onkologických klinických studiích je složitá a pohled regulátora se může lišit od pohledu autorů studie. O výhodách a nevýhodách jednotlivých endpointů, jako je doba do progrese (PFS) či celkové přežití (OS), diskutují ve třetí a závěrečné části naší podcastové minisérie o klinických hodnoceních v onkologii přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., a statistik Mgr. Adam Svobodník, Ph.D., z Centra excelence CREATIC LF MU a FN Brno.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 2: Antidiabetická léčba je v současnosti účinná a bezpečná u mnohem větší části pacientů, než tomu bylo dříve. K dispozici jsou moderní antidiabetika, ať už glifloziny, agonisté GLP-1 či bazální inzuliny 2. generace, které přinášejí nižší riziko hypoglykémie. Léčba diabetu 2. typu je tak snazší –⁠ a snáze se dosahuje cílových hodnot. Empagliflozinu by navíc v letošním roce měla být přiznána úhrada z veřejného pojištění rovněž v indikaci srdečního selhání.  „Díky moderní léčbě dnes diabetik může mít glykémii jako zdravý člověk. Pokud navíc trpí chronickým onemocněním ledvin nebo chronickým srdečním selháním, měl by mít v léčbě každopádně gliflozin. V případě, že by to vedlo k příliš velkému hypoglykemickému efektu, by tedy měla být obětována jiná antidiabetická léčba,“ uvádí diabetolog prof. MUDr. Martin Prázný, Ph.D., v našem dalším podcastu ze série meditalks+, tentokrát věnovaném mimo jiné pokrokům v diabetologii a potřebě multioborového konsenzu a spolupráce.

NA KŮŽI SOUČASNÉ MEDICÍNĚ –⁠ DÍL 3: Co znamenal COVID-19 pro pacienty s ledvinovým onemocněním, jak glifloziny přinesly revoluci do nefrologické léčby, kdy optimálně zahájit hemodialýzu nebo proč vznikl nový podobor paliativní nefrologie?

HOVORY O „ERESCE“ –⁠ DÍL 4: Zatímco dříve se terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mohla zaměřit jen na snížení tíže a síly relapsů, dnes si díky širokému spektru dostupných léčebných prostředků neurologové kladou mnohem ambicióznější cíle. Ze závěrečného dílu série podcastů věnující se moderní léčbě RS vyplynulo, že v české praxi se nejvíce uplatňuje koncept NEDA 3 a 4 a dle individuální aktivity onemocnění jsou v managementu terapie žádoucí eskalační i deeskalační postupy. Druhé jmenované však bohužel stále nejsou akceptovány plátci péče.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE −⁠ DÍL 74: Jak se promítá klimatická změna i opioidní krize do výběru anestetika v Česku? Proč v bezpečnosti anestezie hraje klíčovou roli příprava? A jak lze z vystupování před atestační komisí poznat kvality budoucího anesteziologa? O tom a mnohém dalším hovoříme s MUDr. Davidem Doležalem z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UK a FN Hradec Králové.

TAJEMSTVÍ MIKROBIOMU −⁠ DÍL 2: V dalším pokračování našeho seriálu videopodcastů věnovaných hojně diskutovanému tématu mikrobiomu jsme se zaměřili na jeho význam v onkologii. V rozhovoru s klinickou onkoložkou a přednostkou Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a FN Bulovka prof. MUDr. Petrou Tesařovou, CSc., si povídáme mimo jiné o tom, proč se onkologický výzkum začal problematikou mikrobiomu více zabývat teprve v posledních letech, co je největší výzvou v této oblasti a jak souvisí s výskytem i těch typů karcinomů, u kterých byste to možná nečekali.

Klasický koncept provádění klinických studií se ukazuje být pro onkologii nedostatečný. Délka studie potřebná pro prokázání primárního endpointu, kombinace léčiv nebo podtypy nádorových onemocnění −⁠ to vše je potřeba zohlednit v designu studie. Neméně důležité je ovšem získat data z reálné praxe. O inovativních designech, roli regulačních orgánů, ale také sdílení dat z nemocničních systémů diskutují ve druhé části série podcastů o klinických studiích přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., a statistik Mgr. Adam Svobodník, Ph.D., z Centra excelence CREATIC LF MU a FN Brno.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 49: Český systém sledování pacientek s gestačním diabetem mellitem (GDM) považuje vedoucí Diabetologického centra FN Královské Vinohrady doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., za velmi dobře propracovaný. Pokud tedy praktický lékař u ženy s touto diagnózou zaznamená problémy související s GDM, je nejlepší ji neodkladně odkázat k ošetřujícímu diabetologovi. Ještě důležitější je však role PL ve sledování pacientek po porodu. Proč a jak by jejich součinnost měla vypadat, se dozvíte v našem rozhovoru.

Výsledky klinických studií v onkologii mají klíčový význam pro prognózu nemocných. Jedním z faktorů, které rozhodují o začlenění léků do léčebného managementu, je statistická významnost. Její hodnota a význam u jednotlivých výsledků v kontextu designu studie však v praxi bývají ne vždy správně interpretovány. Jak porozumět statistickým aspektům výzkumu v onkologii, o tom diskutují v první části třídílné podcastové série přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., a statistik Mgr. Adam Svobodník, Ph.D., z Centra excelence CREATIC LF MU a FN Brno.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 5: Pacienti s vzácnou Fabryho chorobou často bloudí zdravotnickým systémem s jinými diagnózami. Těch přitom může být dlouhá řada –⁠ od revmatologických přes neurologické až po kardiologické. Na toto onemocnění je proto třeba myslet a včas je začít léčit. „Předpokládáme, že u nás žije 2−3× více pacientů s tímto onemocněním, než jich máme v péči,“ upozorňuje přednosta 2. interní kliniky −⁠ kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., v aktuálním podcastu.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 64: Nové šance pro pacienty s akutní myeloidní leukémií (AML) přineslo schválení ivosidenibu, který je nyní v kombinaci s azacitidinem indikovaný k léčbě nemocných, u nichž byla potvrzena mutace genu pro izocitrátdehydrogenázu 1 (IDH1) a současně pro ně není vhodná intenzivní chemoterapie. Jak vnímá přínos nové cílené terapie v praxi odborná veřejnost, jsme se zeptali MUDr. Ľubomíra Minaříka z 1. interní kliniky –⁠ kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 46: V tomto podcastu se zaměříme na význam endokrinní rezistence u HR⁺/HER2^– karcinomu prsu. Společně s MUDr. Martinou Zimovjanovou z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze mimo jiné prozkoumáme, jaký vliv má endokrinní rezistence na prognózu pacientek a jak mohou současné modality změnit výsledky léčby tohoto typu nádoru.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE –⁠ DÍL 45: Novinkám a léčebným strategiím HR⁺/HER2^– karcinomu prsu se věnujeme společně s MUDr. Katarínou Petrákovou z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Mimo jiné hovoříme o tom, které klinické a patologické charakteristiky jsou spojené s vysokým rizikem rekurence, jaký je význam inhibitorů cyklin-dependentních kináz (CDK 4/6) v adjuvantní léčbě a jak se mění léčebné možnosti pro tuto rizikovou skupinu.